Čína

Vláda nadále navrhovala a přijímala řadu nových zákonů o národní bezpečnosti, které závažně ohrožují lidská práva. Celostátní tvrdé zásahy proti aktivistům a právníkům v oblasti lidských právv průběhu roku pokračovaly. Aktivisté i obhájci lidských práv byli neustále systematicky podrobováni monitorování, pronásledování, zastrašování, zatýkání a byli drženi ve vazbě. Policie držela řadu obhájců lidských práv i v zařízeních mimo oficiální vazbu, často dlouhodobě bez přístupu k právníkům a vystavovala je tak nebezpečí mučení a jiného špatného zacházení. Knihkupci, vydavatelé, aktivisté a novináři, kteří se pohřešovali v sousedních státech v letech 2015 a 2016, byli objeveni v čínské vazbě. To vyvolalo zájem o čínské orgány veřejné moci, které konaly mimo svou pravomoc. Kontroly obsahu na internetu, v masových médiích i na vysokých školách výrazně posílily. Zintenzivnilo také potlačování náboženských činností mimo přímou státní kontrolu. Náboženské utlačování, ke kterému docházelo pod záštitou „protiseparastických“ nebo „protiteroristických“ kampaní, bylo nadále velmi silné zejména v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťijang a v oblastech s tibetskou populací.

(Text z výroční zprávy AI, 2016 - 2017)

Právní, ústavní a institucionální vývoj

Nadále se navrhovaly a schvalovaly rozsáhlé zákony a nařízení o národní bezpečnosti, což dalo státním činitelům větší moc k umlčování odporu, k omezování nebo cenzuře informací a k pronásledování či stíhání obhájců lidských práv.

Zákon o řízení zahraničních nevládních organizací (NO) měl vstoupit v platnost 1. ledna 2017 a zpřísnit tak restrikci již omezených práv na svobodu sdružování, pokojného shromažďování a projevu. Ačkoliv byl zákon údajně navrhnut tak, aby řídil a dokonce zajišťoval činnost zahraničních nevládních organizací, odpovědnost za dozor nad registracemi těchto NO byla převedena na čínské Ministerstvo státní bezpečnosti (státní dozorčí organizaci). Ta má také dohlížet na úkony NO a předem schvalovat jejich činnost. Tak rozsáhlá pravomoc dozoru a manipulace práce zahraničních NO, kterou policie dostala, zvýšila riziko toho, že bude zákon zneužit k zastrašování a stíhání obhájců lidských práv a zaměstnanců nevládních organizací. 

Všečínské shromáždění lidových zástupců (VSLZ) schválilo 7. listopadu zákon o kyberbezpečnosti, který měl chránit osobní data uživatelů internetu před napadením a krádeží, ale internetovým společnostem působícím v Číně nařídil povinnou cenzuru obsahu, nutí je uchovávat uživatelská data v Číně a používat systém registrací pod pravým jménem, který funguje v rozporu s národními a mezinárodními závazkyo zabezpečení svobody projevu a práva na soukromí. Tento zákon zakázal jednotlivcům a skupinám uživatelů používat internet, aby „nepoškodili národní bezpečnost“, „nenarušili společenský řád“ nebo „neškodili národním zájmům“ – tyto termíny jsou zavádějící a podle stávajících čínských zákonů nepřesné a mohly by být zneužity k dalšímu omezování svobody projevu. Zákon ustálil koncept „internetová suverenita“, který opravňuje široké cenzurování a rozsáhlé dozory a sledování pod záštitou ochrany národní bezpečnosti.

7. listopadu také VSLZ schválilo zákon o filmovém průmyslu, který zakazuje produkci filmů s obsahem, který ohrožuje národní bezpečnost, podněcuje etnickou nenávist a nedodržuje státní stanoviska vůči náboženství.

Právní systém

Nedostatky ve vnitrostátním právním řádu a problémy v systému trestního práva způsobily četná mučení a jiné kruté zacházení nebo nespravedlivé soudy.

Státní činitelé stále častěji uplatňovali „pobyt pod dozorem na určeném místě“, způsob tajného izolovaného zadržení, který umožnil policii držet jednotlivce po dobu až šesti měsíců mimo oficiální vazbu, bez možnosti poradit se s vlastním obhájcem, bez přístupu k rodinám a ke komukoliv z okolního světa. Podezřelé tak vystavovali nebezpečí mučení a jiného krutého zacházení. Tento způsob zadržení se používal k omezení aktivit obhájců lidských práv, mimo jiné právníků, aktivistů a také vyznavačů náboženství.

Obhájci lidských práv

Pět lidí obviněných z „rozvracení státní moci“ nebo „podněcování k rozvracení státní moci“ zůstalo na konci roku ve vazbě a čekalo na soud. Další čtyři byli obviněni z „vyvolávání sporů a provokace k problémům“ nebo z „připravování jiné osoby k nelegálnímu překročení státních hranic“. Jejich zadržení následovalo po dosud nevídaných tvrdých zákrocích vlády proti právníkům v oblasti lidských práv a dalším aktivistům, které začaly v polovině roku 2015. Minimálně 248 právníků a aktivistů bylo vyslýcháno nebo zadrženo státními bezpečnostními agenty. Nejméně 12 z osob zadržených při těchto zákrocích, včetně předních právníků v oblasti lidských práv Zhou Shifenga, Sui Muqinga, Li Hepinga a Wang Quanzanga, bylo drženo na „pobytu pod dozorem na určeném místě“. Byli podezřelí z účasti na zločinu proti státní bezpečnosti. Rodinní příslušníci zadržených osob také čelili policejnímu dozoru, pronásledování a omezení svobody pohybu. Právní asistentka Zhao Wei a právnička Wang Yu byly v červenci a v srpnu propuštěny na kauci, ale nadále jim na jeden rok zůstala omezená svoboda pohybu, projevu a sdružování a hrozí jim trestní stíhání.

2. srpna byl aktivista Zhai Yanmin, který byl obviněn z „rozvracení státní moci“ a odsouzen ke třem letům odnětí svobody, propuštěn s podmínkou na čtyři roky. Hu Shigen byl obviněn 3. srpna a byl odsouzen k sedmi a půl letům odnětí svobody a právník Zhou Shifeng byl 4. srpna obviněn ze stejného činu a odsouzen k sedmi letům odnětí svobody.  

Právník Jiang Tianyong byl od 21. listopadu pohřešován. Jeho rodina byla 23. prosince informována, že se nachází na „pobytu pod dozorem na určeném místě“ pro podezření z „podněcování k rozvracení státní moci“. Obhájci lidských práv a zakladatelé internetové stránky pro lidská práva v Číně Liu Feiyue a Huang Qi byli oba v listopadu zadrženi. Liu Feiyue byl obviněn z „podněcování k rozvracení“ a Huang Qi z „vynášení státních tajemství“.

V provincii Kuang-tung, ve které narůstaly pracovní spory a stávky, státní činitelé dále prováděli tvrdé zákroky proti pracovníkům a aktivistům v oblasti pracovních práv, které začaly v prosinci 2015. Jednalo se nejméně o 33 jednotlivců, 31 z nich bylo později propuštěno. Pracovněprávnímu aktivistovi Zeng Feiyangovi byl odepřen nárok na obhájce a byl odsouzen ke třem letům odnětí svobody. Začátkem října byl propuštěn s podmínkou na čtyři roky. Pracovněprávní aktivista Meng Han byl 3. listopadu odsouzen k odnětí svobody na rok a 9 měsíců. Detenční centra v několika případech odepřela přístup právníků na základě tvrzení, že v daných případech se jednalo o „ohrožování národní bezpečnosti“.        

Z více než sta lidí, kteří byli v pevninské Číně zadrženi za podporu hongkongských prodemokratických protestů z konce roku 2014, bylo šest lidí odsouzeno k odnětí svobody. Mezi nimi byli Xie Wenfei a Wang Mo, lídři hnutí za demokratickou Čínu „Southern Street Movement“ (Hnutí jižní ulice), kteří byli odsouzeni k odnětí svobody na 4,5 roku za „podněcování k rozvracení“. Další dvě aktivistky za ženská práva Su Changlan a Chen Qitang jsou nadále drženy ve vazbě a data soudu dosud nejsou určena. Zhang Shengyu, který byl mezi zadrženými za podporování hongkongských protestů, nahlásil, že ho bili a Su Changlan ohlásila, že jí byla ve vazbě odepřena přiměřená zdravotnická péče.

Počet pečlivě secvičených televizních „doznání“ během roku stoupl. Zahrnovala rozhovory se zadrženými obhájci lidských práv, které vedla Čínská státní média a ve dvou případech propekingské sdělovací prostředky v Hongkongu. Ačkoliv nejsou taková „doznání“ právně platná, oslabila právo na spravedlivý soud. Mezi odvysílanými „doznáními“ byla „doznání“ právníků Zhou Shifenga a Wang Yua, aktivisty Zhai Yanmina, hongkongského knihkupce Gui Minhaia a pracovníka švédské nevládní organizace Petera Dahlina, který byl zadržen a později deportován. Zhao Wei a její právník Ren Quanniu publikovali doznání na svých sociálních sítích poté, co byli údajně propuštěni na kauci.

Několik novinářů a aktivistů, kteří se pohřešovali mimo pevninskou Čínu, bylo zadrženo nebo zastrašováno zadržením v Číně. Novinář Li Xin v rozhovorech uvedl, že než v roce 2015 utekl z Číny, představitelé čínské státní bezpečnostní služby na něj vyvíjeli intenzivní nátlak, aby spolupracoval jako informátor a donášel na své kolegy a přátele. V lednu 2016 se v Thajsku ztratil a je pohřešován. V únoru volal svému partnerovi, že se dobrovolně vrátil do Číny, aby pomohl s vyšetřováním. Od té doby o něm nikdo neslyšel a od konce roku se neví, kde se nachází. Tang Zhishun a Xing Qinxian se roku 2015 ztratili v Barmě, když pomáhali synovi dvou zadržených čínských právníků. Bez jakéhokoliv vysvětlení časové prodlevy je v oznámeních z května 2016 státní činitelé obvinili z „připravování jiné osoby k nelegálnímu překročení státních hranic“.

V květnu se potvrdilo, že prodemokratičtí aktivisté Jiang Yefei a Dong Guangping byli zadrženi za podezření z „rozvracení státní moci“ a „připravování jiné osoby k nelegálnímu překročení státních hranic“. Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) jim udělil status uprchlíků, ale v roce 2015 byli z Thajska vyhoštěni zpět do Číny. Ani jeden z nich neměl přístup k rodině či svému právníkovi nejméně 6 měsíců po návratu a Dong Guangping dokonce ještě ani na konci roku.

Miao Deshun, pracovněprávní aktivista zadržený po účasti na prodemokratických protestech na Náměstí Nebeského klidu v roce 1989, byl po 27 letech vězení v říjnu údajně propuštěn. Aktivisté, kteří si připomínali masakr na Náměstí Nebeského klidu, byli dále zadržováni, včetně sečuánských aktivistů Fu Hailu a Luo Fuyu. 1

Svoboda projevu

Během března policie údajně zadržela nejméně 20 lidí spojených s publikováním otevřeného dopisu, kritizujícího prezidenta Si a volajícího po jeho rezignaci. Tento dopis obviňoval prezidenta Si ze snahy vybudovat „kult osobnosti“ a z toho, že nepokračuje v kolektivním vedení státu. Mezi zadrženými bylo 16 lidí pracujících pro Wujie News, internetovou stránku, která 4. března dopis uveřejnila.

4. dubna vláda vydala směrnice na zvýšení prosazování práva v oblasti kultury, ve snaze „zajistit národní kulturní a ideologickou bezpečnost“. Směrnice znamenají zvýšené regulace několika „nelegálních“ a neschválených aktivit, např. publikování, filmové a televizní distribuce, zahraničního satelitního televizního vysílání, uměleckých představení a dovozu a vývozu kulturních produktů.

Čína podnikla další kroky, aby posílila již tak represivní strukturu cenzury na internetu. Tisíce internetových stránek a služeb sociálních sítí včetně Facebooku, Instagramu i Twitteru jsou dále blokované a internetové služby a poskytovatelé obsahu musí na svých platformách zajišťovat cenzuru.

Šest novinářů ze sečuánské internetové stránky „64 Tianwang“ bylo zadrženo za informování o protestech v souvislosti se summitem skupiny G20, který se konal v září v čínském Chang-čou.

Svoboda náboženského vyznání a víry

Navrhované dodatky ke směrnicím o náboženských záležitostech vydané 7. Září, by různým orgánům zvýšily pravomoci sledovat, ovládat a postihovat některé náboženské praktiky. Dodatky, zdůrazňující národní bezpečnost s cílem omezit „infiltraci a extremismus“, by mohly být zneužity k dalšímu omezování práv na svobodu náboženského vyznání a víry, obzvlášť tibetských budhistů, ujgurských muslimů a vyznavačů neuznaných náboženství.

Kampaň za ničení kostelů a odstraňování křesťanských křížů z budov v provincii Če-ťiang, odstartovaná v roce 2013, do roku 2016 zintenzivnila. Podle mezinárodních médií bylo do konce roku 2016 odstraněno více než 1 700 křížů, což vyvolalo celou řadu protestů.

Právník Zhang Kai, který zasaženým kostelům nabídl právní asistenci, se 25. února objevil ve státní televizi, aby podal „doznání“. Vypadal vyhuble a vyčerpaně. Původně byl zadržen roku 2015 pro podezření z činů ohrožujících státní bezpečnost a „narušování veřejného pořádku“, a později byl umístěn k „pobytu pod dozorem na určeném místě“. 23. března byl propuštěn bez vysvětlení a vrátil se do svého rodného města ve Vnitřním Mongolsku.  

26. února byli Bao Guohua a jeho žena Xing Wenxiang, pastoři z města Ťin-chua v provincii Če-ťiang, odsouzeni ke 14 a 12 letům odnětí svobody za zpronevěru peněz ze své kongregace a za „shromažďování davu za účelem narušení společenského řádu“. Bao Guohua se hlasitě projevoval proti odstraňování křížů z kostelů.

Stoupenci učení Fa-lun-kung byli nadále vystavováni pronásledování, náhodnému zadržování, nespravedlivým soudům, mučení a dalšímu krutému zacházení. Vyznavačka směru Fa-lun-kung Chen Huixia byla zadržena v červnu a podle slov její dcery byla mučena kvůli své víře.2

Trest smrti

Podle Bílé knihy, kterou vláda vydala v září, Čína „[přísně kontrolovala] trest smrti a uplatňovala ho s obezřetností, aby se ujistila, že se aplikuje pouze ve velmi malém množství případů na pachatele extrémně závažných trestných činů.“ Statistiky, které se zabývají tresty smrti, jsou nadále klasifikovány jako státní tajemství, a tak není možné ověřit počet vynesených trestů smrti ani provedených poprav.

V prosinci Nejvyšší lidový soud zneplatnil obvinění Nie Shubina z vraždy a znásilnění. Byl popraven v roce 1995. Nejvyšší lidový soud nařídil obnovení soudního řízení a souhlasil s posouzením nižšího soudu, podle kterého nebyl dostatek důkazů k usvědčení, že Nie Shubin byl vinen.

Tibetská autonomní oblast a oblasti s tibetskou populací v jiných provinciích

Etničtí Tibeťané nadále čelí diskriminaci a omezeným právům na svobodu náboženského vyznání a víry, projevu, sdružování a poklidného shromažďování. V srpnu media uvedla, že tibetský mnich Lobsang Drakpa, který byl zadržen policií v roce 2015, když zorganizoval samostatný protest (častá forma protestu v oblastech s tibetskou populací), byl během soudu bez přístupu veřejnosti odsouzen ke třem letům odnětí svobody.3

Nejméně tři lidé se během roku při protestu proti represivním praktikám státních činitelů v oblastech s tibetskou populací upálili. Počet sebeupálení o kterých se ví, vzrostl od února 2009 na 146 případů.

Tibetský blogger znám jako Druklo byl v únoru odsouzen ke třem letům odnětí svobody za „podněcování k separatismu“, za své online příspěvky o náboženské svobodě, Dalajlámovi a dalších tibetských záležitostech a za vlastnictví zakázané knihy Sky Burial.4

Tashi Wangchuk byl zadržen v lednu a obviněn z „podněcování k separatismu“, protože podporoval výuku tibetštiny a poskytl rozhovor pro deník The New York Times. Do konce roku zůstal ve vazbě.5

Právo na bydlení - vynucené vystěhování

V červenci vláda začala demolovat velkou část města Larung Gar, údajně největšího tibetského budhistického institutu na světě, umístěného v okresu Seda (Serta) v sečuánské provincii Tibetská autonomní prefektura Kardze. Místní čínští činitelé nařídili, aby se populace města Larung Gar snížila o více než polovinu – na 5 000, aby bylo možné provádět „nápravu a usměrnění“. Tisíce mnichů, jeptišek a světců byly v nebezpečí nuceného vystěhování.

Ujgurská autonomní oblast Sin-ťiang

Ministr komunistické strany pro Ujgurskou autonomní oblast Sin-ťiang(UAOS) Zhang Chunxian v březnu oznámil, že udržování společenské stability v kraji se zlepšilo a že počet případů „násilného terorismu“ klesl. Vláda nicméně oznámila, že bude proti „násilnému terorismu“ nadále udržovat postoj „tvrdých zásahů“.

Vláda nadále zadržovala spisovatele ujgurského původu a ujgursky píšící editory internetových stránek. Obhájce lidských práv Zhang Haitao, původem Chán, byl odsouzen k 19 letům odnětí svobody za „podněcování k rozvracení“ a „poskytování informací do zámoří“. Jeho právníci byli přesvědčeni, že přísnost trestu souvisela s jeho komentáři k etnickým záležitostem.

Vláda nadále napadá právo na svobodu náboženského vyznání a krutě zasahuje proti všem nepovoleným náboženských shromážděním. Zástupce ředitele Sin-ťiangské islámské asociace Abudulrekep Tumniyaz v březnu řekl, že všechna neoficiální místa v UAOSu, kde probíhala kázání, byla zrušena.   

V říjnu média uveřejnila několik míst uvnitř UAOSu, která oznámila, že budou po obyvatelích vyžadovat odevzdání pasů na policii. Následně by všichni obyvatelé UAOSu museli před vycestováním do zahraničí předložit svá biometrická data, jako jsou vzorky DNA a naskenované snímky těla. Toto opatření vzniklo během bezpečnostních zásahů a větších cestovních omezení, která mířila na etnické menšiny v UAOSu.

Kulturní práva

V srpnu provinční vláda vydala rozsáhlý plán, že pošle 1 900 ujgurských učitelů do škol napříč pevninskou Čínou, aby provázeli ujgurské studenty, kteří žijí na internátních školách v oblastech s chánskou většinovou populací. Vláda přislíbila, že do roku 2020 zvýší počet takto rozmístěných učitelů na 7 200.

Toto opatření je uváděno jako způsob, jak „se bránit terorismu, násilnému extremismu a separatismu, a podporovat etnickou solidaritu“, ale zámořské ujgurské skupiny takový plán kritizují jako prostředek k oslabení ujgurské kulturní identity.  

Zvláštní správní oblast Hongkong

Pět knihkupců, kteří se koncem roku 2015 ztratili v Thajsku, pevninské Číně a Hongkongu, se v lednu a únoru 2016 znovu objevili v televizi v pevninské Číně. Gui Minhai, Lui Por, Cheung Chi-ping, Lee Po a Lam Wing-kee pracovali pro hongkongskou společnost Mighty Current Media známou svými knihami o čínských vůdcích a politických skandálech. Lam Wing-kee se v červnu vrátil do Hongkongu a uspořádal tiskovou konferenci, během které řekl, že byl náhodně zadržen, ve vazbě s ním bylo krutě zacházeno a byl přinucen k „doznání“. 6

Studenti Joshua Wong, Alex Chow a Nathan Law byli souzeni za spoluúčast na protestech před hlavním sídlem vlády ze září 2014, které odstartovaly prodemokratické „Deštníkové hnutí“ (Umbrella Movement). V červenci 2016 byli Joshua Wong a Alex Chow shledáni vinnými z „účasti na nezákonném shromáždění“ a Nathan Law byl obviněn z „podněcování k účasti na nezákonném shromáždění“ dle vágních ustanovení hongkongských předpisů o veřejném pořádku (Hong Kong’s Public Order Ordinance). Na konci roku byla obě obvinění ve stavu odvolání.

V listopadu Stálý výbor Všečínského shromáždění lidových zástupců vydal interpretaci Článku 104 hongkongského Základního zákona, který se týká složení slibu dvou zákonodárců, kteří prosazovali nezávislost Hongkongu. To se stalo ještě před tím, než hongkongský Nejvyšší soud rozhodl v paralelním případu, ve kterém vláda usiluje o vyloučení těchto zákonodárců.

  1. China: Two more activists detained for “June 4 baijiu” (ASA 17/4298/2016)
  2. China: Falun Gong practitioner said to have been tortured in detention: Chen Huixia (ASA 17/4869/2016)
  3. China: Tibetan monk imprisoned after protest (ASA 17/4802/2016)
  4. China: Tibetan imprisoned for “inciting separatism” (ASA 17/3908/2016)
  5. China: Tibetan education advocate detained: TashiWangchuk (ASA 17/3793/2016)

 

Novinky

4.10.2017

Čínští vězni svědomí Langzi i Peng Heping propuštěni!

Děkujeme za podporu! Básník Langzi i jeho přítel Peng Heping byli propuštěni na svobodu.

8.9.2017

Demokratická republika Kongo: Vláda musí dostát závazku učinit přítrž dětské práci do roku 2025

V reakci na příslib vlády Demokratické republiky Kongo (DRK) o vymýcení dětské práce v sektoru těžby do roku 2025 reaguje Seema Joshi, vedoucí sekce Byznys a lidská práva Amnesty International:

3.7.2017

Liu Sia-po stále ve vězení

Velmi smutná zpráva přichází z Číny. U Liu Sia-po se rozvinula rakovina jater. Nyní je v nemocnici, přesto není, ani podmínečně, propuštěn. Rodina trvá na léčbě mimo vězení a Amnesty nadále tlačí na urychlené bezpodmínečné propuštění.

1.7.2017

Všichni tři výzkumníci propuštěni

Dobrá zpráva. Všichni aktivisté kontrolující pracovní podmínky v čínském závodě na výrobu obuvi byli propuštěni 28. 6. propuštěni na kauci, což znamená, že pokud se nedopustí v následujících 12 měsících trestného činu, všechna obvinění budou stažena! Děkujeme všem z podporu.

2.3.2017

OSN: Rusko s Čínou zneužívají právo veta

Rusko a Čína již poněkolikáté zneužily práva veta na setkání Bezpečnostní rady OSN. Tentokrát veto zaznělo dne 28. února 2017 v průběhu hlasování o návrhu rezoluce, jejíž cílem bylo nestranné určení odpovědnosti za používání a výrobu chemických zbraní v Sýrii.

Další zprávy

Úspěchy

27.10.2017
Žena bojující za práva všech čínských žen:

Su Čchang-lan propuštěna!

Su Čchang-lan byla ve čtvrtek 26. 10 propuštěna z detenčního zařízení, kde byla tři roky držena.