Dne 5. prosince 2023 agenti svévolně zatkli Šarife Mohammadi v jejím domě v Raštu, zabavili její elektronická zařízení a další osobní věci a poté ji převezli do vazební věznice Ministerstva zpravodajských služeb v Raštu. Tam byla podrobena výslechům bez možnosti obhájce, byl jí odepřen kontakt s rodinou, měla zavázané oči a byla opakovaně vyslýchána. Výslechy se týkaly jejího aktivismu v oblasti lidských práv, včetně důvodů jejího postoje proti trestu smrti a podpory vězňů zadržovaných z politicky motivovaných důvodů. Po několika dnech byla převezena na samotku ve věznici Lakan, kde pokračovaly výslechy ohledně jejího aktivismu. Dne 28. prosince 2023, po jejím náhlém převozu do vazební věznice Ministerstva zpravodajských služeb v Sanandadži, následovaly další výslechy a podle informovaného zdroje ji agenti dále mučili a jinak s ní špatně zacházeli, mimo jiné ji opakovaně bili do obličeje. Agenti se ji snažili donutit k vynucenému „přiznání“, že má vazby na stranu Komala Kurdistánu, zakázanou kurdskou opoziční skupinu se sídlem v iráckém Kurdistánu, což opakovaně popírala. Přibližně koncem ledna 2024, kdy byla Šarife Mohammadi převezena do samovazby ve věznici ve městě Sanandadž, podala stížnost na zacházení ve vazební věznici Ministerstva zpravodajských služeb v Sanandadži, ale žádné vyšetřování nebylo provedeno. O čtyři týdny později na ni úředníci Státního zastupitelství tlačili, aby svou stížnost stáhla. V té době už měla viditelná zranění v obličeji zahojená a úředníci prokuratury jí řekli, že pokud chce, aby proběhlo vyšetřování, bude nadále držena ve věznici Sanandadž, místo aby byla převezena zpět do věznice Lakan, blíže ke svým příbuzným. Koncem února 2024, poté co pod nátlakem svou stížnost stáhla, byla převezena zpět do věznice Lakan, kde zůstává. Do té doby, než byla počátkem března 2024 převezena na všeobecné oddělení věznice Lakan, jí bylo povoleno jen několik velmi krátkých telefonátů s rodinou. Dne 11. června 2024 byl po měsících opakovaného sledování případu Šarife Mohammadi zatčen její manžel Sirús Fattahi, který byl 20. června 2024 z věznice Lakan propuštěn na kauci. Úřady proti němu nyní zahájily dva otevřené případy – jeden u Revolučního soudu a druhý u trestního soudu – na základě falešných obvinění, která se týkají výhradně jeho obhajoby za propuštění Šarife Mohammadi, včetně tzv. „šíření lží s cílem narušit veřejné mínění“.
Proces se Šarife Mohamamdi před prvním oddělením Revolučního soudu v Raštu byl hrubě nespravedlivý. Jejímu právníkovi bylo poskytnuto pouze 10 minut na obhajobu. V rozsudku vydaném 30. června 2024, který přezkoumala Amnesty International, jsou pokojné aktivity v oblasti lidských práv uvedeny jako „důkaz“ o činech Šarife Mohammadi „proti základům Íránské islámské republiky“. Rozsudek uvádí jako „důkazy“ proti Šarife Mohammadi její podporu zrušení trestu smrti v Íránu, dokumentaci případů žen vězněných z politicky motivovaných důvodů v provincii Gilan, vlastnictví informací o tom, jak se dělníci účastnili povstání „Žena, život, svoboda“ v září až prosinci 2022, a kontaktních údajů Koordinačního výboru pro pomoc při vytváření dělnických organizací, které byly nalezeny v jejích elektronických složkách. Rozsudek rovněž tvrdí, že existuje spojení mezi Koordinačním výborem pro pomoc při vytváření dělnických organizací, jehož byla do roku 2011 členkou, a stranou Komala Kurdistánu. Koordinační výbor pro pomoc při zakládání dělnických organizací, který nadále funguje jako nezávislá organizace prosazující práva dělníků a odborů, opakovaně prohlásil, že je výborem pro práva dělníků a není spojen se stranou Komala Kurdistánu.
Celé znění on-line petice, kterou posíláme adresátům.
Zrušení trestu smrti pro Šarife Mohamamdi a její okamžité a bezpodmínečné propuštění.
Do jejího propuštění zajištění odpovídající zdravotní péče a umožnění pravidelných návštěv rodiny a právníků.
Zajištění dostatečné ochrany před mučením a jiným špatným zacházením a prošetření obvinění z mučení, kterému byla vystavena, včetně potrestání viníků.
Vyhlášení oficiálního moratoria na popravy s cílem zrušit trest smrti.
Vážený pane Gholamhosseine Mohseni Edžei,
obránkyni lidských práv, 45leté Šarife Mohammadi, hrozí poprava ve věznici Lakan v provincii Gilan poté, co ji 1. oddělení Revolučního soudu v Raštu v provincii Gilan v červnu 2024 odsoudilo k trestu smrti. Byla odsouzena za „ozbrojenou vzpouru proti státu“ (baghi) pouze v souvislosti s jejími pokojnými lidskoprávními aktivitami, včetně podpory práv žen a dělníků a zrušení trestu smrti, a s jejím dřívějším členstvím v Koordinačním výboru pro pomoc při vytváření dělnických organizací, který se zasazuje o odbory. Její odvolání projednává Nejvyšší soud.
Dne 5. prosince 2023 agenti Ministerstva zpravodajských služeb svévolně zatkli Šarife Mohammadi a převezli ji do vazební věznice v Raštu, kde byla podle informovaného zdroje mučena a bylo s ní špatně zacházeno, včetně opakovaných kopanců do nohou. O několik dní později byla převezena na samotku do věznice Lakan. Dne 28. prosince 2023 byla převezena do vazební věznice Ministerstva zpravodajských služeb v Sanandadži v provincii Kurdistán, asi 500 km od Raštu. Podle informovaných zdrojů ji tamní agenti mučili a špatně s ní zacházeli, aby ji donutili k vynucenému „přiznání“, mimo jiné ji opakovaně bili do obličeje a hlavy, zatímco měla zavázané oči, což vedlo k viditelným zraněním. Koncem ledna 2024, po převozu do věznice Sanandadž, podala stížnost na své mučení, ale žádné vyšetřování nebylo provedeno. O čtyři týdny později svou stížnost stáhla poté, co jí orgány pohrozily prodloužením vazby ve věznici Sanandadž, kde byla držena v izolaci. Koncem února 2024 byla převezena do věznice Lakan.
Soudní proces se Šarife Mohammadi, který se konal 9. června 2024 a trval 30 minut, byl hrubě nespravedlivý. Z vězení byla připojena prostřednictvím videokonference a bylo jí odepřeno právo mluvit. V rozsudku jsou jako „důkazy“ proti ní uvedeny její pokojné aktivity v oblasti lidských práv včetně držení dokumentů na podporu vězněných žen, jejího postoje za zrušení trestu smrti a vazeb na Koordinační výbor pro pomoc při vytváření dělnických organizací.
Naléhavě Vás žádám, zastavte veškeré plány na popravu Šarife Mohammadi, zrušte její odsouzení a trest smrti a okamžitě a bezpodmínečně ji propusťte, neboť je zadržována výhradně za svou pokojnou činnost v oblasti lidských práv. Do jejího propuštění jí poskytněte odpovídající zdravotní péči a umožněte pravidelné návštěvy rodiny a právníků; chraňte ji před dalším mučením a jiným špatným zacházením; nařiďte nezávislé, účinné a nestranné vyšetřování jejích obvinění z mučení a postavte před spravedlivý soud všechny osoby podezřelé z trestné činnosti. Rovněž neprodleně vyhlaste oficiální moratorium na popravy s cílem zrušit trest smrti.
S pozdravem
Dear Mr Gholamhossein Mohseni Ejei,
Human rights defender Sharifeh Mohammadi, 45, is at risk of execution in Lakan prison, Gilan province, after Branch 1 of the Revolutionary Court of Rasht, Gilan province, sentenced her to death in June 2024. She was convicted of “armed rebellion against the state” (baghi) solely in relation to her peaceful human rights activities, including supporting women’s and workers’ rights as well as the abolition of the death penalty, and her past membership with the Coordinating Committee to Help to Form Workers‘ Organizations, which advocates for trade unions. Her appeal is pending before the Supreme Court.
On 5 December 2023, Ministry of Intelligence agents arbitrarily arrested Sharifeh Mohammadi and transferred her to a detention centre in Rasht, where, according to an informed source, she was subjected to torture and ill-treatment, including repeated kicks to her legs. A few days later, she was transferred to solitary confinement in Lakan prison. On 28 December 2023, she was transferred to a Ministry of Intelligence detention facility in Sanandaj, Kurdistan province, about 500 km from Rasht. According to informed sources, there agents subjected her to torture and ill-treatment to compel her forced “confessions”, including by repeatedly hitting her in the face and head while she was blindfolded, resulting in visible injuries. In late January 2024, upon her transfer to Sanandaj prison, she filed a complaint about her torture, but no investigation was conducted. Four weeks later, she withdrew her complaint after prosecution authorities threatened her with prolonged detention in Sanandaj prison, where she had been held incommunicado in solitary confinement. In late February 2024, she was transferred to Lakan prison.
Sharifeh Mohammadi’s trial, which consisted of one 30-minute session on 9 June 2024, was grossly unfair. She was connected from prison via video conference and was denied the right to speak. The verdict lists her peaceful human rights activities as “evidence” against her, including possession of documents supporting women prisoners, her abolitionist position and ties to the Coordinating Committee to Help to Form Workers‘ Organizations.
Halt any plans to execute Sharifeh Mohammadi, quash her conviction and death sentence, and release her immediately and unconditionally, as she is held solely for her peaceful human rights activism. Pending her release, provide her with adequate healthcare and regular visits from family and lawyers; protect her from further torture and other ill-treatment; and order an independent, effective and impartial investigation into her torture allegations, bringing anyone suspected of criminal responsibility to justice in fair trials. Also, immediately establish an official moratorium on executions with a view to abolishing the death penalty.
Yours sincerely,
