Urgentní
akce

© Private

Íránská aktivistka a držitelka Nobelovy ceny za mír si odpykává třináctiletý trest.

  Případ

Narges Mohammadiová je obránkyně lidských práv z Íránu. Za své aktivity na podporu práv žen a kampaň proti trestu smrti byla několikrát odsouzena a uvězněna. V současné době si odpykává třináctiletý trest v nechvalně proslulé věznici Evin. V roce 2023 obdržela Nobelovu cenu za mír. Má zakázaný veškerý kontakt s rodinou. V srpnu 2024 byla dozorci hrubě zbita kvůli účasti na pokojném protestu proti trestu smrti přímo v prostorách věznice.

Po krátké době strávené na svobodě byla v květnu 2021 odsouzena ke dvěma a půl letům vězení a osmdesáti ranám bičem za účast na tzv. „sedavém protestu“ konaného na protest proti represím vůči demonstrantům, kterého se účastnila ve věznění v prosinci 2019. V lednu 2022 byla odsouzena k dalším osmi letům ve vězení a 74 ranám bičem za „spolčení proti státní bezpečnosti.“ Je držena ve špatných podmínkách ve věznici Evin v Teheránu a nemá přístup k patřičné lékařské péči.

V říjnu 2022 byla Narges Mohammadiová odsouzena znovu. Za vyjádření podpory protivládním protestům vyvolaným smrtí Mahsy Aminiové byla obžalována ze zločinu „propaganda proti systému“ a byl jí udělen trest patnácti měsíců odnětí svobody. V červnu 2024 dostala další rok. Ve vězení má tedy aktuálně strávit třináct let.

Obránkyně lidských práv Narges Mohammadiová byla zatčena ráno 5. května 2015 ve svém domě poté, co bezpečnostní složky vyhrožovaly rozbitím jejích hlavních dveří, pokud jim neotevře. Následně jí převezli do teheránského vězení Evin. Dva dny před jejím zatčením se Narges dostavila na první sezení jejího soudu - obvinění se týkalo národní bezpečnosti a zahrnovalo „šíření propagandy proti systému“ a „shromáždění a tajná dohoda proti národní bezpečnosti.“ Před svým zatčením řekla Narges Amnesty International, že obvinění proti ní vycházejí výhradně z jejího nenásilného aktivismu na podporu lidských práv. Prohlásila, že to zahrnuje aktivity jako například poskytování rozhovorů médiím, shromažďování před věznicemi před popravami na podporu rodin vězňů odsouzených k trestu smrti nebo její spojení s ostatními aktivisty za lidská práva (například nositelkou Nobelovy ceny míru Laureate Shirin Ebadiovou či její setkání v březnu 2014 s Catherine Ashtonovou, tehdejší Vysokou představitelkou pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku EU). Právníkovi Narges nebylo dovoleno nahlédnout do jejího spisu před zahájením soudu.

Narges Mohammadiová také čelila obvinění z „členství v nelegální organizaci s cílem poškodit národní bezpečnost,“ kvůli tomu, že založila skupinu Krok za krokem ke zrušení trestu smrti, která vede kampaň za zrušení trestu smrti v Íránu.

Narges Mohammadiová byla ve vězení již dříve - od dubna do července 2012, kdy dostala zdravotní přestávku, aby získala potřebné zdravotní ošetření. Její zdraví se tehdy zhoršilo kvůli jejímu uvěznění, trpěla záchvaty a dočasnou ztrátou zraku.

  Aktuality

  Článek publikován 13.8.2024

Držitelku Nobelovy ceny za mír Narges Mohammadiovou ve vězení zbili dozorci!

Rodiny vězeňkyň, které si odpykávají trest v nechvalně proslulé věznici Evin zveřejnily informace o pokojném protestu proti trestu smrti, který se uskutečnil přímo v prostorách věznice, a na nějž dozorci reagovali hrubou silou. Několik vězeňkyň zbili.

  Článek publikován 6.10.2023

Vězněná íránská obránkyně práv žen Narges Mohammadiová obdržela Nobelovu cenu míru!

Držitelkou Nobelovy ceny za mír 2023 se stala padesátijednaletá Narges, která je vězněna kvůli boji za lidská práva, práva žen a odsuzování trestu smrti.

  Článek publikován 20.5.2023

Narges Mohammadiová získala prestižní ocenění od PEN America

Narges Mohammadiová si odpykává trest ve vězení, nepřestává ale bojovat za lidská práva. V roce 2022 vydala knihu, v níž detailně popisuje mučení v íránských věznicích. PEN America Narges Mohammadiové udělilo Cenu PEN/Barbey za svobodné psaní.

  Článek publikován 12.1.2023

Narges Mohammadiová byla znovu odsouzena, dohromady čelí více než 11 letům ve vězení a hrozí, že trest ještě naroste

Vězeňkyni svědomí Narges Mohammadiové jsou opakovaně udělovány tresty za podporu lidských práv. Poslední trest jí byl udělen v říjnu 2022, dohromady tak čelí více než 11 letům ve vězení. Je ovšem obviněna z dalšího zločinu. Nepřestává ale být aktivní a v nedávné době popsala, jak probíhá mučení účastnic protirežimních protestů ve věznici Evin.

  Článek publikován 31.5.2022

Narges Mohammadiová odsouzena k dalším osmi letům vězení

O svém odsouzení informovala Mohammadiová svou rodinu 25. ledna 2022.

  Článek publikován 1.7.2021

Narges Mohammadiová dostala další trest –⁠ dva a půl roku vězení a osmdesát ran bičem!

Dne 24. května 2021 Narges Mohammadiová na Instagram napsala, že byla Teheránským trestním soudem znovu odsouzena k trestu odnětí svobody, tentokrát na dva a půl roku, osmdesáti ranám bičem a dvěma pokutám za obvinění zahrnující "šíření propagandy proti systému". Zatím je stále na svobodě a nebyla vyzvána k nástupu do výkonu trestu.

  Článek publikován 8.10.2020

Skvělá zpráva! Narges je volná

Íránská obránkyně lidských práv Narges Mohammadiová byla propuštěna z vězení.

  Článek publikován 22.6.2020

Vyjádřila solidaritu, tak ji převezli do jiného vězení!

Dne 24. prosince 2019 byla podle informací, které uvedla v otevřeném dopise, Narges Mohammadiová během převozu do vězení Zanjan vystavena špatnému zacházení.

  Článek publikován 28.9.2016

Narges Mohammadiovou odsoudili na 16 let do vězení

Íránka extrémně vysoký trest dostala pouze za její poklidnou práci v oblasti lidských práv.

  Článek publikován 20.11.2015

I nadále zůstává Narges ve vězení

Pozadí

Během jejího prvního soudního řízení, 3. května 2015, právníci Narges Mohammediové řekl soudci, že nebyli schopni Narges obhájit, protože nedostali přístup k jejímu spisu. 5. května byli zpět u soudu a dostali ke studiu složky o jejím případu. Narges řekla Amnesty International, že ji soudce obvinil z toho, že je proti islámu, protože se staví proti trestu smrti. V roce 2014 byla několikrát předvolána k soudu, v červnu 2014 byla krátce zadržena. Propustili ji po zaplacení kauce ve výši 1 miliardy rijálů (40 000 USD).

Narges Mohammadiová je výkonnou předsedkyní Centra na ochranu lidských práv. Poprvé byla zatčena 10. června 2010 ve svém domě v Teheránu. Místo jejího pobytu nebylo známo několik týdnů před tím, než byla 1. července 2010 propuštěna. Narges byla pronásledována íránskými autoritami kvůli svému aktivismu. V roce 2009 dostala zákaz opuštění země a nemohla se tak zúčastnit konference v Guatemale. Konference byla organizována Nobelovou ženskou iniciativou a Narges na ní měla přednést projev na téma „Role žen a demokracie v Íránu.“ Také byla několikrát předvolána před soud, kde jí soudce řekl, aby přestala pracovat pro Centrum na ochranu lidských práv a aby nekontaktovala Shirin Ebadiovou.

Narges Mohammadiová získala několik cen za lidskoprávní práci v mnoha zemích. V červenci 2009 jí byla udělena cenu Alexandra langera, kterou předávala nadace Alexandra Langera, nevládní organizace podporující a obhajující civilní práva. Narges nebyla schopná tuto cenu v Itálii převzít. Cenu za ní převzala její kolegyně Shirin Ebadiová. Narges Mohammadiová spoluzakládala Výbor na ukončení dětských poprav či Radu národního míru, jejímž cílem je uvolnit mezinárodní napětí nad íránskou nukleární politikou a Výbor na ochranu svobodných a spravedlivých voleb.

Na mezinárodní den žen, 8. března 2014, byla na návštěvě v Íránu Vysoká představitelka pro zahraniční věci a vysokou politiku EU Catherin Ashtonová. Catherin byla pozvána íránským ministrem zahraničních věcí Zarifem. Během své návštěvy se setkala se skupinou obránců ženských práv, včetně Narges Mohammadiové. Toto setkání bylo kritizováno íránskými autoritami, které podaly formální stížnost na rakouskou ambasádu v Teheránu, která zorganizovala a hostila setkání Ashtonové s obránci ženských práv.

3. března 2015 se Narges zúčastnila celonoční hlídky u Raja´i Shahr, vězení severozápadně od Teheránu. Byla zde s rodinami šesti mužů, kteří čelili popravě. Hlídka byla pokusem o zastavení vykonání popravy. Všichni muži byli popraveni následující den. 25. ledna 2015 byla Narges Mohammadiová krátce zadržena a nemohla se proto setkat s německou viceprezidentkou Claudií Rothovou, která navštívila ten měsíc Teherán. Po svém návratu do Německa řekla Claudia německému zpravodajskému servisu Welle: „Uvědomili jsme si, že bezpečnostní agenti byli přítomni všude…nebyli jsme schopni setkat se s aktivisty za lidská práva.“