Pomozte zastavit násilí v Barmě

  Případ

Během necelých dvou týdnů uprchlo z Barmy do nedaleké Bangladéše více než 250 000 Rohingů. Satelitní snímky ukazují, že byly vypáleny i celé vesnice.

Mnoho dalších riskuje své životy, když se snaží uprchnout z Barmy do Bangladéše na rybářských loďkách - někteří jsou vážně zraněni a mají s sebou děti. Uprchlíci potvrzují, že všechny útoky jsou páchány barmskými vládními bezpečnostními složkami.

Tisíce lidí – většinou Rohingů – jsou zřejmě uvězněny v horách v Arakanském státě. Je jim odepřena základní pomoc, jelikož nevládní a humanitární organizace nemají povolen vstup do této oblasti. Toto není poprvé, kdy barmské bezpečnostní složky napadly Rohingy – v minulém roce jich mnoho bylo mučeno, znásilněno, zadrženo, nebo zmizelo, armáda ničila jejich domy a majetky. Nenechme barmské vojenské a bezpečnostní složky páchat toto brutální násilí na Rohinzích.

Pomozte zastavit násilí proti Rohingům v Barmě.

K tématu se vyjádřil i generální tajemník Amnesty International Salil Shetty.

  Aktuality

  Článek publikován 21.1.2020

Myanmarská vláda čelí obvinění z genocidy Rohingů

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu nařídil myanmarské vládě, aby přijala okamžitá opatření a zabránila tak genocidě muslimského etnika Rohingů.

  Článek publikován 31.8.2019

MYANMAR: 2. VÝROČÍ MASAKRU ROHINGŮ? NESPRAVEDLNOST POKRAČUJE!

Před 2 lety spustili myanmarské bezpečností složky kampaň proti Rohingům, během které utekli stovky tisíc lidí do sousední Bangladéše. Žijí tam dodnes, v uprchlických táborech a zoufalých podmínkách.

  Článek publikován 25.10.2018

Rohingové v Barmě stále čelí diskriminaci a dál utíkají do Bangladéše

Stovky Rohingů stále utíkají do Bangladéše, ti, co zůstali, čelí diskriminaci a porušování základních práv.

  Článek publikován 20.6.2018

Statisíce rohingských uprchlíků v Bangladéši v ohrožení kvůli povodním

U příležitosti Mezinárodního dne uprchlíků vyzvala Amnesty International mezinárodní společenství, aby urychlilo pomoc pro více než 900 000 rohingských uprchlíků, kteří v Bangladéši čelí problémům v důsledku monzunových dešťů.

  Článek publikován 23.1.2018

Postupný návrat rohingských uprchlíků do Barmy se odkládá

Postupný návrat rohingských uprchlíků z Bangladéše zpět do Barmy, který měl proběhnout koncem ledna 2018 byl podle prohlášení bangladéšských úřadů zatím odložen.

  Článek publikován 20.12.2017

Barma: „Pobuřující“ odmítnutí přístupu nejvyšším představitelům OSN

Jako reakci na zprávu, že orgány Barmy odmítly přístup zvláštnímu zpravodaji OSN Yanghee Leeovi, James Gomez, ředitel Amnesty International pro jihovýchodní Asii a Pacifik, řekl: „Barmská armáda tvrdí, že v posledních měsících nedělá nic špatného. Pokud ano, úřady by neměly mít co skrývat – proč tedy odmítají přístup nezávislým a nestranným vyšetřovatelům?“

  Článek publikován 28.11.2017

Bangladéš: Rohingští uprchlíci nesmějí být přesídleni na neobyvatelný ostrov

Bangladéšská vláda musí upustit od všech plánů na přesunutí více než 100 000 rohingských uprchlíků na neobyvatelný ostrov, uvádí Amnesty International.

Pozadí

Poznámka: V textu užíváme pro označení státu "Barma". Jsme si vědomi složitosti používání ve vztahu k oficiálnímu názvu Myanmar, nicméně preferujeme zažité Barma, které užívá kupříkladu i Barmské centrum Praha. Amnesty International po světě používá označení "Burma/Myanmar".

Pronásledovaní lidé

Rohingové jsou převážně muslimská etnická menšina zhruba počtu 1,1 milionu lidí, žijících převážně ve státě Rakhine na západě Barmy, na hranici s Bangladéší.

I když žijí po mnoho generací v Barmě, vláda Barmy trvá na tom, že všichni Rohingové jsou nelegální přistěhovalci z Bangladéše. Odmítá je uznat jako občany, čímž je většina z nich bez státní příslušnosti.

V důsledku systematické diskriminace žijí v žalostných podmínkách. V podstatě jsou segregováni od ostatního obyvatelstva, proto se nemohou svobodně pohybovat a mají omezený přístup ke zdravotní péči, školám nebo pracovním místům.

V roce 2012 vypuklo napětí mezi Rohingy a většinovou populací Rakhine, která je převážně buddhistická. Vypukly vzpoury, které vyhnaly desítky tisíc hlavně Rohingů z jejich domovů do nuzných utečeneckých táborů. Ti, kteří žijí v táborech, jsou zde omezeni a segregováni od ostatních komunit.

V říjnu roku 2016, po útocích na policejní základny ozbrojenými Rohingy v severním státě Rakhine, zahájila armáda Barmy vojenský zásah zaměřený na celou komunitu Rohingů. Amnesty International zdokumentovala rozsáhlé porušování lidských práv proti Rohingům, včetně nezákonných zabití, svévolných zatčení, znásilnění a sexuálních napadení žen a dívek a spálení více než 1 200 budov, včetně škol a mešit. Amnesty International v té době dospěla k závěru, že tyto činy mohou představovat zločiny proti lidskosti.

Nedávné násilí

Poslední vlna uprchlíků do Bangladéše navazuje na vojenskou odezvu Barmy na útok ozbrojené skupiny Rohingy na pozice bezpečnostních sil 25. srpna.

Vojenská odezva byla naprosto nepřiměřená a považovala celou populaci za nepřátele. Zprávy ze země popisovaly úmrtí civilistů a celé vypálené vesnice.

Barmská vláda uvedla, že doposud bylo zabito nejméně 400 osob, z nichž většinu popisuje jako "teroristy".

Také jsou zprávy o násilí ozbrojených skupin Rohingů proti civilistům, včetně jiných etnických a náboženských menšin.

Kdo je zodpovědný?

Většinu těchto nedávných incidentů provedla barmská armáda. Je značně nezávislá na civilní vládě a není odpovědná civilním soudům. Velitelé všech hodností a vojáci proto nesou odpovědnost za jakékoli zločiny, které byly spáchány během současné krize.

Armáda má už v minulosti na svědomí porušování lidských práv proti Rohingům a dalším etnickým a náboženským menšinám v Barmě.

Nicméně Aun Schan Su Ťij, státní poradkyně Barmy, de facto vůdkyně země, nedokáže uznat hrozné zprávy o vojenském zneužívání a zmírnit napětí.

Začátkem tohoto měsíce její kancelář obvinila humanitární pracovníky v Barmě, že poskytují podporu ozbrojené skupině Rohingů. Rovněž nereagovala na výzvy OSN a světových vůdců, aby zasáhla do situace ve státě Rakhine.

Humanitární katastrofa

Podle OSN téměř už téměř 150 000 Rohingů uprchlo do Bangladéše a další přicházejí. (pozn.: Údaje k 1. 9. 2017)

Příchozí lidé jsou zraněni, hladoví a traumatizovaní a naléhavě potřebují humanitární pomoc, včetně jídla, přístřeší a lékařské péče. Bangladéšské orgány vyžadují naléhavou mezinárodní pomoc, aby jim společenství pomohlo podporovat lidi v nouzi.

V Barmě bylo zhruba 27 000 lidí z jiných etnických menšin vysídleno do státu Rakhine s podporou barmských úřadů.

Úřady zastavily životně důležité dodávky od OSN a dalších agentur poskytujících pomoc formou potravin, vody a léků tisícům lidí - většinou Rohingům, vytlačeným do hor severního státu Rakhine.

Velké množství Rohingů bylo na této pomoci závislých ještě před současným nejnovějším násilím. Tato omezení vedou k dalšímu riziku pro desítky tisíc lidí a ukazují necitelné pohrdání lidskými životy.

ZůstaŇme v kontaktu

Odebírejte novinky a petice emailem.



Souhlasím se zpracováním osobních údajů podle Zásad o ochraně a zpracování osobních údajů AI ČR