V roce 2015 byla zvolena civilní vláda, armáda si však v zemi nadále udržovala velkou moc. Dne 1. února 2021, v den, kdy se měl po volbách v roce 2020 úřadu ujmout nový parlament, myanmarská armáda zadržela legitimně zvolené lídry a znovu se chopila moci.

Následně v zemi na jeden rok vyhlásila výjimečný stav, vypnula internet i státní televizi a přerušila telefonní spojení mezi městy. Vojenská televizní stanice Myawaddy TV, které bylo umožněno vysílat, informovala o převzetí moci armádou.

Generál Min Aun Hlain uvedl, že armáda byla nucena převzít moc v zemi kvůli „nelegálním činům“ Národní ligy pro demokracii a její vůdkyně Su Ťij, jež zvítězila v loňských, mezinárodně uznávaných volbách – podle armády však volby provázely rozsáhlé podvody a junta je označila za zmanipulované a zfalšované, což odmítají mezinárodní pozorovatelé, včetně těch z Evropské unie. Premiérka Su ťij, prezident Win Myin a někteří další politici byli přesto zatčeni.

Po celé zemi postupně propukly masové protesty, na které ale myanmarská armáda reagovala nepřiměřeným násilím, zatýkáním, únosy a mučením. Vojáci proti pokojným demonstrantům používají střelné zbraně, například lehké kulomety nebo odstřelovací či poloautomatické pušky.

Jen od února do května bylo příslušníky myanmarských bezpečnostních sil zabito téměř 800 lidí včetně dětí. Přes 3800 lidí bylo zatčeno – včetně novinářů, lékařů, studentů, aktivistů, komunitních lídrů, politických oponentů a kritiků armády.

„Tento den bude zaznamenám jako den hrůzy a hanby. Zabíjení neozbrojených civilistů včetně dětí je neobhajitelné,“ uvedli hned v prvních dnech konfliktu zástupci Evropské unie. Předseda Evropské rady Charles Michel vyzval armádu v respektování výsledků voleb, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová vyzvala k okamžitému propuštění všech nespravedlivě uvězněných.

Vyzvěte s námi českou vládu, aby:

Zvýšila diplomatický tlak, včetně tlaku v Radě bezpečnosti OSN, na Valném shromáždění OSN a dalších místech, s cílem zastavit porušování lidských práv myanmarskou armádou a přivést viníky k odpovědnosti.

Požadovala po členských státech Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN), aby vyzvaly k propuštění všech osob nezákonně zadržovaných myanmarskou armádou, stanovily jasný časový harmonogram implementace pětibodového konsenzu ASEAN a podpořily opatření OSN.

Zajistila humanitární pomoc lidem v Myanmaru a těm, kteří z něj prchají a již musejí čelit nejen dopadům pandemie COVID-19, ale také represím a ozbrojeným konfliktům.