Urgentní
akce

AFP via Getty Images

Myanmarem zmítá vojenský převrat. Vyzvěte naše politiky k podpoře civilních obyvatel

  Případ

  Myanmar publikován 31.5.2021

Začátkem února proběhl v Myanmaru vojenský převrat. Myanmarská armáda zadržela několik politiků včetně premiérky Su Ťij a na rok v zemi vyhlásila výjimečný stav. Přes 800 lidí – včetně dětí – bylo zabito příslušníky myanmarských bezpečnostních sil. Tisíce lidí skončily ve vězení.

V roce 2015 byla zvolena civilní vláda, armáda si však v zemi nadále udržovala velkou moc. Dne 1. února 2021, v den, kdy se měl po volbách v roce 2020 úřadu ujmout nový parlament, myanmarská armáda zadržela legitimně zvolené lídry a znovu se chopila moci.

Následně v zemi na jeden rok vyhlásila výjimečný stav, vypnula internet i státní televizi a přerušila telefonní spojení mezi městy. Vojenská televizní stanice Myawaddy TV, které bylo umožněno vysílat, informovala o převzetí moci armádou.

Generál Min Aun Hlain uvedl, že armáda byla nucena převzít moc v zemi kvůli „nelegálním činům“ Národní ligy pro demokracii a její vůdkyně Su Ťij, jež zvítězila v loňských, mezinárodně uznávaných volbách – podle armády však volby provázely rozsáhlé podvody a junta je označila za zmanipulované a zfalšované, což odmítají mezinárodní pozorovatelé, včetně těch z Evropské unie. Premiérka Su ťij, prezident Win Myin a někteří další politici byli přesto zatčeni.

Po celé zemi postupně propukly masové protesty, na které ale myanmarská armáda reagovala nepřiměřeným násilím, zatýkáním, únosy a mučením. Vojáci proti pokojným demonstrantům používají střelné zbraně, například lehké kulomety nebo odstřelovací či poloautomatické pušky.

Jen od února do května bylo příslušníky myanmarských bezpečnostních sil zabito téměř 800 lidí včetně dětí. Přes 3800 lidí bylo zatčeno – včetně novinářů, lékařů, studentů, aktivistů, komunitních lídrů, politických oponentů a kritiků armády.

„Tento den bude zaznamenám jako den hrůzy a hanby. Zabíjení neozbrojených civilistů včetně dětí je neobhajitelné,“ uvedli hned v prvních dnech konfliktu zástupci Evropské unie. Předseda Evropské rady Charles Michel vyzval armádu v respektování výsledků voleb, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová vyzvala k okamžitému propuštění všech nespravedlivě uvězněných.

Vyzvěte s námi českou vládu, aby:

Zvýšila diplomatický tlak, včetně tlaku v Radě bezpečnosti OSN, na Valném shromáždění OSN a dalších místech, s cílem zastavit porušování lidských práv myanmarskou armádou a přivést viníky k odpovědnosti.

Požadovala po členských státech Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN), aby vyzvaly k propuštění všech osob nezákonně zadržovaných myanmarskou armádou, stanovily jasný časový harmonogram implementace pětibodového konsenzu ASEAN a podpořily opatření OSN.

Zajistila humanitární pomoc lidem v Myanmaru a těm, kteří z něj prchají a již musejí čelit nejen dopadům pandemie COVID-19, ale také represím a ozbrojeným konfliktům.

  Aktuality

  Článek publikován 7.6.2021

VIDEO: Amnesty podporuje obyvatele Myanmaru

Pozadí

Po celá desetiletí vládla armáda 54 milionům obyvatel Myanmaru násilím a krutostí, páchala zvěrstva a zároveň využívala místní přírodní zdroje k osobnímu prospěchu.

Demokratický proces v zemi začal přibližně v roce 2011, kdy byla rozpuštěna vojenská junta a armáda po více než padesáti letech předala moc do rukou civilistů. V roce 2015 pak v zemi proběhly první svobodné volby, v nichž absolutní většinu získala Národní liga pro demokracii.

Relativní stabilitu narušil masakr rohingských obyvatel žijících v Myanmaru v roce 2017. Po útoku rohingských povstalců na několik policejních stanic myanmarská armáda zaútočila na rohingské vesnice, mnoho z nich srovnala se zemí, civilisty brutálně povraždila. Během jednoho měsíce zemřelo násilnou smrtí nejméně sedm tisíc Rohingů, přes 700 000 v následujících měsících uteklo do sousedního Bangladéše, kde žijí v jednom z největších uprchlických táborů na světě. OSN masakr označila za genocidu.

OSN již přes třicet let dokumentuje porušování lidských práv myanmarskou armádou, která jsou v rozporu s mezinárodním právem.

V roce 2018 oznámila nezávislá mezinárodní komise OSN pro Myanmar, že existují důkazy, že myanmarská armáda páchá genocidu a zločiny proti lidskosti na Rohinzích a válečné zločiny na etnických menšinách v Kačjinském a Šanském státě.

Myanmarská armáda je Mezinárodním trestním soudem aktuálně vyšetřována pro zločiny proti lidskosti.

43 zemí, včetně České republiky uvalilo na Myanmar zbrojní embargo.