Urgentní
akce

© Private

Novinář uvězněn kvůli účasti na pokojných protestech. Pomůžete?

  Případ

Kazašský novinář Žanbolat Mamaj je držen ve vazbě a hrozí mu vězení kvůli účasti na pokojných protestech a uspořádání vigilie k uctění památky obětí násilností, které v zemi propukly začátkem roku. Amnesty se domnívá, že Mamajovo věznění je politicky motivované a novinář by měl být okamžitě propuštěn.

Žanbolat Mamaj je známý kazašský novinář a politický aktivista. Je bývalým šéfredaktorem novin Tribuna (nyní nevydávaných).

V roce 2019 založil a zároveň stanul v čele Demokratické strany Kazachstánu (DPK). Opoziční strana se během roku 2020 snažila opakovaně získat oficiální registraci, avšak neúspěšně. V únoru 2020 policie zadržela tři její vedoucí představitele, včetně Mamaje, a více než stovku budoucích delegátů zakládajícího sjezdu strany před parlamentními volbami v roce 2021, čímž proces registrace zastavila.

Tento krok byl považován za pokus o sabotáž shromáždění delegátů, jelikož kazašské zákony vyžadují účast nejméně 1 000 lidí na zakládajícím sjezdu politické strany, aby ta mohla být oficiálně uznána. Mezi zadrženými se ocitla i těhotná Mamajova žena, policie ji ale nakonec propustila. Mamaj strávil několik dnů ve vězení.

Začátkem ledna 2022 vypukly v Kazachstánu protesty proti dramatickému zvýšení cen pohonných hmot. Zúčastnily se jich tisíce lidí. Jejich nespokojenost s ekonomickou situací rychle následovaly širší výzvy proti korupci a politické stagnaci. Protesty vypukly na západě země, rychle se ale přelily do dalších měst, včetně největšího kazašského města Almaty.

Úřady se snažily protesty potlačit. Zaměřily se zejména na novináře a aktivisty. Došlo k omezení svobody projevu a toku nezávislých informací.

Protesty přesto nepolevovaly, docházelo ke škodám na majetku i ztrátám na životech.

Prezident Kasym-Žomart Kemeluly Tokajev v zemi vyhlásil výjimečný stav, označil protestující za teroristy a dal bezpečnostním složkám povolení střílet bez varování. Úřady vypnuly internet a znemožnily provoz sociálních médií a dalších prostředků digitální komunikace.

Vláda následně oznámila, že během protestů bylo zabito 230 lidí, včetně 19 osob, které sama identifikovala jako policisty nebo příslušníky armády. Kazašská vláda nereagovala na výzvy Amnesty International a dalších organizací k zahájení nezávislého mezinárodního vyšetřování událostí z ledna 2022.

Mamaj a další členové DPK se 4. a 5. ledna připojili k pokojným protestům. V Almaty poté 13. února Mamaj uspořádal pokojnou veřejnou vigilii k uctění památky obětí násilností, jež v lednu zmítaly zemí. Dne 25. února byl zatčen a odsouzen k 15 dnům „správního zadržení“ za organizování nebo účast na „nepovoleném“ shromáždění (zákoník správních přestupků, článek 488, část 11). Měl být propuštěn 12. března, místo toho je ale stále držen ve vazbě a čelí obvinění z trestného činu.

  Aktuality

  Článek publikován 18.4.2023

Žanbolat Mamaj dostal šestiletý podmíněný trest

Novinář Žanbolat Mamaj z Kazachstánu byl zatčen, protože se v lednu 2022 pokojně účastnil protivládních protestů a později uspořádal vigilii k uctění památky jejich obětí. V dubnu 2023 byl odsouzen k podmíněnému trestu odnětí svobody ve výši šesti let. Rozsudek byl přitom založený pouze na pokojném uplatňování jeho práv.

  Článek publikován 19.5.2022

Mamajova manželka čelí zastrašování ze strany úřadů

Rodina a příznivci Žanbolata Mamaje se stali terčem svévolných útoků ze strany orgánů činných v trestním řízení pouze kvůli pokojnému uplatňování práva na shromažďování.

Pozadí

Kazašské úřady v posledních letech potlačují základní práva kazašských občanů nejen tím, že zakazují pokojné protesty, ale třeba také opoziční politické strany. Po nespravedlivých procesech bylo uvězněno mnoho vůdců pokojných protestů, obránců lidských práv, bloggerů a dalších.

„Závazky Kazachstánu podle mezinárodního práva a jeho vlastní ústavy zakotvují právo na pokojné shromažďování. Úřady musejí dodržovat tyto závazky, chránit pokojné demonstranty a respektovat svobodu slova. Musejí také zajistit, aby policie nepoužila nezákonnou a nepřiměřenou sílu. Každý policista nebo úředník odpovědný za porušování lidských práv musí být hnán k odpovědnosti.“

Marie Struthers, ředitelka Amnesty pro východní Evropu a Střední Asii