Urgentní akce

Amnesty International sleduje případy lidí, kteří jsou pronásledováni, nespravedlivě vězněni nebo v přímém ohrožení života. Petice, urgentní akce a tlak na vládní představitele vedou k jejich propuštění nebo zlepšení podmínek. Můžeme iniciovat vyšetřování v případech, které místní úřady dosud ignorovaly. Výjimkou nejsou ani situace, kdy daná země začne na náš podnět problém řešit systematicky a jeden případ tak ovlivní tisíce dalších. Každý třetí případ, na kterém Amnesty pracuje, končí úspěchem. 

Urgentní
akce

© Amnesty International

  Ekvádor
Dívka z Ekvádoru kvůli svým aktivitám na ochranu přírody čelí výhrůžkám. Zastaňte se jí podpisem petice
Více informací...

Připojit se k petici:

Souhlasím se zpracováním osobních údajů podle zásad o ochraně a zpracování osobních údajů Adresátům petice zasíláme pouze křestní jméno a první písmeno příjmení signatářů, bez jakýchkoliv kontaktních údajů.

Celé znění on-line petice, kterou posíláme adresátům.

Adresáti

  • Generální prokurátorka, Diana Salazar

Požadujeme

  • Nezávislé prošetření útoku proti Leonele Moncayo a její rodině.
  • Postavení odpovědných osob před spravedlivý soud.
  • Zajištění dostatečné ochrany pro dětské obránce lidských práv a klimatu.


nalezeno 470 výsledků:

  Případ publikován 10.1.2018

Sýrie: Pomozte evakuovat 529 zraněných z Ghúty!

Pouze 29 z 558 pacientů čekajících na evakuaci kvůli nutné léčbě v obléhané východní Ghútě bylo evakuováno a přemístěno do nemocnic v Damašku. Zbývajících 529 pacientů stále čeká na potřebnou lékařskou péči.

  Případ publikován 17.12.2017

Zastavme zadržování uprchlíků na řeckých ostrovech

Tisíce žen, dětí a mužů, kteří hledali ochranu v Evropě, jsou na řeckých ostrovech drženi v detenčních centrech a dalších zařízeních sponzorovaných Evropskou unií. Podmínky, ve kterých žijí, se zhoršují každým dnem. Jsou nuceni zůstat ve špinavých, přeplněných táborech a mnoho z nich spí trvale v letních stanech nebo přímo na zemi. S přicházející zimou není času nazbyt. Loni tyto podmínky zaplatilo několik lidí životem. Bezpečnost žen, mužů a dětí je i letos v ohrožení.

  Případ publikován 6.12.2017

Egypt: Zastavte tvrdé zákroky proti LGBT+ komunitě

Počet osob, které byly díky své sexuální orientaci zadrženy egyptskými úřady, se zvýšil na 76, z toho minimálně 32 osob bylo odsouzeno k trestu odnětí svobody od šesti měsíců do šesti let.

  Případ publikován 24.11.2017

Severokorejské matce s dítětem hrozí vyhoštění

Lee Su-jung (24 let) a její syn (4 roky) jsou zadrženi v čínském Šen-jangu společně s dalšími 8 Severokorejci. Hrozí jim vrácení zpět do Severní Koreje. Tam můžou být pronásledovaní, mučení nebo dokonce popraveni!

  Případ publikován 16.10.2017

Tádžikistán: Stop mučení obránce lidských práv

Buzurgmekhr Jorov, právník v oblasti lidských práv, vykonává politicky motivovaný trest 28 let odnětí svobody. Údajně denně podstupuje pravidelné bití – doprovázené výhružkami, urážkami a obtěžováním – pracovníky v zadržovacím středisku. Buzurgmekhru Jorovi nadále hrozí mučení a další špatné zacházení.

  Případ publikován 5.10.2017

Stop stíhání za "propagaci" homosexuality v Rusku!

Evdokia Romanovová, LGBT aktivistka z ruské Samary, byla 26. července obviněna z „propagace homosexuality“, potom co sdílela odkazy na internetové stránky nadnárodní organizace Youth Coalition for Sexual and Reproductive Rights a články o rovnoprávnosti LGBT jedinců. Před soud měla být postavena 18. září. Zatím se tak nestalo.

  Případ publikován 3.10.2017

UMLÁCEN K SMRTI

Mému synovi by bylo v říjnu 41 let. Od malička se zajímal o dění kolem sebe a studoval. Byla jsem na něj pyšná. V roce 2014 založil první a jediný časopis pro sexuální menšiny v zemi. A kvůli tomu zemřel. Chci pro něj spravedlnost. (Sakhina, matka Xulhaze Mannana) Xulhaz Mannan byl se svým kolegou doma, když u jeho dveří zaklepali muži, kteří tvrdili, že jsou kurýři. Ve skutečnosti ale měli mačety a Xulhaze i jeho kolegu ubili k smrti. Vše viděla jeho pětasedmdesátiletá matka. Xulhaz založil svého druhu jediný bangladéšský časopis s lesbickou, homosexuální, bisexuální, transgenderovou, intersexuální a queer tematikou, což bylo odvážné v zemi, kde jsou jakékoli vztahy stejného pohlaví postaveny mimo zákon. Vše nasvědčuje tomu, že útočníci patřili ke skupině Ansar al-Islám, což je extremistická skupina, která má na svědomí také vlnu podobných útoků na bloggery, kteří podporují ateismus, feminismus, vědu a další sekulární témata. Od útoku z dubna 2016 uběhl více než rok a do dnešního dne nebyl z vraždy nikdo obviněn, přestože existují očitá svědectví a záběry z veřejných kamer. Nejen, že je policejní vyšetřování pomalé – vláda navíc svaluje vinu na samotné oběti. Nedlouho po Xulhazově smrti jeden člen vlády prohlásil, že hnutí, která podporují „nepřirozený sex“, nemají v bangladéšské společnosti místo. Nechuť či neochota najít a obvinit Xulhazovy vrahy je skličující zprávou pro aktivisty hájící sexuální menšiny a zastávající se všech ostatních, kteří svými aktivitami zpochybňují status quo. Podle Xulhazových bratrů policie svou nečinností dokládá, že „vládě na tom vůbec nezáleží...“ a jsou přesvědčeni, že „diskuse o vztazích stejného pohlaví byla pohřbena společně s Xulhazem.“ Řekněte Bangladéši, ať předá Xulhazovy vrahy spravedlnosti.

  Případ publikován 3.10.2017

CHTĚJÍ NÁS ZAVŘÍT ZA NAŠE NÁZORY

Jmenujeme se Farid a Issa. Jsme přátelé. Chceme ukončení výstavby izraelských osad na území Palestiny. Bez násilí. Na pokojných demonstracích se snažíme upozornit na nespravedlnost. A jejich reakce? Zastrašování a absurdní obvinění. Farid al-Atrash a Issa Amro si přejí ukončení izraelského osidlování – válečného zločinu, který má kořeny v padesátiletém okupování palestinské půdy. Na velkou část území zakázal Izrael vstup Palestincům. Židovští osadníci z Izraele se v něm můžou pohybovat volně. Farid a Issa jsou zastánci nenásilného řešení situace. Přesto čelí neustálým hrozbám a útokům ze strany izraelských vojáků a osadníků. Issa přesvědčuje mladé Palestince, aby hledali pokojné způsoby, jak čelit izraelské okupaci a diskriminačním zákonům v Hebronu, městě na Západním břehu Jordánu. Kvůli tomu ho izraelští vojáci už několikrát zatkli, zbili, zavázali mu oči a vyslýchali ho. „Izraelské okupační jednotky se na nás zaměřily, aby nás umlčely,“ říká. Farid je právník, který poukazuje na zneužívání moci jak palestinských, tak izraelských představitelů, za což je vystaven podobnému pronásledování jako Issa. V únoru 2016 se Farid a Issa zúčastnili v Hebronu pokojného protestu, který připomínal 22 let od doby, kdy Palestincům zakázali vstup do jedné z hebronských ulic, al-Shuhada. Dvě stě tisíc Palestinců je v podstatě rukojmí osmi stovek izraelských osadníků, kteří žijí v centru města. Farid a Issa teď kvůli tomuto protestu čelí absurdním obviněním, která mají zjevně sloužit k tomu, aby jim komplikovala jejich práci v oblasti lidských práv.

  Případ publikován 3.10.2017

CHTĚJÍ MI DÁT DOŽIVOTÍ ZA FACEBOOK

Říkají mi Mahadine. Žiju v Čadu a chtějí mě zavřít na doživotí. V několika videích na Facebooku jsem totiž ukázal, že zkorumpovaná vláda rozhazuje peníze a neřeší problémy obyčejných lidí. Tadjadine Mahamat Babouri, známý jako Mahadine, je internetový aktivista a otec sedmi dětí. V září 2016 umístil na Facebook několik videí. Čadskou vládu a její spolupracovníky v nich obvinil z korupce a zneužívání veřejných prostředků. Také si stěžoval na ekonomickou krizi, která kvůli celosvětovému poklesu ceny ropy v Čadu nastala. Nahrát a zveřejnit videa bylo odvážné, protože v Čadu mají takovéto veřejné projevy vážné následky. Už několik dní poté Mahadineho zatkli na ulici patrně lidi z tajných služeb. Pak následovala podle jeho slov série bití a elektrošoků. Celé týdny strávil spoutaný, zatímco ho přesouvali z jednoho vězení do druhého. Jeho žena a děti nedostaly žádné informace o tom, kde ho zadržují a musely ho vyhledat na vlastní pěst. Mahadine teď čelí několika obviněním včetně „ohrožování národní bezpečnosti“ a hrozí mu doživotí. Je těžce nemocný – má tuberkulózu, kterou dostal ve vězení. Naléhavě potřebuje lékařskou péči. Nesmí zbytek svého života strávit ve vězení za to, že nebojácně vyjádřil svůj názor. Vyzvěte Čad k okamžitému propuštění Mahadineho.

  Případ publikován 3.10.2017

POLICIE MI ZABILA BRÁCHU

Jsem Shackelia. Měla jsem bratra. Před pár lety ho zastřelili policisti. Proč? Nevím. A chci to zjistit. Nedovolím, aby jim to jen tak prošlo. Ale oni vyhrožují a zastrašují. Potřebuju pomoct. Shackelia Jacksonová se nevzdává. Jejího bratra v roce 2014 zastřelili policisté a ona se snaží o to, aby se vše nezávisle prošetřilo. Policie měla v hledáčku „rastafariánsky vyhlížejícího“ podezřelého z loupeže a její bratr Nakiea tomuto popisu bohužel odpovídal. V jeho malé restauraci ho policisté našli a zastřelili. Zabití policií je na Jamajce až příliš obvyklým jevem, zvláště pak u mladých a nemajetných mužů. Během posledních deseti let jich bylo zabito okolo 2000. Shackelia byla však odhodlaná postavit se podfinancovanému a vlekoucímu se soudním systémem a bojovat za spravedlnost. Shromáždila desítky rodin, kterým taky zabili blízké a znásobila tak jejich volání po spravedlnosti. Policie odpověděla rozsáhlými raziemi v jejich komunitě, které načasovala tak, aby se kryly s termíny soudních řízení. Shackelii a její rodině vyhrožovali. Shackelia se však rozhodně nechce nechat umlčet. Jak sama říká, chování policie pouze posiluje její přesvědčení o tom, že dělá správnou věc. „Bojuji, protože nemám jinou možnost. Kdybych s tím přestala, jako bych povolila policii zabít další mé bratry.“

11819202122232425262728293047

Tyto webové stránky používají cookies pro zlepšení uživatelského komfortu, předvyplnění údajů podporovatele. Zjistit více...
Díky za upozornění...