Urgentní
akce

Představitelka běloruské opozice nespravedlivě ve vězení!

  Případ

Čelná představitelka běloruské opozice Maryja Kalesnikavová byla dne 7. září odvlečena maskovanými muži v civilním oblečení a násilím odvezena na hranici s Ukrajinou, kde se bránila vyhoštění roztrháním cestovního pasu. Poté byla zadržena a dne 16. září oficiálně obviněna z „podrývání státní bezpečnosti“. Hrozí jí až pět let vězení.

Maryja Kalesnikavová, profesionální hudebnice a bývalá umělecká ředitelka kulturního centra, se v květnu připojila k prezidentské kampani Viktara Babaryka. Poté, co ještě před volbou prezidenta dne 9. srpna byli Viktar Babaryka a další prezidentští kandidáti zatčeni, se stala jednou z opozičních vůdkyň. Spolu se Světlanou Tichanovskou a Veranikou Tsapkalovou zformovala Maryja Kalesnikavová trojici žen, jež vyzývaly k hromadným protestům proti úřadujícímu prezidentovi Alexandru Lukašenkovi. Veranika Tsapkalová z obav před perzekucemi opustila dne 9. srpna Bělorusko. Poté, co byla dne 10. srpna násilně vyhoštěna Světlana Tichanovská, se Maryja Kalesnikavová stala čelní představitelkou opozice v Bělorusku. Objevovala se v předních řadách četných pouličních protestů, byla opakovaně terčem protiprávních aktů policistů, poskytla řadů rozhovorů zástupcům sdělovacích prostředků a pokračovala v podporování osob, které byly svévolně zatčeny a následně ve vazbě mučeny a vystaveny dalším formám špatného zacházení. Maryja Kalesnikavová je členkou sedmičlenného předsednictva opoziční Koordinační rady, vytvořené po volbách.

Maryja Kalesnikavová zmizela ráno dne 7. září ve stejný čas jako další dva prominentní členové Koordinační rady Ivan Krautsou a Anton Radnenkou. Očití svědci viděli, jak ji maskovaní muži v civilu odvlekli do dodávky s nápisem „Doprava a spoje“. Po celý den úřady popíraly jakékoli informace o jejím stavu nebo místě pobytu. Ráno dne 8. září potvrdily ukrajinské orgány, že Ivan Krautsou a Anton Radnenkou překročili jejich státní hranice. Až později média uvedla, že oba muži byli nuceni opustit Bělorusko proti své vůli. Rovněž vyšlo najevo, že s nimi byla také Maryja Kalesnikavová, která však vyhoštění zabránila roztrháním svého cestovního pasu. Navzdory popírání běloruských úřadů se všeobecně věřilo, že byla umístěna do vazby. Místo jejího pobytu zveřejnily běloruské orgány až 9. září, tedy více než osmačtyřicet hodin po jejím zmizení. Poté, co ji zadržela pohraniční stráží v Mazyru, byla převezena do vazební věznice v centru Minsku a později přemístěna do vazební věznice v Zhodzině, značně vzdálené od hlavního města, kde se u brány pravidelně shromažďovaly davy lidí požadující její propuštění. Zůstává ve vyšetřovací vazbě a čelí obvinění podle § 361 trestního zákoníku „Vyzývání k aktivitám směřujících k podrývání národní bezpečnosti“. V případě odsouzení jí hrozí až pět let vězení.

Pozadí

Maryja Kalesnikavová není jedinou osobou trestně stíhanou v souvislosti s prezidentskými volbami. Ještě před volbami byla na základě vykonstruovaných obvinění zatčena řada kritiků Alexandra Lukašenka, mezi nimi Sjarhej Cichanouski, Viktar Babaryka, Pavel Sevjarynec a Vitali Shklyarau. Když po oficiálním vyhlášení vítězství Alexandra Lukašenka začaly pokojné protestní demonstrace, zahájily úřady proti protestujícím tvrdé zákroky. Zvláštní jednotky k rozehnání davu používaly gumové projektily, vrhaly omračující granáty, nasadily vodní děla a používaly dráždivé chemikálie (slzný plyn). Zatčeno bylo přibližně 7 000 protestantů, z nichž mnozí byli během prvního týdne protestů v průběhu zadržování v přeplněných zařízeních zbiti, ponižováni, mučeni a vystaveni dalším formám špatného zacházení. Podobnému zacházení byly vystaveny tisíce pokojných demonstrantů. Vůdci protestů byli uvězněni nebo nuceně vyhoštěni.

Zůstaňme v kontaktu

Odebírejte novinky a petice e-mailem.



Souhlasím se zpracováním osobních údajů podle Zásad o ochraně a zpracování osobních údajů AI ČR