Egypt

Autority využily svévolného masového zatýkání pro potlačení demonstrací a disentu, byli zatčeni novináři, lidskoprávní aktivisté a obránci, aktivity lidskoprávních organizací byly potlačeny a omezeny. Stovky zadržených byly Národní bezpečnostní agenturou (NSA) donuceny zmizet; důstojníci podrobili mučení a dalším násilným praktikám agentury a její další zadržené představitele. Bezpečnostní složky využily nepřiměřené síly během běžných výkonů a v případech, které mohly vyústit až v mimosoudní popravy. Před občanským i vojenským soudem nadále probíhaly masové, zkonstruované procesy. Autority nebyly schopny adekvátně vyšetřit možná porušení lidských práv a přivést pachatele před soud. Ženy jsou nadále vystavovány sexuálnímu obtěžování a diskriminaci na základě pohlaví. Vláda i nadále omezuje práva náboženských menšin a pronásleduje lidi obviněné z hanobení náboženství. Jednotlivci byly zatýkáni pro „zhýralost“ na základě jejich sexuální orientace. Stovky uprchlíků a migrantů hledajících azyl byly zadrženy při pokusech přeplout Středozemní moře. Soudy i nadále vynášely tresty smrti, i nadále probíhaly popravy.

(Text z výroční zprávy AI, 2016 - 2017)

POZADÍ

Nově zvolená sněmovna reprezentantů se sešla 10. ledna a měla 15 dní na přezkoumání a schválení dekretů vydaných v nepřítomnosti parlamentu prezidentem al-Sisim. Dekrety legitimizovaly téměř všechny zákony, které podkopávají spravedlnost soudních procesů a vnášejí do vnitrostátního práva pravomoci typické pro stavy pohotovosti, včetně Protiteroristického zákona (zákon č. 94 roku 2015).

Egypt nadále zůstává členem vojenské koalice vedené Saudskou Arábií, která je zapojena do konfliktu v Jemenu. V lednu schválil prezident al-Sisi legislativu umožňující ozbrojeným složkám i v nadcházejícím roce operovat mimo Egypt.

Vztahy mezi Egyptem a Itálií se zhoršily poté, kdy italský doktorand Giulio Regeni zemřel za podivných okolností, během zpracování výzkumu zabývajícího se egyptskými odbory. Poté, kdy bylo 3. února nalezeno jeho tělo, sdělil policejní zástupce egyptským médiím, že Regeni zemřel při dopravní nehodě, pitva nicméně odhalila stopy po mučení. 24. března, dva týdny poté, co Evropský parlament vyjádřil své obavy ze zabíjení v zemi, řekl egyptský ministr vnitra, že bezpečnostní složky zneškodnily členy zločineckého gangu, kteří byli zodpovědni za Regeniho vraždu. 8. dubna odvolala Itálie svého egyptského velvyslance. 9. září prohlásil egyptský státní zástupce, že bezpečnostní složky Regeniho krátce před jeho zmizením a vraždou vyšetřovaly.

Některé země nadále zásobují Egypt zbraněmi a vojenským a bezpečnostním vybavením včetně stíhaček a ozbrojených vozidel.

Podle údajů dostupných Úřadu OSN ponechala egyptská vláda celý rok s výjimkou 46 dní uzavřený hraniční přechod Rafáh vedoucí do pásma Gazy.

BEZPEČNOST A POTÍRÁNÍ TERORISMU

Egyptská armáda pokračovala v boji proti ozbrojeným skupinám, které jsou aktivní v severní oblasti Sinajského poloostrova, a používala obrněná vozidla, dělostřelectvo a letecké útoky. Ministerstvo obrany tvrdilo, že při každém z těchto útoků byly zabity desítky „teroristů“.  Většina oblasti zůstala ve stavu pohotovosti, nedostupná nezávislým lidskoprávním aktivistům i novinářům. Ozbrojené skupiny zahájily opakované útoky, jejichž cílem byly jak bezpečnostní složky, tak i vládní a soudní úředníci a další civilisté. K většině útoků došlo v oblasti severní Sinaje, přestože i v dalších částech země byly hlášeny bombové útoky a střelba. Samozvaná ozbrojená skupina ,Sinajská provincie´,  která uzavřela spojenectví s Islámským státem (IS), prohlásila, že za mnohými z útoků stál právě IS. Sinajská provincie prohlásila, že během roku popravila několik lidí, o kterých tvrdila, že byly agenty bezpečnostních složek.

SVOBODA PROJEVU, SDRUŽOVÁNÍ A SHROMAŽĎOVÁNÍ

Autority vážně omezily práva na svobodu projevu, sdružování a shromažďování jak právně, tak v praxi.

Novináři, aktivisté a další čelili zadržení, persekuci a uvěznění, obvinění jsou různá; od účasti na protestech přes šíření „nepravdivých zvěstí“, až po hanobení zastupitelů státu a ničení morálky.

Fotoreportér Mahmoud Abou Zeid, známý jako Shawkan, a dalších více než 730 lidí byli nadále vyslýcháni v masových, nespravedlivých procesech, které začaly v prosinci 2015. Mahmoud Abou Zeid čelil řadě vykonstruovaných obvinění, včetně vraždy a toho, že je členem zločineckého gangu. Obvinění čelil poté, co zdokumentoval protestní akci v Káhiře, která se odehrála 14. srpna 2013. Mnoho lidí bylo souzeno v nepřítomnosti.

1. května proběhl policejní zátah bezpečnostních sil na svaz tisku v Káhiře, při kterém byli zatčeni dva novináři, Amro Badr a Mahmoud al-Saqqa, obvinění například z iniciace protestů a publikování falešných zvěstí. Svaz zátah i zatýkání odsoudil. Soud umožnil pustit oba novináře na kauci, Amro Badra 28. srpna a Mahmouda al-Saqqa 1. října. 19. listopadu odsoudil soud vedoucího svazu a členy vedení Khaleda Elbalshyho a Gamala Abd el-Reheema ke dvěma letům vězení za „skrývání podezřelých“ a další obvinění. Soud rozhodl o poplatku ve výši 10 000 egyptských liber (630 dolarů) pro odložení výkonu trestu.

Vyšetřující soudci zintenzivnili práci na kriminálním vyšetřování aktivit a financování nevládních organizací. Byl vyslýchán personál, dvanácti obhájcům bylo zakázáno cestování, sedmi obhájcům a šesti skupinám byly zmrazeny účty. Autority nařídily uzavření lidskoprávních organizací. Parlament schválil novou legislativu nahrazující Zákon o asociacích (zákon č. 84 roku 2002), která tvrdě omezí aktivity nevládních organizací a jejich právo získat právní registraci a přístup k financování ze zahraničí. Na konci roku nebyl návrh zákona stále schválen.

17. února nařídili zástupci ministerstva zdravotnictví uzavření Centra El Nadeem pro rehabilitaci obětí násilí. Organizace nadále pokračovala ve svých aktivitách a rozhodnutí vlády napadla u soudu, autority nicméně v listopadu dočasně zmrazily její účty.

17. listopadu rozhodl soud v Káhiře o zmrazení účtů pěti obhájců lidských práv a tří organizací – Káhirského institutu pro studium lidských práv, Právního centra Hisham Mubarak a Egyptského centra pro právo na vzdělávání. Bylo to nařízeno soudci, kteří vyšetřovali aktivity a financování těchto organizací.

Bezpečnostní síly použily 15. a 25. dubna slzný plyn pro rozehnání mírových protestů a zatkly kolem 1 300 lidí za porušování Protestního zákona (zákon č. 107 roku 2013) a Zákona o shromažďování (zákon č. 10 roku 1914). 8. června oznámila vláda své plány na změnu Protestního zákona, do konce roku však nepodala parlamentu žádný návrh.

3. prosince rozhodl Nejvyšší ústavní soud o protiústavnosti článku Protestního zákona. Tento článek umožňoval ministrovi vnitra svévolně zakazovat protesty.

NADMĚRNÉ UŽÍVÁNÍ SIL

Policisté nadále využívali nadměrné síly po slovních sporech a zabili či zastřelili nejméně 11 lidí, zraněných bylo více než 40. Soudy v nezávislých případech odsoudily k 25 letům odnětí svobody dva policisty, kteří byli obvinění ze smrtící střelby, která vedla k protestům.

Ministr vnitra opakovaně uváděl, že bezpečnostní složky zastřelily podezřelé při zátazích v jejich obydlích, včetně členů Muslimského bratrstva a údajných členů ozbrojených skupin. Nebyli vyšetřováni žádní policisté, což vedlo k obavám, že bezpečnostní složky využili nadměrné síly či v některých případech vykonaly mimosoudní popravy.

SVÉVOLNÉ ZATÝKÁNÍ A ZADRŽOVÁNÍ

Kritici a oponenti vlády byly nadále svévolně zatýkáni a zadržováni na základě obvinění jako například iniciování protestů, „terorismus“ a členství v zakázaných skupinách jako Muslimské bratrstvo či Mládežnické hnutí 6. dubna. Autority také svévolně zadržely několik ochránců lidských práv.

Bezpečnostní síly podle odhadů právníků Egyptské koalice pro lidská práva zatkly během dubna a začátku května přibližně 1300 lidí po celém Egyptě ve snaze potlačit protesty. Většina byla propuštěna, ale někteří byly nakonec souzeni (viz „Nespravedlivé procesy“).

Více než 1 400 lidí bylo drženo déle než je dvouletý právní limit pro předsoudní vazbu bez rozhodnutí o soudním stíhání.

Mahmoud Mohamed Ahmed Hussein byl 25. března propuštěn na kauci dle soudního rozhodnutí, poté co byl déle než dva roky vězněn bez soudního stíhání za to, že nosil tričko s nápisem „Národ bez mučení“ a šátek s logem „Revoluce 25. ledna“.

Malek Adly, ředitel Egyptského centra pro ekonomická a sociální práva, byl 5. května zatčen bezpečnostními složkami. Byl obviněn z šíření „falešných zvěstí“ a pokusu o svržení vlády. Pomáhal se žalobou proti vládnímu rozhodnutí o postoupení ostrovů Tiran a Sanafir Saudské Arábii. Soud rozhodl, že bude propuštěn 28. srpna.

Bezpečnostní síly zatkly 25. dubna předsedu Egyptské komise pro práva a svobodu Ahmeda Abdallaha a 19. května ředitele pro menšiny téže organizace Mina Thabeta. Organizace doložila informace o nucených zmizeních po celém Egyptě. Oba muži byli drženi ve vazbě, nicméně nebyli z ničeho obviněni a soud je rozhodl propustit 18. června a 10. září na kauci.

NUCENÁ ZMIZENÍ

Národní bezpečnostní agentura unesla stovky lidí bez soudního příkazu a držela je ve vazbě po dlouhou dobu bez soudního dohledu či přístupu k rodině nebo právní pomoci. 1. Autority i nadále popíraly, že by k takovýmto nuceným zmizením docházelo. Bezpečnostní složky se zaměřily na podezřelé z podpory Muslimského bratrstva a aktivisty s jiným politickým přesvědčením. K některým nuceným zmizením došlo za pomoci zástupců vojenské rozvědky.

Národní bezpečnostní agentura zadržela 12. ledna čtrnáctiletého Asera Mohameda a držela ho v ústraní po dobu 34 dní. Řekl, že vyšetřovatelé NBA ho mučením donutili, aby se přiznal k teroristickým aktivitám, a že mu žalobce vyhrožoval dalším mučením, pokud by přiznání stáhl. Na konci roku Mohamedův případ stále probíhal.

MUČENÍ A ŠPATNÉ ZACHÁZENÍ

Zastupitelé bezpečnostních složek zadržené bili a po zatčení s nimi špatně zacházeli. Vyšetřovatelé NBA zadržené mučili a jinak týrali, neboť je chtěli donutit k přiznání, jež by proti nim použili u soudu. Použity byly metody jako bití, elektrické šoky a vystavování stresovým situacím. Egyptské lidskoprávní skupiny zaznamenaly desítky případů smrti v cele zadržení kvůli mučení a souvisejícím praktikám nebo kvůli nedostupnosti lékařské péče.

20. září odsoudil soud devět policistů ke třem letům odnětí svobody za napadení doktorů v nemocnici v káhirském distriktu Matariya v lednu. Po odvolání soud policisty propustil na kauci.

NESPRAVEDLIVÉ PROCESY

Trestní soudy i nadále vedly masové a nespravedlivé procesy vůči desítkám až stovkám obžalovaných obviněných ze spoluúčasti na protestech a politického násilí poté, co byl ze své pozice svržen prezident Mohamed Morsi v červenci 2013.

V některých případech, ve kterých byly obžalovaní uneseni, bral soud v potaz jejich přiznání, přesto že byla vynucena mučením.

Kromě oddaných „obvodů“ (speciálních soudů) zabývajících se procesy spojenými s terorismem byly vedeny nespravedlivé procesy vůči stovkám civilistů i z řad vojenských soudů. Ty zahrnovaly i procesy masové. V srpnu autority rozšířily působnost zákona, čímž také rozšířily jurisdikci vojenských soudů i na zločiny proti „veřejným instalacím“, a to po dobu příštích pěti let.

Soudy vedly procesy s více než 200 lidmi obžalovanými ze spoluúčasti na protestech proti vládnímu rozhodnutí o postoupení ostrovů Tiran a Sanafir Saudské Arábii. Mnoho lidí bylo odsouzeno ke dvěma až pěti letům, navíc musejí zaplatit vysoké pokuty. Odvolací soud následně většinu rozsudků zrušil.

Více než 490 lidí, včetně irského nacionalisty Ibrahima Halawa, čelí obvinění ze spoluúčasti na násilí během protestu v srpnu 2013, a to v masovém procesu, který se rozběhl v roce 2014. Podle Amnesty International jsou obvinění proti Ibrahimu Halawovi vykonstruovaná.

18. června byl svržený prezident Mohamed Morsi odsouzen k 25 letům vězení za to, že byl v čele zakázané skupiny, a k dalším 15 letům za krádež tajných informací. Soud v tom samém případu odsoudil dalších šest lidí k smrti, a to včetně tří novinářů, kteří byli souzeni v nepřítomnosti.

BEZTRESTNOST

Autority nebyly ve většině případů schopny adekvátně vyšetřit údajné porušování lidských práv a dovést pachatele k trestní odpovědnosti. Obvinění čítala případy mučení a dalších praktik, únosů, smrtí v cele zadržení a nadměrné užívání síly.

Žalobci běžně odmítali vyšetřovat stížnosti zadržených týkající se mučení a dalších praktik, stejně tak ignorovali důkazy o tom, že bezpečnostní síly zfalšovaly data zatčení v případech nuceného zmizení.

15. srpna podepsal prezident al-Sisi dodatky k zákonu o policejních autoritách, které zakazují bezpečnostním složkám násilně jednat s občany a policistům vytvářet unie a činit neautorizovaná prohlášení médiím.

ŽENSKÁ PRÁVA

Ženy i nadále nebyly adekvátně chráněny proti sexuálnímu násilí, násilí na základě pohlaví a genderové diskriminaci v právu a praxi, především v oblastech statutárních zákonů regulujících možnosti rozvodu.

29. května zemřela sedmnáctiletá dívka údajně na následky silného krvácení poté, co byla nucena podstoupit ženskou obřízku v soukromé nemocnici v Suez Governorate. Čtyři lidé čelí obvinění ze zavinění smrtelného zranění při vykonávání ženské obřízky, což se týká i matky zemřelé dívky a nemocničního personálu.

25. září podepsal president al-Sisi zákon zvyšující tresty pro jednotlivce vykonávající ženskou obřízku. Původní trest odnětí svobody na tři měsíce až dva roky byl zvýšen na minimum pět let a maximum 15 let. Trestáni budou i ti lidé, kteří nutí dívky k podstoupení ženské obřízky.

DISKRIMINACE NÁBOŽENSKÝCH MENŠIN

Náboženské menšiny včetně koptských křesťanů, šíitských muslimů a zástupců víry Baha’is čelí i nadále diskriminačním regulacím v právu i praxi a jsou i nadále neadekvátně chráněni proti násilí.

Koptští křesťané čelili opakovaným útokům. 11. prosince zabil bombový útok v káhirském kostele celkem 27 lidí. K útoku se přihlásil Islámský stát, autority viní „teroristickou buňku“ propojenou s Muslimským bratrstvem.

Nový zákon o regulaci kostelů podepsaný 28. září prezidentem al-Sisim svévolně omezuje jejich stavbu, opravu a rozšiřování.

PRÁVA HOMOSEXUÁLŮ, BISEXUÁLŮ, TRANSGENDER A INTERSEX LIDÍ

Jednotlivci kvůli své sexuální orientaci a genderové identitě nadále čelí zatýkání, vazbě a soudním procesům na základě obvinění ze „zhýralosti“ podle zákona č. 10 roku 1961.

PRÁVA UPRCHLÍKŮ A MIGRANTŮ

Podle čísel publikovaných v září agenturou při OSN zabývající se uprchlíky zatkli egyptské bezpečnostní složky více než 4600 uprchlíků a migrantů, když se pokoušeli přeplout Středozemní moře do Evropy.

8. listopadu podepsal prezident al-Sisi zákon, který trestá nelegální převáděče pokutou až 500 000 egyptských liber (32 130 dolarů) a odnětím svobody až na dobu 25 let. Zákon nerozlišuje mezi pašeráctvím a obchodem s lidmi. Zatímco zákon zprošťuje oběti obchodu a „nepravidelné migranty“ trestní odpovědnosti, ustanovuje zároveň povinnost vlády navrátit je do zemí jejich původu, potenciálně i proti jejich vůli. Zákon nespecifikuje, jak mají autority jednat s uprchlíky, žadateli o azyl a oběťmi obchodu, ani zda by byli chráněni před nátlakem.

22. září se u egyptského pobřeží převrátila loď převážející uprchlíky, žadatele o azyl a „nepravidelné migranty“. Zemřelo přes 200 lidí. Bezpečnostní síly zatkly posádku lodi.

PRÁVA ZAMĚSTNANCŮ

Autority neuznaly nezávislost odborů, které fungují mimo státem kontrolovanou Federaci egyptských odborů. To se odrazilo v novém návrhu pracovního zákona, který centralizuje kontrolu nad odbory.

Vojenský soud nespravedlivě soudil 26 pracovníků společnosti Alexandria Shipyard za to, že iniciovali stávku.

Egyptské lidskoprávní organizace opakovaně varovaly před tím, že vláda nedělá dost pro to, aby zajistila, že její ekonomická politika včetně dotační reformy a devalvaci měny či navrhované reformy zákona o státních službách negativně neovlivní občany s nízkými příjmy a ty, kteří žijí v chudobě.

TREST SMRTI

Trestní soudy i nadále vyměřují tresty smrti za vraždy, znásilnění, obchod s drogami, loupeže a „terorismus“. Lidé jsou popravováni za vraždy a další trestné činy.

Kasační soud zrušil několik rozsudků trestu smrti a vrátil případy k opětovnému posouzení, včetně rozhodnutí o trestu smrti v případě svrženého prezidenta Mohameda Morsiho a alespoň jednoho případu z masových nespravedlivých procesů spojených s nepokoji v roce 2013.

Vojenské soudy rozdávaly v případech civilistů tresty smrti. Rozhodnutí následovaly velice nespravedlivé procesy, které byly mařeny nucenými zmizeními, mučením a dalšími praktikami.

29. května odsoudil vojenský soud k smrti šest civilistů a 12 civilistů poslal do vězení na 12 až 25 let. Obvinění zahrnovala členství v Muslimském bratrstvu, získávání tajných informací a držení palných zbraní a výbušnin. Soud ignoroval stížnosti obžalovaných, že byli vystaveni mučení a dalším praktikám, stejně tak ignoroval důkazy o tom, že obžalovaní byli vystavení nucenému zmizení ze strany bezpečnostních složek po sérii zatčení v květnu a červnu 2015. Soud také odsoudil další dva lidi k smrti a šest lidí v jejich nepřítomnosti k 25 letům vězení. Odsouzení své případy odvolali u vojenského soudu vyšší instance.


Poznámky:

1. Egypt: „Oficiálně neexistuješ“ – uneseni a mučeni ve jménu boje proti terorismu (MDE 12/4368/2016)

Novinky

26.8.2016

Vývoz zbraní z ČR za rok 2015: víc než polovina do zemí s represivním režimem!

Amnesty analyzuje výroční zprávu Ministerstva průmyslu a obchodu ČR.

15.7.2016

Vlna brutálních represí v Egyptě: stovky zmizelých a mučených lidí

Egyptská národní bezpečnostní agentura unáší, mučí a násilně nechává zmizet lidi ve snaze zastrašit své oponenty. Nová výzkumná zpráva Amnesty upozorňuje na prudký nárůst násilných zmizení od roku 2015.

8.6.2016

Egypt: dodávky zbraní porušují Smlouvu o obchodu se zbraněmi a může docházet k jejich zneužití

Prakticky polovina členských států EU nedodržuje výzvu zastavit dodávky zbraní a vojenského materiálu do Egypta, které bylo schváleno Radou EU v srpnu 2013.

31.10.2015

Egypt: Sedmnáct svědků bylo zproštěno viny

8.10.2015

Konference o západní balkánské cestě a zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci v Bruselu

Zítra proběhne další důležitá schůzka k migraci. Amnesty vyzývá evropské lídry: zaměřte se na legální a bezpečné cesty a důstojné zacházení s uprchlíky a migranty.

Další zprávy