Urgentní akce
Amnesty International sleduje případy lidí, kteří jsou pronásledováni, nespravedlivě vězněni nebo v přímém ohrožení života. Petice, urgentní akce a tlak na vládní představitele vedou k jejich propuštění nebo zlepšení podmínek. Můžeme iniciovat vyšetřování v případech, které místní úřady dosud ignorovaly. Výjimkou nejsou ani situace, kdy daná země začne na náš podnět problém řešit systematicky a jeden případ tak ovlivní tisíce dalších. Každý třetí případ, na kterém Amnesty pracuje, končí úspěchem.
akce
© Amnesty International
Ekvádor
Dívka z Ekvádoru kvůli svým aktivitám na ochranu přírody čelí výhrůžkám. Zastaňte se jí podpisem petice
Více informací...
akce
akce
nalezeno 480 výsledků:
Případ publikován 3.10.2017
DOSTALI MĚ AŽ NA ULICI
Jmenuji se Ni Ju-lan. Jako právnička jsem vždycky obhajovala ty, které čínská vláda násilně vystěhovávala z jejich domovů. Sama jsem jednou z nich. Navíc ze mě udělali invalidu. Zastrašují mě, mlátí… už dvacet let. Ni Ju-lan celé roky čelí násilnému obtěžování, protože se zastává těch, kteří byli vystěhováni ze svých domovů. Bývalá právnička podporovala desítky a desítky lidí, kteří byli nuceni opustit své domovy kvůli lukrativním stavebním projektům. Sama patří mezi tisícovku lidí, kterým zdemolovali domy kvůli olympijským hrám v Pekingu v roce 2008. Vláda na její aktivismus zareagovala zastrašováním jí i její rodiny a myslela, že tím zastaví její práci. Ni Ju-lan opakovaně zatkli a během vazby bili tak, že je teď na invalidním vozíku. Pronásledovali ji téměř 20 let. Celá rodina byla pod policejním dohledem, vláda jim vyhrožovala a vystěhovala je z každého domova, který si našli. V březnu 2016 úřady odmítly vydat Ni cestovní dokumenty do USA, kde si měla převzít mezinárodní cenu za svou odvahu. V dubnu 2017 k ní do pronajatého bytu vpadla skupina mužů a Ni, její dceru i manžela prostě opět vyhodili na ulici. Když si našli dočasné bydlení, znovu je tam pronásleduje policie. Ni Ju-lan přesto nepřemýšlí o tom, že by lidem přestala pomáhat v obraně jejich práv. Teď je řada na nás, abychom se postavili za ta její.
Případ publikován 3.10.2017
DALI MI PĚT LET ZA OCHRANU PRALESA
Mé jméno je Clovis. Prales je můj druhý domov. Nedovolím, aby ho děti našich dětí znaly jen z fotek. A tak bojuju proti pašerákům dřeva a zkorumpovaným úředníkům. Za to mě křivě obviňují a hrozí nesmyslnými tresty. Clovis Razafimalala je milovník madagaskarského deštného pralesa. Otec dvou dětí a aktivista za životní prostředí dělá vše pro to, aby ochránil ohrožené, rubínově zabarvené stromy palisandru. Jenže zkorumpovaná síť pašeráků se neštítí ničeho, když se snaží Clovise a jeho kolegy umlčet. Nelegální prodej dřeva vzácného stromu totiž vynáší miliardy dolarů. Černý trh s palisandrem výrazně roste, a to i přes zákonný zákaz. Vliv pašeráků se zvětšuje. Clovis a další aktivisti se proti nim odvážně staví, ale vláda problém přehlíží. Aktivismus a odvážné činy však mají svou cenu. V září 2016 Clovise uvěznili a obvinili z násilných protestů. Těch se ale neúčastnil. Existují svědci, kteří ho v době konání protestů viděli v restauraci, nikdo je ale u soudu nevyslechnul. Pašeráci mají Clovise v hledáčku už dlouhé roky: V roce 2009 vypálili jeho dům. Opakovaně mu také nabízeli úplatky výměnou za ustoupení z ochrany lesů. Ty Clovis odmítl. V červenci 2017 byl Clovis křivě obviněn a podmínečně odsouzen na pět let. Může tak skončit kdykoli znovu ve vězení, když bude pokračovat v aktivismu.
Případ publikován 12.9.2017
Pomozte zastavit násilí v Barmě
Během necelých dvou týdnů uprchlo z Barmy do nedaleké Bangladéše více než 250 000 Rohingů. Satelitní snímky ukazují, že byly vypáleny i celé vesnice.
Případ publikován 11.9.2017
Básník zadržen za připomínání zesnulého Liu Siao-Poa
Básník Wu Mingliang, lépe známý jako “Langzi” (v překladu “Tulák”), byl zadržen kvůli podezření z “nelegální obchodní činnosti”. Již dříve byl vyslýchán poté, co se připojil k podpisům na podporu Liu Siao-Poa. Amnesty International věří, že Langzi je v hledáčku policie kvůli tomu, že spolupracoval na vydání sbírky básní v upomínku na zesnulého laureáta Nobelovy ceny. Bezpečnostní složky se mají do 25. září rozhodnout, jestli Tuláka obviní.
Případ publikován 28.8.2017
Polsko: Nestíhejte novináře za vydání knihy
Investigativní novinář Tomasz Piatek by mohl čelit obžalobě za knihu, kterou zveřejnil v červnu 2017. V uvedené knize naznačuje možné souvislosti a spojení mezi Ministerstvem obrany a ruskými zpravodajskými službami. V případě, že by byl shledán vinným, hrozí mu až 3 roky odnětí svobody. Podle svých slov žije od té doby Tomasz ve strachu, protože je sledován.
Případ publikován 5.8.2017
Čečna: Zastavte pronásledování a zabíjení gayů
11. července 2017 ruská nezisková organizace Russian LGBT Network zveřejnila nové informace ohledně situace homosexuálů v Čečensku. Iniciativa, která pomáhá lidem, kteří jsou pronásledováni v Čečenské republice kvůli své (údajné) homosexualitě, s lítostí konstatovala, že pronásledování LGBT lidí nadále pokračuje. Zjistili, že úřady vyhrožovaly jak obětem, tak i jejich rodinám, že pokud si budou stěžovat, obžalují je z falešného obviňování.
Případ publikován 4.8.2017
Rusko: Deportací hrozí novináři mučení a perzekuce
Moskevský Basmannyj soud dne 1. srpna rozhodl, že novinář a aktivista Chudoberdi Nurmatov (také známý jako Ali Feruz), který se otevřeně hlásí ke své homosexuální orientaci, musí být nuceně vyhoštěn z Ruska do Uzbekistánu.
Případ publikován 24.7.2017
Honduras: OZBROJENÝ ÚTOK PROTI ČLENŮM ORGANIZACE COPINH
30. června neznámí útočníci napadli koordinátory organizace COPINH (Občanská rada lidových a domorodých organizací Hondurasu), když byli na cestě do města La Esperanza. Členové COPINH jsou v extrémním ohrožení.
Případ publikován 19.7.2017
Polsko: novely soudnictví omezující lidská práva musí dostat stopku
V Polsku prošly parlamentem novely zákonů, které omezují právo na účinný prostředek nápravy a právo na spravedlivý proces. Zastavit je může už jen prezident.
Případ publikován 8.7.2017
Propusťte ředitelku Amnesty International Turecko a dalších 9 představitelů občanské společnosti
Osm obránců a obránkyň lidských práv včetně ředitelky turecké pobočky Amnesty International Idil Eserové a další dva školitelé ze Švédska a Německa byli zadrženi 5. července kolem desáté hodiny ráno během školení v Büyükadě.