Dne 4. srpna 2023 agenti Ministerstva zpravodajských služeb svévolně zatkli Pakhšan Azizi v domě její rodiny v Teheránu spolu s několika příbuznými, včetně jejího otce Azize Aziziho a její sestry Pašang Azizi, a převezli je do věznice Evín. Členové rodiny Pakhšan Azizi byli z vězení propuštěni na kauci o dva týdny později. Následně byli souzeni ve stejném případu jako Pakhšan Azizi před 26. oddělením Revolučního soudu a odsouzeni k trestu odnětí svobody v délce jednoho roku až dvou let kvůli ohrožení národní bezpečnosti a dalších obvinění, mezi něž patří „napomáhání zločinci vyhnout se soudu a odsouzení“, což je zjevný odkaz na Pakhšan Azizi. Koncem září 2024 byly jejich rozsudky a tresty v odvolacím řízení potvrzeny.
V rozhovoru pro íránské sdělovací prostředky 24. července 2024 po vynesení rozsudku nad Pakhšan Azizi, při němž byla odsouzena k trestu smrti, jeden z jejích právních zástupců zopakoval, že „nejenže se paní Azizi nikdy nezúčastnila ozbrojených operací, ale […] od roku 1394 [perského kalendáře – 2015/2016 podle gregoriánského kalendáře] kvůli zločinům Dá’iš [ozbrojené skupiny Islámského státu] odešla do oblasti Rožavy [severovýchodní Sýrie], a vzhledem k tomu, že je sociální pracovnicí, pomáhala uprchlíkům a obětem IS.“ Ve stejném rozhovoru její právník také uvedl, že „ani v samotném rozsudku není žádná zmínka o jakýchkoli ozbrojených operacích nebo ozbrojených střetech s jakýmkoli íránským vládním či nevládním subjektem, kterých by se účastnila paní Azizi.“
Od svého svévolného zadržení držela Pakhšan Azizi několik protestních hladovek, včetně jedné v květnu 2024, kdy protestovala proti tomu, že úřady převezly kurdskou aktivistku Veriše (Wrisha) Moradi z ženského oddělení věznice Evín do oddělení 209. Hladovku ukončila, když byla Veriše (Wrisha) Moradi převezena zpět na ženské oddělení. Odvetou za pokračující aktivity Pakhšan Azizi v oblasti lidských práv i z vězení proti ní úřady otevřely dva nové případy a odepřely jí kontakt s rodinou. V polovině srpna 2024 podle informovaného zdroje zahájily úřady proti Pakhšan Azizi řízení za „výtržnictví ve vězení“ kvůli jejím aktivitám v souvislosti s prezidentskými volbami v Íránu, které se konaly ve dvou kolech od konce června do začátku července 2024. Od 6. července do poloviny září 2024 úřady odmítaly Pakhšan Azizi veškerý kontakt s rodinou, který je jí znemožňován i nadále. Druhý případ úřady otevřely na začátku září 2024 v souvislosti s protestem Pakhšan Azizi a několika dalších osob, včetně svévolně zadržované obránkyně lidských práv Narges Mohammadi, vězněné v ženském oddělení věznice Evín, proti stále častějšímu uplatňování trestu smrti íránskými úřady.
Celé znění on-line petice, kterou posíláme adresátům.
Okamžité zastavení plánů na popravu Pakhšan Azizi, zrušení jejího odsouzení a trestu smrti a její okamžité a bezpodmínečné propuštění.
Zajištění adekvátní lékařské péče a povolení pravidelných návštěv rodiny a právníků během jejího zadržení.
Nezávislé a nestranné vyšetření jejích tvrzení o mučení a postavení odpovědných osob před spravedlivý soud.
Vyhlášení oficiálního moratoria na popravy s cílem zrušit trest smrti.
Vážený pane Gholam-Hosejne Mohsení Edžeí,
humanitární pracovnici a občanské aktivistce Pakhšan Azizi (40), z v Íránu utlačované kurdské etnické menšiny, hrozí poprava poté, co ji 26. oddělení revolučního soudu v Teheránu odsoudilo v červenci 2024 k trestu smrti.
Byla odsouzena za „členství ve skupinách usilujících o ozbrojené povstání“ (baghi) jen pro své pokojné lidskoprávní a humanitární aktivity. Mezi lety 2014 a 2022 například poskytovala humanitární pomoc a ubytování v táborech v severovýchodní Sýrii a v iráckém Kurdistánu ženám a dětem vysídleným po útocích Islámského státu (IS).
Dne 4. srpna 2023 agenti Ministerstva zpravodajských služeb svévolně zatkli Pakhšan Azizi v jejím domě v Teheránu a podrobili ji nucenému zmizení, což je podle mezinárodního práva trestný čin, když úřady odmítly sdělit její rodině místo jejího pobytu. Agenti ji převezli na 209. oddělení v teheránské věznici Evín, která je pod kontrolou Ministerstva zpravodajských služeb, kde byla držena v prodloužené izolaci po dobu pěti měsíců bez možnosti kontaktu s právníkem či rodinou. Podle informovaných zdrojů byla Pakhšan Azizi během této doby při výsleších mučena a vystavena jinému špatnému zacházení. Agenti jí opakovaně říkali, že nemá žádné právo na život a vyhrožovali jí popravou. Také byla vystavena genderově podmíněnému násilí, aby od ní získali vynucené „přiznání“, že má vazby na kurdskou opozici, což opakovaně popírala. Začátkem prosince 2023 byla přemístěna na ženské oddělení věznice Evín.
Soudní proces s Pakhšan Azizi, který se konal 28. května a 16. června 2024, byl hrubě nespravedlivý. Byl jí odepřen adekvátní čas a prostor k obhajobě. Bylo jí umožněno jen několik telefonátů s vybranými právníky tři týdny před začátkem procesu. Setkala se s nimi až u soudu. Rozsudek soudu uznal jako důkaz proti ní její zatčení v roce 2009 během protestu proti popravě iránského Kurda. V rozsudku se rovněž uvádí, že podporovala rodiny nezákonně zabitých během celonárodních protestů v roce 2022.
Naléhavě Vás žádám, abyste zastavil veškeré plány na popravu Pakhšan Azizi, zrušil její odsouzení a trest smrti a zasadil se o její okamžité a bezpodmínečné propuštění, jelikož je zadržována výhradně pro svou pokojnou humanitární činnost a lidskoprávní aktivity. Do jejího propuštění jí poskytněte adekvátní lékařskou péči a pravidelné návštěvy rodiny a právníků; chraňte ji před dalším mučením či jiným špatným zacházením; nařiďte nezávislé, efektivní a nestranné vyšetřování jejích tvrzení o mučení a přiveďte k odpovědnosti všechny podezřelé ve spravedlivém procesu. Rovněž neprodleně vyhlaste oficiální moratorium na popravy s cílem zrušit trest smrti.
S pozdravem
Dear Mr Gholamhossein Mohseni Ejei,
Humanitarian aid worker and civil society activist Pakhshan Azizi, 40, from Iran’s oppressed Kurdish ethnic minority, is at risk of execution after Branch 26 of the Revolutionary Court of Tehran sentenced her to death in July 2024. She was convicted of “armed rebellion against the state” (baghi) solely in relation to her peaceful human rights and humanitarian activities. For instance, between 2014 and 2022 she was involved in providing humanitarian support to women and children displaced following attacks by the Islamic State armed group (IS) and sheltering in camps in northeast Syria and the Kurdistan Region of Iraq. Her appeal before the Supreme Court is pending.
On 4 August 2023, Ministry of Intelligence agents arbitrarily arrested Pakhshan Azizi from her family home in Tehran and subjected to her an enforced disappearance, a crime under international law, by refusing to disclose her whereabouts to her family. Agents had transferred her to section 209 of Tehran’s Evin prison, which is under the control of the Ministry of Intelligence, and held her in prolonged solitary confinement for five months without access to a lawyer and her family. According to informed sources, during this time Pakhshan Azizi was subjected to torture and other ill-treatment during interrogations. Agents repeatedly told her that she had no right to live and threatened to execute her. They also subjected her to gender-based violence in order to compel her to make forced “confessions” of having ties to Kurdish opposition groups, which she repeatedly denied. In early December 2023, she was transferred to the women’s ward of Evin prison.
Pakhshan Azizi’s trial, which took place over two sessions on 28 May and 16 June 2024, was grossly unfair. She was denied adequate time and facilities to prepare her defence. She was only permitted a few phone calls with her chosen lawyers about three weeks before her trial commenced and met with them for the first time at trial. The court verdict includes Pakhshan Azizi’s arrest in 2009 at a protest against the execution of an Iranian Kurdish man as “evidence” against her. The verdict also states that she supported families of those unlawfully killed during 2022 nationwide protests.
I urge you to halt any plans to execute Pakhshan Azizi, quash her conviction and death sentence and release her immediately and unconditionally, as she is held solely for her peaceful humanitarian work and human rights activism. Pending her release, provide her with adequate healthcare and regular visits from family and lawyers; protect her from further torture and other ill-treatment; and order an independent, effective and impartial investigation into her torture allegations, bringing anyone suspected of criminal responsibility to justice in fair trials. Also, immediately establish an official moratorium on executions with a view to abolishing the death penalty.
Yours sincerely,
