Leden
Afghánistán
V roce 2023 Amnesty International
zveřejnila zprávu o systematickém útlaku žen pod vládou Tálibánu. Na základě jejích zjištění podal vrchní žalobce Mezinárodního trestního soudu (MTS) Karim Khan
žádost o vydání zatykačů na Nejvyššího vůdce Tálibánu a také předsedu nejvyššího afgánského soudu na základě zločinů proti lidskosti, kterých se přední členové tohoto radikálního hnutí dopustili.
Žádost obviňuje vůdce Tálibánu a předsedu soudu z genderového pronásledování žen, dívek a LGBTI+ osob, ke kterému od jejich návratu k moci v srpnu 2021 opakovaně docházelo. Jedná se o první veřejné zatykače požadované MTS od doby, kdy se stal Afghánistán v roce 2003 členem tohoto uskupení.
Kamerun
Dorgelesse Nguessan byla propuštěna 16. ledna po více než čtyřech letech věznění za účast na demonstraci v Kamerunu. Kadeřnice a svobodná matka se nikdy dříve politicky neangažovala, k zapojení do protestu ji ale přiměly obavy z rostoucích životních nákladů v zemi. Byla obviněna ze vzpoury, souzena vojenským tribunálem a 7. prosince 2021 jí byl uložen pětiletý trest.
„Děkuji všem, kteří podporují a pracují pro vaši organizaci a přispěli k mému propuštění.“
– Dorgelesse Nguessan
Dorgelesse byla jedním z případů, na které se zaměřila akce
Maraton psaní dopisů v roce 2022. Tisíce lidí po celém světě tehdy požadovaly její propuštění. Amnesty jí a její rodině také poskytla krátkodobou humanitární pomoc během nejtěžšího období jejího věznění. 16. ledna 2025 odvolací soud snížil její trest, což vedlo k jejímu podmínečnému propuštění.
Chile
Dne 2. Ledna byli dva příslušníci chilské policie odsouzeni k nepodmíněnému trestu odnětí svobody za to, že postřelili aktivistu Renza Inostrozu a způsobili mu trvalé oslepnutí na jedno oko. Soud konstatoval, že svým jednáním porušili jak chilské zákony, tak mezinárodní závazky země. Verdikt představuje důležitý precedent v boji za to, aby chilská justice vyvozovala trestní odpovědnost za nezákonné jednání příslušníků bezpečnostních složek. Rozsudek následoval po přelomové zprávě Amnesty International s názvem
Eyes on Chile, která analyzovala vzorce policejního násilí i jednotlivé případy během sociálních nepokojů, jež v Chile propukly v říjnu 2019. Případ Renza Inostrozy byl jedním z nich.
Saudská Arábie
Počátkem roku 2025 se Amnesty International podařilo dosáhnout propuštění několika lidskoprávních aktivistů v Saúdské Arábii. Dne 7. Ledna byl podmínečně propuštěn obránce lidských práv a bývalý vězeň svědomí Muhammad al-Kahtání, který kvůli své práci strávil 12 let ve vězení.
13. února byl z vězení propuštěn 47letý učitel Asád bin Násir al-Ghamdí, kterého tamní úřady v roce 2022 odsoudily k 20 letům vězení na základě nespravedlivého procesu před nechvalně známým Specializovaným trestním soudem (SCC). Důvodem jeho zadržení byly příspěvky na sociálních sítích, ve kterých kritizoval vládní program.
Už 10. února 2025 byla na svobodu propuštěna I doktorandka z univerzity v Leedsu a matka dvou dětí Salma aš-Šiháb. Po čtyřech letech věznění si odpykala trest, který jí SCC udělil po hrubě nespravedlivém procesu. Soud ji uznal vinnou z trestných činů souvisejících s terorismem kvůli příspěvkům na sociálních sítích, v nichž podpořila práva žen.
USA
Leonard Peltier, americký domorodý aktivista, strávil ve vězení téměř 50 let za zločin, jehož se se vší pravděpodobností nedopustil. Soudní proces provázela řada pochybení včetně zatajování důkazů nebo zastrašování svědků a o jeho spravedlnosti postupně vyvstávaly vážné pochybnosti. Původní národy, laureáti Nobelovy ceny míru, bývalí agenti FBI a mnoho dalších význačných osobností, mezi než patří dokonce I bývalý americký státní zástupce James Reynolds, vyzývali k osvobození Leonarda Peltiera.

© Gavrilah Wells
Zaměstnanci Amnesty International
dlouhodobě usilovali o jeho propuštění a nedávno apelovali na prezidenta Bidena, aby mu udělil milost ve jménu spravedlnosti. V poslední hodině svého úřadování mu bývalý prezident Biden
zmírnil doživotní trest na domácí vězení. Amnesty mu proto nedávno poskytla krátkodobou podporu, aby mu po propuštění usnadnila návrat do běžného života.
Únor
Alžírsko
Díky dlouhodobému úsilí alžírské Amnesty a několika dalších lokálních organizací na ochranu práv žen oznámil alžírský prezident Abdal Madžíd Tabbúni sérii konkrétních opatření v boji proti násilí na ženách.
Ministerstvo solidarity mezitím spustilo celostátní bezplatnou linku pomoci, dostupnou nepřetržitě 24 hodin denně. Linka umožňuje obětem nahlásit násilí a zneužívání, navázat kontakt s odpovídajícími podpůrnými službami a v naléhavých případech obdržet okamžitou pomoc, což se už nyní jeví jako velmi účinný nástroj.
V současnosti se po celé zemi distribuuje arabsko-anglická příručka praktických rad pro ženy, které byly vystaveny násilí, zneužívání nebo jiné formě nátlaku. Ohlášena byla i nová právní opatření, včetně možnosti okamžitého vydání zákazu přibližování k oběti pro násilníky.
Benin
Tisíce rodin žijících v pobřežních oblastech Beninu zažívají nekončící noční můru. Staly se totiž oběťmi nuceného vystěhování, které úřady provedly ve jménu rozvoje cestovního ruchu. V únoru však beninské úřady veřejně vyzvaly všechny, kdo dosud neobdrželi odpovídající odškodnění, aby se přihlásili a jejich případy mohly být dále řešeny. Ředitel Národní agentury pro správu půdy a majetku zároveň požádal Amnesty International o seznam osob, které na spravedlivou kompenzaci stále čekají.
Tento krok následoval po zveřejnění
zprávy Amnesty International o nucených vystěhováních v Beninu v prosinci 2023 a navazující
kampani požadující spravedlivé odškodnění pro neprávem vystěhované. Právě tato iniciativa se ukázala jako zásadní impulz pro změnu chování beninských úřadů.
Maroko
Od chvíle, kdy byl v červenci 2021 poprvé zadržen, vedla Amnesty International soustavnou kampaň za jeho propuštění. Idrisova manželka Zaynura Hasan poděkovala organizaci za její neúnavnou podporu.
„Moc vám všem děkuji. Bez vaší pomoci bychom mého manžela nedokázali zachránit.“
– Zaynura Hasan, Idrisova manželka
Senegal
Senegalská vláda učinila začátkem roku vstřícné gesto, když přizvala Amnesty International, aby v zemi poskytla podporu lidem zadrženým kvůli účasti na protestech a také těm, kteří byli už v minulosti uvězněni.
Amnesty International od roku 2021 opakovaně
odsuzuje nezákonné použití síly ze strany bezpečnostních složek během protestů, sestavuje seznam obětí a
upozorňuje na svévolné zadržování stovek lidí, kteří se protestů účastnili nebo k nim vyzývali. Podle údajů shromážděných Amnesty a dalšími organizacemi občanské společnosti bylo zabito nejméně 65 lidí, většina z nich zastřelena, více než 1 000 osob bylo zraněno a přibližně 2 000 lidí zatčeno.
Amnesty International i nadále vyzývá ke
zrušení amnestijního zákona přijatého předchozí vládou a požaduje spravedlnost a odškodnění pro oběti senegalského režimu i jejich blízké.
Srbsko
Nedávný výzkum bezpečnostní laboratoře Amnesty International a regionální kanceláře pro Evropu zdokumentoval, jak srbská policie a zpravodajské služby zneužívají pokročilý špionážní software a forenzní nástroje k nezákonnému sledování novinářů, ekologických aktivistů a dalších jednotlivců. Tato kampaň probíhá skrytě a porušuje jejich právo na soukromí.
Za důležitý úspěch v oblasti lidských práv lze označit rozhodnutí společnosti Cellebrite, předního výrobce digitálních forenzních technologií, která oznámila, že na základě zjištění Amnesty ukončí poskytování
svých nástrojů některým zákazníkům v Srbsku. Srbský prokurátor pro technologickou kriminalitu, veřejný ochránce práv i komisař pro ochranu osobních údajů v této věci současně zahájili samostatná šetření.
Turecko
Taner Kiliç, advokát specializující se na práva uprchlíků a bývalý předseda turecké sekce Amnesty International, byl po téměř osmi letech soudních řízení
konečně zproštěn viny.

© Amnesty International
Taner Kılıç, právník specializující se na práva uprchlíků a bývalý předseda turecké sekce Amnesty International, byl po téměř osmi letech soudního řízení konečně zproštěn viny.
Byl zatčen v červnu 2017 a za mřížemi strávil více než 14 měsíců. Přestože proti němu neexistoval žádný věrohodný důkaz, byl v roce 2020 nespravedlivě odsouzen k více než šesti letům odnětí svobody za údajné „členství v teroristické organizaci“. Amnesty během tohoto období poskytla Tanerovi a jeho rodině pomoc a podporu.
„Podpora z celého světa mi dávala sílu. Děkuji každému, kdo se za mě postavil.“
– Taner Kiliç
K případu se Taner vyjádřil slovy: „Tahle noční můra, která trvala téměř osm let, je konečně u konce… Jediné, čím jsem si po celou dobu byl jistý, bylo to, že mám pravdu a že jsem nevinný. Podpora z celého světa mi dávala sílu. Děkuji každému, kdo se za mě postavil.“
Březen
Latinská Amerika
V
přelomovém rozhodnutí pro práva žen v Latinské Americe byl brazilským soudem shledán vinným herec Juan Darthés za sexuální násilí na argentinské herečce Thelmě Fardin. Ta ho v roce 2018 obvinila ze zneužití, k němuž mělo dojít, když jí bylo 16 let. Amnesty International jí po celou dobu poskytovala podporu, hradila náklady na dopravu a zajistila psychosociální pomoc. Vynesený verdikt představuje důležitý precedent pro případy sexuálního násilí v celém regionu.
Po pěti letech soudních sporů ve třech různých zemích Thelma prohlásila: „Dnes se můžu podívat svému šestnáctiletému já do očí a říct – dokázaly jsme to.“
Filipíny
Bývalý filipínský prezident Rodrigo Duterte byl zadržen policií na základě zatykače vydaného Mezinárodním trestním soudem (MTS) za zločiny proti lidskosti.
Během Duterteho takzvané „války proti drogám“ byly tisíce lidí, převážně z chudých a znevýhodněných komunit, zabity policií nebo ozbrojenými osobami, které měly podle všeho vazby na bezpečnostní složky. Amnesty International po řadu let vyzývala k jeho zatčení a označila tento krok za „dlouho očekávaný a
zásadní moment pro spravedlnost“. Duterte nyní čeká na soudní proces u MTS.
Sierra Leone
Hawa Hunt, populární influencerka a hvězda reality show, byla 4. března propuštěna z vazby a zproštěna všech obvinění souvisejících s kyberkriminalitou. V prosinci 2024 byla zatčena během televizního přenosu a obžalována z urážky prezidenta a první dámy ve videu zveřejněném na sociálních sítích.
Amnesty International opakovaně
vyzývala úřady k jejímu propuštění a respektu k jejím právům.
Její dcera Alicia uvedla: „V jednom z mála telefonátů, které jsem s mámou během jejího pobytu ve vězení mohla vést, jsem jí řekla, že se za ni Amnesty International postavila. Byla tím dojatá, stejně jako celá naše rodina. Věříme, že právě tato podpora sehrála klíčovou roli v jejím propuštění.“
Turecko
Od května 1995 se tzv. Sobotní matky každou sobotu poklidně scházejí na náměstí Galatasaray, kde se dožadují spravedlnosti pro své příbuzné, kteří byli v 80. a 90. letech beze stopy odvlečeni bezpečnostními složkami. Jejich 700. vigilie, která se konala 25. srpna 2018, byla zakázána a posléze násilně rozehnána policií za použití slzného plynu a vodních děl.

© Amnesty International Turecko
Od května 1995 pořádají „Sobotní matky“ každý týden pokojné protesty, v nichž požadují spravedlnost pro své příbuzné, kteří byli v osmdesátých a devadesátých letech násilně zmizeni.
Čtyřicet šest lidí bylo zadrženo a později propuštěno. V roce 2020 však byli obžalováni za „účast na nepovoleném shromáždění bez zbraní a odmítnutí uposlechnout výzvy k rozpuštění“.
Díky neochvějné vytrvalosti Sobotních matek a jejich podporovatelů – včetně Amnesty International, která jim poskytla právní pomoc – byli všichni protestující v březnu 2025
zproštěni obžaloby.
USA
17. března americké imigrační úřady
zadržely Alberta, otce čtyřčlenné venezuelské rodiny, a separovaly ho od jeho manželky a dvou dětí. Přestože měla rodina podané žádosti o azyl, Alberto byl obviněn z „nelegálního“ vstupu do Spojených států. Jeho případ byl ukázkou toho, jak administrativa prezidenta Trumpa zneužívala určité formulace v imigračním zákoně k tomu, aby cílila na jednotlivce a rodiny, kteří už ve Spojených státech žijí roky, místo nově příchozích na hranici s Mexikem. 21. dubna 2025 byl po výzvách Amnesty International Alberto propuštěn z detenčního zařízení ICE. Byla mu stanovena kauce a následně se mohl znovu shledat se svou ženou a dětmi.
Květen
Chile
Romario Veloz byl během nepokojů ve městě La Serena v roce 2019 zastřelen kapitánem chilské armády. Důstojník, který vzal Romariovi život, byl v květnu tohoto roku odsouzen k trestu odnětí svobody. Tento rozsudek představuje důležitý precedens v případech porušování lidských práv bezpečnostními složkami. Navzdory tomuto úspěchu zůstává policejní násilí v Chile ve velké míře nepotrestané.. Romario byl také jedním z případů zahrnutých ve zprávě Amnesty s názvem Eyes on Chile z roku 2020. Amnesty poskytla podporu jeho malé dceři, když jí zajistila přístup ke vzdělání a rodině pomohla pokrýt náklady na právní pomoc v jejich boji za spravedlnosti.
Amnesty se také aktivně zapojila do zřízení Poradní jednotky pro policejní reformu, opakovaně zasílala dopisy chilskému prezidentovi a poskytla řadu mediálních výstupů k tématu policejního násilí. Díky neúnavné kampani Amnesty Chile se nakonec podařilo zabránit zavedení taserů do výzbroje tamní policie.
Pobřeží slonoviny
7. května tohoto roku byl prozatímně propuštěn Ghislain Duggary Assy, tiskový tajemník odborového hnutí Učitelé za důstojnost, který nyní čeká na další soudní řízení. Jeho osvobození je výsledkem mezinárodního tlaku, který soustavně vyvíjela Amnesty International. O měsíc dříve byl odsouzen ke dvěma letům vězení pouze za to, že vyzýval k učitelské stávce na základních a středních školách.
Amnesty International tento flagrantní zásah do práv, zejména pak práva na stávku a svobody sdružování pracujících,
ostře odsoudila a nadále požaduje jeho bezpodmínečné propuštění.
Řecko
Před dvěma lety došlo ke ztroskotání migrantské lodi u řeckého města Pylos, které stálo život více než 600 lidí. 17 příslušníků řecké pobřežní stráže nyní
čelí obviněním v souvislosti s touto katastrofou. Mimo jiné jsou obžalováni ze zavinění potopení lodi, ohrožení osob na palubě a neposkytnutí pomoci. Tento vývoj může být prvním skutečným posunem směrem ke spravedlnosti za nejtragičtější lodní neštěstí ve Středomoří za poslední roky.
Turecko
Afghánský žadatel o azyl Tabríz Sáifi je kvůli dlouhodobé cukrovce nevidomý a třikrát týdně potřebuje dialýzu. Přesto mu turecké úřady 28. února zamítly žádost o mezinárodní ochranu, což pro něj znamenalo ztrátu přístupu k nezbytné zdravotní péči. Amnesty International na to rychle zareagovala a
vyzvala Turecko k přehodnocení rozhodnutí.
Počátkem května rodina dostala zprávu, že bylo původní rozhodnutí zvráceno, Tabrízův azylový status obnoven a že má nyní znovu plný přístup k bezplatné zdravotní péči.
Červen
Argentina
Argentinská soukromá zdravotní pojišťovna dostala
pokutu více než 4 000 amerických dolarů za to, že odmítla poskytnout legální potrat ženě, jejíž těhotenství představovalo vážné zdravotní riziko – což je jasné porušení zákona o reprodukčních právech.

© Tomas Ramirez Labrousse / Amnistía Internacional Argentina
Girls and women support the right to abortion in Argentina.
Argentinská Amnesty ženě poskytla právní poradenství a zdůraznila, že podobná rozhodnutí soudu potvrzují, že je potřeba zajistit přístup k legálnímu potratu jako všeobecné právo, nikoli pouze jako výjimku, která je závislá na posouzení jednotlivci nebo úřady.
EU
Po dlouhodobém úsilí Amnesty International a Omega Research Foundation přijal Výbor pro lidská práva Rady Evropy
zprávu o opatřeních proti obchodu s výrobky, které se používají k trestu smrti, mučení a jinému krutému, nelidskému nebo ponižujícímu zacházení či trestání.
Finsko
Sámové jsou původní obyvatelé oblasti Sápmi, která zasahuje do severních částí Norska, Švédska, Finska a poloostrova Kola v
Rusku. Po mnoho let čelili porušování lidských práv. Díky výzvám Amnesty International a dalších organizací však nyní finský parlament schválil
novelu zákona o Sámském parlamentu.
Tato novela posiluje právo původních Sámů na sebeurčení a usnadňuje fungování Sámského parlamentu. Rovněž částečně napravuje četná porušování lidských práv, na která upozornily mezinárodní orgány dohlížející nad dodržováním lidskoprávních smluv.
Gruzie
Po měsících veřejného tlaku, protestů a právních kroků oznámilo gruzínské ministerstvo spravedlnosti, že ukončí ponižující praxi úplného svlékání zadržených při tělesných prohlídkách.
Toto rozhodnutí následovalo po žalobě veřejného ochránce práv v únoru,
zprávě Amnesty International, která tuto praxi označila za ponižující a nezákonnou, a také po zveřejnění
videa s gruzínskou umělkyní a aktivistkou Kristinou Botkoveli, která byla po účasti na protestech nucena k tělesné prohlídce, vystavena obtěžování a výhružkám od bezpečnostních složek.
Maďarsko
28. června se navzdory maďarským zákonům namířeným proti diverzitě a policejním zásahům uskutečnil budapešťský Pride. Přibližně 200 000 lidí, včetně více než 280 aktivistů a zaměstnanců Amnesty International z Maďarska a dalších 22 zemí, pokojně požadovalo rovnost a právo na shromažďování. Šlo o největší budapešťský Pride za posledních 30 let, který symbolizoval silný veřejný odpor proti diskriminaci a zdůraznil odolnost maďarské LGBTI+ komunity.
Kampaň Amnesty pomohla zvýšit povědomí, aktivizovat podporovatele a vyzvat policii k respektování pokojného protestu.
Více než 120 000 akcí po celém světě podpořilo tuto událost a podařilo se dokázat, že solidarita může zvítězit nad útlakem. Problémy s právy LGBTI+ komunity v Maďarsku ale nadále přetrvávají.
Nigérie
Po desetiletí trvajícím boji za spravedlnost britský soud rozhodl, že společnost Shell může být hnána k odpovědnosti za ropné havárie a úniky, jejichž následky v deltě Nigeru ani po dlouhých dekádách neodstranila. Tento verdikt představuje významný posun směrem ke spravedlnosti pro zdejší obyvatele, který firmu Shell může přimět k tomu, aby nesla následky za zničující znečištění půdy a vody na území komunit Ogale a Bille.

© M-A Ventoura/Amnesty International UK
Aktivisté a řečníci – včetně krále Okabiho z komunity Ogale – požadují před budovou Královského soudu v Londýně ukončení znečišťování delty Nigeru společností Shell a vyplacení odškodnění. Stalo se tak 13. února 2025, v první den soudního řízení Ogale a Bille proti Shellu.
Ve stejnou dobu udělila nigerijská vláda milost devíti Ogoniům – skupině aktivistů vedené spisovatelem a obhájcem lidských práv Kenem Saro-Wiwou. Před 30 lety byli popraveni tehdejší vládou, která se snažila zakrýt zločiny Shellu a dalších ropných firem ničících životní prostředí a živobytí desetitisíců lidí v deltě Nigeru. Nigerijské úřady teď musí jejich nevinu také oficiálně uznat a plně je rehabilitovat.
Amnesty International se za spravedlnost pro Ogoni Nine zasazuje už mnoho let a prostřednictvím řady zásadních zpráv dokládá následky, které Shell v regionu zanechal. Přestože jde o významné kroky vpřed, boj za spravedlnost pro komunity v deltě Nigeru zdaleka nekončí. Je nutné, aby byly Shell i další ropné společnosti postaveny k odpovědnosti za škody, které napáchaly a stále páchají. Amnesty se tohoto boje za spravedlnost bude účastnit i nadále.
Ukrajina
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a generální tajemník Rady Evropy Alain Berset 24. června podepsali dohodu o zřízení Zvláštního tribunálu pro zločin agrese proti Ukrajině se sídlem ve Štrasburku. Stalo se tak v reakci na
výzvy Amnesty International a dalších organizací. Od tribunálu se očekává, že pomůže přední ruské a běloruské představitele, kteří jsou zodpovědní za invazi na Ukrajinu a zločiny s ní spojené, postavit před spravedlnost.
USA
9. března americké imigrační úřady
svévolně zadržely Mahmúda Chalíla – palestinského aktivistu, držitele trvalého pobytu v USA a čerstvého absolventa Kolumbijské univerzity. Mahmúd se stal terčem kvůli své účasti na studentských protestech na půdě univerzity, kde pouze uplatňoval své právo na svobodu projevu a pokojné shromažďování. Přestože nebyl obviněn ze žádného trestného činu, byl umístěn do detenčního zařízení, informován o odebrání svého statusu trvalého pobytu a zařazen do deportačního řízení.

© Courtesy of Mahmoud Khalil’s family
Mahmoud Khalil, palestinský aktivista a studentský organizátor, který nedávno absolvoval na Kolumbijské univerzitě, se stal terčem kvůli své roli ve studentských protestech na Kolumbijské univerzitě.
Amnesty International vyzvala úřady k jeho okamžitému propuštění a k respektování jeho práv na svobodu projevu, pokojné shromažďování a spravedlivý proces. Po 104 dnech strávených v imigrační vazbě v Louisianě byl Mahmúd Chalíl 21. června
propuštěn na kauci. Stále však čelí hrozbě deportace ze strany amerických úřadů. V reakci na své zadržení podal žalobu na Trumpovu administrativu ve výši 20 milionů amerických dolarů.