Urgentní
akce

Čína/Thajsko: Novinář unesen z Thajska zpět do Číny

  Případ

Sin Li, čínský novinář, zmizel 11. ledna v Thajsku a je zřejmě zadržován v Číně. V říjnu 2015 uprchl nejprve do Indie, kde však nedostal azyl. Poté plánoval zažádat o status uprchlíka v Thajsku, kde naposledy mluvil se svou přítelkyní mimo území Číny. Úřady se o něj v Číně zajímaly jako o informátora, Li pod nátlakem učiněnou nabídku přijal. Později přijatou počáteční spolupráci a další kontakty s čínskou bezpečností odmítl a ze země uprchl.

Čínský novinář, který zmizel 11. ledna v Thajsku, je zřejmě zadržován v Číně. Jeho přítelkyně s ním 3. února telefonicky mluvila. Do telefonu jí řekl, že se dobrovolně vrátil, aby pomohl s vyšetřováním, ale ona je přesvědčená, že byl přinucen se vrátit.

O novináři Sin Liovi nebylo vidu ani slechu od 11. ledna, kdy poslal přítelkyni zprávu, že bude cestovat mezi thajskými a laoskými hranicemi. 2. února pak obdržela telefonát z policejní stanice v Čcheng-kuanu, Sinova rodného města v provincii Che-nan a bylo jí řečeno, že příští den obdrží příchozí hovor od Sina. 3. února zavolal a řekl jí, aby vedla normální život a nekomunikovala s neznámými lidmi, a že se bude snažit co nejdříve vrátit, jak jen to bude v jeho silách. Kde se nachází, neřekl.

Sin Li uprchl z Číny v říjnu 2015. Nejprve do Indie, kde v rozhovoru pro média uvedl, že na něj čínské bezpečnostní orgány vyvíjely silný nátlak, aby působil jako informátor a donášel na své kolegy a přátele. Hrozily, že pokud nebude spolupracovat, tak ho uvězní. Po počáteční spolupráci odmítl pokračovat. Věřil, že tak dostal sebe a svou rodinu do ohrožení, a tak se rozhodl opustit Čínu. Jeho partnerka, která zůstala v Číně, se stará o jejich dvouletého syna a nyní je těhotná. Poté co Sinovi nebyl udělen azyl v Indii, odcestoval do Thajska, kde plánoval zažádat o status uprchlíka a hledat útočiště v jiné zemi.

Sin Liův případ je poslední ze série případů, kdy byli disidenti a příslušníci etnických menšin násilně vráceni do Číny z některé ze zemí v jihovýchodní Asii.

Pozadí

Země jihovýchodní Asie stále častěji na nátlak čínské vlády porušují zásadu nenavracení uprchlíků. Tato zásada zakazuje návrat lidí do kterékoli země či jurisdikce, kde existuje reálné nebezpečí vážného porušování lidských práv. Tento princip je zakotven v četných mezinárodních smlouvách a získal svou pozici v rámci mezinárodního obyčejového práva, závazného pro všechny státy bez ohledu na to, zda ratifikovaly příslušné smlouvy, jako jsou například Úmluva o uprchlících OSN, Mezinárodní pakt o občanských a politických právech nebo Úmluva proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání.

Řada zemí násilně repatriuje disidenty a členy etnických menšin, kteří uprchli z Číny, v rozporu s jejich povinností. V listopadu 2015 byli Jie-fej Ťiang a Kuang-pching Tung, dva čínští aktivisté se statusem uprchlíků získaným Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), deportováni z Thajska do Číny. Nyní jim vážně hrozí mučení nebo jiné formy útlaku, stejně jako nespravedlivý soud (viz UA 259/16: https://www.amnesty.org/en/documents/asa17/2880/2015/en/). V červenci 2015 thajské úřady násilně vrátily do Číny asi 100 lidí, převážně etnických Ujgurů s čínským občanstvím, kterým po návratu hrozí mučení či jiné formy krutého, nelidského a ponižujícího zacházení nebo trest. V prosinci 2012 vrátila Malajsie šest Ujgurů, kteří čekali na posouzení žádosti o azyl u UNHCR. V prosinci 2009 vrátila Kambodža 20 ujgurských žadatelů o azyl. Pět z těchto 20 lidí pak odsoudily čínské soudy k doživotnímu vězení, zatímco osm dalších skončilo s tresty odnětí svobody v rozmezí od 16 do 20 let.

Kromě toho za nejasných okolností zmizely v jihovýchodních asijských zemích i další osoby, známé především jako kritici čínského vedení anebo ti, kdo jsou s nimi ve spojení. Například Min-chaj Kuej, švédský státní příslušník čínského původu, zmizel v Thajsku v říjnu 2015 a aktivisté vyjádřili obavy, že byl unesen do Číny. 17. ledna 2016 se Min-chaj Kuej objevil v čínské státní televizi CCTV, kde učinil „doznání", patrně pod nátlakem. V říjnu 2015 byl 16letý Čuo-süan Pao, syn čínského právníka Jü Wang, a čínští aktivisté Č'-šun Tchang a Čching-sien Sing odvezeni skupinou uniformovaných a civilně oblečených lidí z města v Barmě poblíž čínské hranice. Po několika dnech, během nichž nikdo nevěděl o místě jejich pobytu, byl Čuo-süan Pao vrácen do domu svých prarodičů v Ulanhotu v severní Číně. Předpokládá se, že dva muži, kteří cestovali s ním, jsou nadále drženi čínskými úřady.

Zůstaňme v kontaktu

Odebírejte novinky a petice e-mailem.



Souhlasím se zpracováním osobních údajů podle Zásad o ochraně a zpracování osobních údajů AI ČR