V Moskvě jde o víc než o volby, jde o základní lidská práva!

  Případ

Už několik týdnů v Moskvě lidé protestují kvůli vyřazení opozičních kandidátů z blížících se komunálních voleb. Na některých demonstracích policisté proti pokojným demonstrantům tvrdě zasáhli. Brutálně bili účastníky protestů obušky. Desítky z nich utrpěly těžká zranění. Přes dva tisíce lidí skončilo ve vězení.

Jako reakce na nesvobodné vyřazení opozičních kandidátů z komunálních voleb v Moskvě se v červenci a srpnu uskutečnila převážně pokojná protestní shromáždění tamějších obyvatel. Desítky tisíc účastníků skandovaly hesla odsuzující praxi nekorektní politické soutěže, nesly transparenty a na kratší dobu přerušily provoz na několika ulicích. Protesty probíhaly pokojným způsobem do okamžiku, kdy úřady odpověděly napadením účastníků těchto demonstrací, svévolným bitím a zatčením některých z nich. Úřady následně podaly neopodstatněná obvinění proti více než deseti osobám, většinou mladým lidem, s rozsudkem odnětí svobody v řádu let. Všichni pokojní protestující musejí být okamžitě propuštěni a jejich neadekvátní tresty zrušeny!

Podpořím Amnesty v boji za lidská práva - DARUJI ❤

Pozadí

Protesty v Moskvě v červenci 2019 byly vyvolány rozhodnutím místních volebních orgánů vyloučit z komunálních voleb, naplánovaných na 8. září 2019, ty z kandidátů, kteří otevřeně a kriticky vystupovali proti některým rozhodnutím místních a federálních úřadů Moskevské oblasti. Příslušný úřad tento krok zdůvodnil prohlášením, že diskvalifikovaní kandidáti neposkytli požadovaný počet platných podpisů na podporu své kandidatury, jak to vyžadují ruské volební předpisy. Volební kandidáti toto zdůvodnění zpochybnili a označili za nepravdivé. Ve své reakci na tento krok uvedli, že je úřady vyloučily čistě z politických důvodů.

Od 14. července se v centru Moskvy konají každý víkend protestní shromáždění. Některá z nich městský úřad povolil (20. července a 10. srpna), většinu však ne. K největší „neoprávněné“ demonstraci došlo 27. července, kdy se tisíce protestujících pokusily shromáždit před kanceláří moskevského starosty. Tam proti nim bylo nasazeno několik tisíc ozbrojených policistů a členů Národní obrany (speciálních protidemonstračních jednotek), povolaných a shromážděných mimo centrum města, a pokusili se přítomné demonstranty rozehnat. Při tom neváhali použít fyzickou sílu a obušky. Došlo k incidentům s protestujícími, kteří reagovali házením plastových lahví (v jednom případě i popelnicí) směrem k policii. K závažnějším útokům ze strany demonstrantů však nedošlo a protest se jinak odvíjel kultivovaným způsobem. Přesto bylo několik desítek protestujících vážně zraněno a bylo zatčeno více než 1300 osob. Na straně policie nebyla toho dne hlášena žádná vážnější zranění.

Ruské úřady odmítly vyšetřit jakékoli případné pochybení na straně policie, místo toho zahájily trestní řízení proti nejméně třinácti jednotlivcům, které následně zatkly a obvinily z „účasti na hromadných nepokojích“ podle článku 212 ruského trestního zákoníku. Tři z nich byli rovněž obviněni z použití „násilí proti úřední osobě“ podle článku 318, protože první z nich se dotkl ochranného skla přilby důstojníka pořádkové policie, další hodil plastovou láhev směrem k policistům a třetí hodil popelnicí ve směru policejního kordonu. Další dva účastníci demonstrací 3. a 10. srpna rovněž čelí trestnímu stíhání. První z nich byl obviněn podle článku 318 poté, co policista, který se spolu s dalšími důstojníky chtěl vrhnout na protestující a zbít je obuškem nešťastně zakopl o shluk demonstrantů, spadl na zem a vykloubil si rameno. Druhý účastník je stíhán za „opakované porušování stanoveného pořadí pořádání veřejných akcí“ podle článku 212.1 (legislativně zavedeno v roce 2013 pro účely kriminalizace opakované účasti v „nepovolených“ shromážděních, jakkoliv pokojně pořádaných).

V případě odsouzení mohou obvinění z „účasti na hromadných nepokojích“ čelit až osmi letům vězení. Pokud budou obviněni z dalších trestných činů, bude délka jejich trestu ještě prodloužena. Ruský trestní systém je známý svojí extrémně nízkou mírou osvobození (asi 0,2 %). Pokud se tedy případ dostane před soud, je odsouzení téměř jisté.

Tyto případy dokládají sílící tendence omezování lidských práv v Rusku, včetně téměř absolutního potlačování práva na svobodu pokojného shromažďování. Od roku 2012 schvalují ruské státní orgány takové zákony, které nejen výrazně ztěžují organizaci „povolených“ demonstrací, ale za porušení těchto zákonů vypisují značně tvrdé tresty. Například pořádání pokojné protestní demonstrace bez vyžádání oficiálního povolení (které bývá běžně odepřeno) se trestá až deseti dny vězení nebo vysokými pokutami, i když taková akce nenaruší veřejný pořádek ani neblokuje provoz. Opakované porušování těchto zákonů může vést až k pěti letům vězení. I pouhá přítomnost na místě konání „neschválené“ demonstrace, jakkoli klidné a malé, může vést k trestnímu stíhání. Navíc policie při zásazích proti těmto demonstracím zneužívá fyzickou sílu; protestující jsou během i po zatčení biti, běžně jim je odpírána voda a toalety, zabaveny telefony, odepíráno právní zastoupení, je jim vyhrožováno a bývají nařčeni z vykonstruovaných provinění. Tato zneužití pravomoci nejsou státními orgány většinou vůbec řešena.

ZůstaŇme v kontaktu

Odebírejte novinky a petice e-mailem.



Souhlasím se zpracováním osobních údajů podle Zásad o ochraně a zpracování osobních údajů AI ČR