Rovný přístup ke vzdělávání

Česká republika se dlouhodobě potýká se sociálním vyloučením Romů. V praxi se tento stav projevuje také tím, že řada romských dětí nemá šance na stejné vzdělání jako jejich vrstevníci. K segregaci dětí dochází už od předškolních let a řada dětí končí svou vzdělávací dráhu především díky stereotypům a diskriminačnímu přístupu.

Amnesty International prosazuje právo na vzdělání jako jedno se základními lidských práv ukotvených řadou listin a dokumentů. Mnoho let upozorňujeme na problém diskriminace malých Romů a prosazujeme změnu legislativy i praxe. Naše poslední kampaň Smažme rozdíly probíhala od dubna 2014 do srpna 2015.

Pozadí tématu

Před téměř devíti lety byla Česká republika odsouzena Evropským soudem pro lidská práva za diskriminaci romských dětí ve školském systému v přelomovém rozsudku D. H. Následné změny však nevedly k odstranění diskriminace, kvůli čemuž zahájila Evropská komise s Českou republikou řízení pro porušení povinnosti. Tlak na vládu tak vedl k urychlení reforem a k jejich obsahovému rozšíření. Od září 2016 tak vstupuje v platnost novela školského zákona, která podporuje inkluzivní vzdělávání a nastavuje nový rámec spravedlivějšího školního prostředí. Kromě faktických změn týkajících se například financování podpůrných prostředků pro jednotlivé školy, dochází především k mentálnímu obratu: od kategorizace žáků se posouváme ke kategorizaci potřeb, které školáci mají. Pestřejší, neboli inkluzivní školní prostředí by navíc mělo věrněji odrážet různorodou realitu života a děti tak lépe připravit na zvládání běžných životních situací.

Kampaň Amnesty

Amnesty International dlouhodobě kritizuje vládní politiku, která dosud se segregací romských dětí již od předškolního věku bojovala velmi neefektivně. Ve výzkumné zprávě s názvem Chce to více snahy – Etnická diskriminace romských dětí v českých školách (zde) dokumentujeme proces segregace a diskriminace romských dětí ve školách. Děti jsou často oddělovány v rasově segregovaných třídách či školách, nebo jsou dokonce rovnou posílány do škol pro děti s lehkým mentálním postižením. V těchto školách tvoří romské děti třetinu žáků navzdory pouhým 3% celkového populačního zastoupení Romů v České republice. Vydáním v pořadí již druhé výzkumné zprávy odstartovalo hnutí Amnesty zmíněnou kampaň  Smažme rozdíly ve vzdělávání romských dětí, v rámci které jsme předali Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy petici s téměř dvěma a půl tisíci podpisy. Pozadí kampaně naleznete ZDE: https://www.amnesty.cz/case/smazme-rozdily

Dne 31. 8. 2015 předal ředitel Amnesty International ČR náměstku pro vzdělávání Jaroslavu Fidrmucovi vysvědčení pro českou vládu společně peticí, ve které vyzývá Vládu ČR k přijetí plánu s komplexními opatřeními k ukončení etnické diskriminace a segregace romských dětí v českých školách.

Tento stav je v rozporu s českou legislativou, mezinárodním i evropským právem. Salil Shetty, generální tajemník Amnesty International, se proto zúčastnil prezentace výzkumné zprávy v Praze v roce 2015 a při této příležitosti se sešel s předsedou vlády Bohuslavem Sobotkou a dalšími vládními představiteli. Premiér projevil vůli k prosazení změn a 1. září tohoto roku by měl vejít v platnost balíček reforem, které mají vést ke kompletní desegregaci ve školách a podporují inkluzní vzdělávání.

Amnesty International společně s Evropským centrem pro práva Romů, Nadací Open Society Fund Praha a Českou odbornou společností pro inkluzivní vzdělávání tyto snahy vítají a dále vyzývají k politice snižování předsudků ve vzdělávacím systému.

Novinky

28.11.2019

Psycholožky radí učitelům: Na problémové děti křik neplatí

Vznešené řeči o inkluzi jsou pěkné, ale víc by mi pomohla rada, co si počít s dítětem, které bezdůvodně kouše a kope spolužáky, nebo si při výuce nahlas zpívá. Podobný povzdech můžete zaslechnout skoro na každé konferenci o vzdělávání. Možná i proto se tento týden na seminář s norskými expertkami dostavilo tolik lidí. Klinické psycholožky Kaja Næss Johannessenová a Ann-Karin Nielsen Bakkenová pracují v Dětském psychiatrickém centru Østbytunet, v jehož rámci funguje i škola pro 23 žáků s náročným chováním.

25.11.2019

Jako problémové dítě s ADHD jsem byl postrachem doma i ve škole, říká lektor a terapeut Julius Bittmann

„Po čtvrt hodině, co jsem byl ve škole, už byl první konflikt,“ říká Julius Bittmann. V tomto rozhovoru se rozpomíná, jaké to bylo být problémovým dítětem. Dětem, jako byl on sám, teď pomáhá: „Je to těžké pro ně i pro okolí. My tomu říkáme cesta kříže. Nechci, aby to vyznělo jen tak, že jsou to pouze chudáčci, oběti učitelů a systému. Mohou být nesnesitelní, ale jak jsem řekl, nejsou zlí. A velmi trpí tím, že si rychle zničí vztahy a pozici ve třídě, a to se s nimi pak roky táhne.“

15.10.2019

Jak křik a pláč změnit v porozumění. Školka vede autisty do běžného života

V českých školách je přes pět tisíc dětí s poruchami autistického spektra. Mateřinky pravidelně navštěvuje více než jedenáct set z nich. Potřebují speciální plány, péči, zázemí i učitelky. Zařízení existuje několik, stejně jako metod péče. Jedna z variant je ABA terapie, jejíž prvky praktikuje jediná školka u nás – v Cerhenicích.

11.10.2019

Zažil jsem geniální inkluzi, říká nevidomý Vladimír. Vychodil základku i střední, rád by na práva

Třiadvacetiletý Vladimír Bodiš je prakticky nevidomý. Věnuje se pestré škále občanských aktivit, ke kterým ho vedl jeho strýc, romský aktivista František Lacko. „Na střední jsem se zajímal jen sám o sebe. Něco jako lidská práva mě nezajímalo,” přiznává. Jeho strýc ho v té době začal brávat do sociálně vyloučených lokalit, aby to poznal na vlastní kůži a aby si udělal obrázek sám. „Člověk bez názoru totiž nemá co říct. I když je ten názor hloupý, je to pořád lepší, než když si nemyslí nic, anebo pouze tlumočí názor cizí.”

11.10.2019

Máme pověst školy, která si poradí s každým dítětem. Chodím do práce rád a dbám na spokojenost učitelů, říká ředitel

„Neříkám, že to je jednoduché, je to složité, ale mám na co navázat. Integrace na této škole začala už dávno před mým příchodem na pozici ředitele. Ty děti nepřišly najednou skokově odnikud…“ S ředitelem základní školy v Čelákovicích Jiřím Kyliánkem o jeho škole a inkluzi. „Vždy jsem byl zastáncem toho, že sám do práce musím chodit rád. A když jsem spokojený já, dělám spokojené i jiné lidi, učitele i rodiče, a jejich spokojenost zase působí dobře na mě. Je to takový koloběh,“ říká.

Další zprávy

Úspěchy

27.6.2018
Nuceně provdaná a znásilněná súdánská dívka odsouzena k trestu smrti za zabití v sebeobraně: @ Súdán

Trest smrti pro Nouru změněn!

Dne 26. června změnil súdánský soud rozsudek trestu smrti pro Nouru Husejnovou na pětileté vězení za zabití jejího manžela při sebeobraně během pokusu o znásilnění.

Tyto webové stránka používají cookies pro zlepšení uživatelského komfortu, předvyplnění údajů podporovatele. Zjistit více... Díky za upozornění...