Urgentní
akce

Bangladéš přesouvá rohingské uprchlíky na odlehlý ostrov - zastavme to!

  Případ

Migrace   Bangladéš publikován 11.1.2021

Bangladéšské úřady v prosinci 2020 přesunuly na šestnáct set příslušníků rohingské menšiny na odlehlý ostrov Bhasan Čár (Bhasan Char) v Bengálském zálivu.

Kvůli častým bouřím, záplavám a nánosům bahna je ostrov považován za nevhodný k osídlení. Úřady neumožnily zástupcům OSN posoudit, zda jsou na ostrově vhodné podmínky pro život, a bangladéšská vláda navíc plánuje na ostrov postupně přesídlit až sto tisíc Rohingů.

Vzhledem k velkým obavám o bezpečí tisíců rohingských uprchlíků požaduje Amnesty International po bangladéšské vládě okamžité zastavení přesidlování dalších lidí na Bhasan Čár, navrácení těch, co již na ostrově jsou, k jejich rodinám a komunitě v Cox’s Bazar a dodržování řádného procesu, který spočívá v plné a smysluplné účasti uprchlíků na jakémkoliv přesidlování.

Téměř jeden milion Rohingů, pronásledované převážné muslimské menšiny z Myanmaru, našlo útočiště v sousedním Bangladéši, kam uprchlo před vlnou násilných útoků probíhajících v zemi od roku 1978. Naprostá většina z nich sem začala přicházet před třemi lety, počínaje 25. srpnem 2017, kdy více než 740 000 Rohingů uprchlo z Myanmaru poté, co byly jejich domovy vypáleny a nejméně deset tisíc rohingských mužů, žen a dětí bylo zabito při zločinech proti lidskosti spáchaných myanmarskou armádou.

Bhasan Čár, jehož název znamená „plující ostrov“, byl vybudován bangladéšským námořnictvem a vznikl z naplaveného bahna z Bengálského zálivu před dvaceti lety. „Jeho hustá spleť obytných budov, obklopená násypem a oceánem neukazuje na infrastrukturu, která by umožňovala život civilních obyvatel, ale spíše na druh infrastruktury, kterou máme spojenou s vězněním, napsala Lindsay Bremner, profesorka architektury na Westminsterské univerzitě, v článku nazvaném „Sedimentární logika a uprchlický tábor Rohingů v Bangladéši“, jenž byl v březnu 2020 otištěn ve vědeckém časopise ScienceDirect.

Amnesty International uveřejnila v září 2020 zprávu s názvem „Nechte nás mluvit za naše práva“, v níž dva rohingští uprchlíci uvedli, že slyšeli o zprávách o sexuálním obtěžování spáchaném policejními a námořními funkcionáři na ostrově Bhasan Čár. Namísto toho, aby vláda zahájila okamžité a nezaujaté vyšetřování těchto obvinění, je však vláda důrazně odmítla.

  Aktuality

  Článek publikován 22.3.2021

Relokace Rohingyů z Bangladéše pokračuje

I přes výzvy humanitárních aktérů a lidskoprávních organizací pokračuje postupná relokace příslušníků etnické menšiny Rohingyů z uprchlických táborů v Cox's Bazar v Bangladéši na odlehlý ostrov Bhasan Čár.

Pozadí

Dva týdny před přemístěním v prosinci 2020 pět rodinných příslušníků, kteří reprezentují dvacet tři rohingských uprchlíků, řeklo Amnesty International, že se přihlásili k přesunu na Bhasan Čár z donucení, a ne z vlastního rozhodnutí.

Jedna rohingská žena zapsaná na seznamu obyvatel pro přesídlení na ostrov řekla Amnesty International, že se přihlásila k přesunu na ostrov kvůli tomu, že je tam její manžel. Jako matka malého dítěte bez jakýchkoliv příbuzných čelila v kempu mnoha úskalím. „Je velmi těžké žít tento uprchlický život. Nemám však žádnou jinou možnost. Vypadá to, že vláda mému manželovi nikdy nedovolí, aby se vrátil z ostrova zpátky.“

Dvě rohingské rodiny byly zapsány na seznam obyvatel pro přesídlení poté, co nahlásily vládním úředníkům a vedoucímu představiteli rohingské komunity, tzv. „mahji“, vybranému bangladéšskými úřady, částečné poškození svých příbytků. Namísto toho, aby byly jejich příbytky opraveny, jim však bylo oznámeno, že se musí přemístit na Bhasan Čár.

Článek 9 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, jehož je Bangladéš smluvní stranou, zaručuje každému právo na svobodu a osobní bezpečnost a zakazuje svévolné zatčení a zbavení svobody, až na výjimky stanovené zákonem. Článek 12 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech zaručuje každému na území státu právo na svobodu pohybu a svobodu zvolit si místo pobytu.