Amnesťáci & Amnesťačky

Zajímají vás příběhy největších změn u našich dobrovolníků? Co se změnilo za tu dobu, co jsou v Amnesty? Naučili se něco nového o sobě nebo o ostatních? Co jim to vlastně dává?

Ptali jsme se našich živých knih, lektorů a lektorek, ale i dlouholetých dobrovolníků a dobrovolnic z regionálních skupinek. 

  

''Děti, co mě poznají na knihovně, mě berou jako rovnocenného. Chápou, že jsme všichni jen lidé. Dává mi to naději.''

Julek, živá kniha

''Studenti pláčou, když mluvím o smrti mého partnera. Vzkazy, které mi nechávají jsou pro mě hnacím motorem.''

Eva, živá kniha

''Díky knihovně se můj příběh dostává mezi další oběti sexuálního násilí a dává jim sílu promluvit.''

Anna, živá kniha

''Předsudek není, že bezdomovci smrdí. Předsudek je, že smrdí všichni.''

Emil, živá kniha

    

''Díky Amnesty jsem se dala na dráhu pedagožky a přestala mít strach z hendikepovaných.''

Páťa, lektorka

''Pocházím z velmi xenofobního prostředí a díky znalostem, které jsem získal v Amnesty se mi povedlo se názorově odštěpit a získat nové přátele.''

Leopold, lektor

''Považuji za důležité, aby se lidem změnil pohled na svět. Aby ho vnímali bez diskriminování, bez zbytečných předsudků.''

Jitka, lektorka

''Před stáží v Amnesty jsem si nemyslela, že bych někdy šla na Prague Pride nebo podporovala, aby LGBT lidé měli vlastní děti.'' 

Danka, dobrovolnice

''Kdokoliv je v Amnesty vítán s otevřenou náručí, i já, která jsem nikdy moc nezapadala, jsem se najednou cítila okamžitě být součástí kolektivu.''

Nikola, členka skupinky

Tyto webové stránky používají cookies pro zlepšení uživatelského komfortu, předvyplnění údajů podporovatele. Zjistit více...
Díky za upozornění...