Urgentní
akce

Křesťanka obviněná z rouhání v ohrožení

  Případ

Trest smrti Diskriminace   Pákistán publikován 22.11.2018

Asia Bibiová je pracovnice na farmě a křesťanka. V roce 2010 ji obvinili z rouhání a odsoudili k trestu smrti. Navzdory tomu, že ji Nejvyšší soud zprostil viny, pákistánská vláda vyhověla rozčileným davům. Znemožnila Asii opustit zemi a nařídila Nejvyššímu soudu, aby přezkoumal své rozhodnutí. Navíc není jasné, zda je nyní na svobodě pod policejním odhledem či zůstává nadále ve vězení.

Čtyřiapadesátiletá Asia Bibiová, která má pět dětí, strávila posledních osm let v cele smrti, kde čekala, než její odvolání projde celým pákistánským soudním systémem. V roce 2010 byla odsouzena za to, že měla urazit proroka Mohameda. Stalo se tak údajně poté, co Bibiová nabídla vodu své spolupracovnici, která ji však odmítla s tím, že voda je nečistá, protože Bibiová je křesťanka. Pákistánští křesťané v Paňdžábu, odkud Bibiová pochází, jsou diskriminování na základě kasty i náboženství. V historii byli pokládáni za nedotknutelné.

31. října, tři roky poté, co pákistánský Nejvyšší soud přijal její odvolání, byla Bibiová zproštěna obžaloby kvůli nedostatečným důkazům. Po oznámení rozsudku vypukly ve větších pákistánských městech protesty. Rozlícené davy zahradily cesty a podpálily vozy. Premiér Imran Khan se objevil v televizi, kde rozsudek potvrdil a odsoudil násilí. O dva dny později ale jeho vláda ustoupila.

Vládní vyslanci začali vyjednávat s představiteli strany Tehrík e Labaj, která protesty vedla, a domluvili se s ní, že Bibiová bude zapsána na seznam odchozích a že Nejvyšší soud případ znovu projedná. Protože žádné náhradní datum pro opětovné posouzení rozsudku nebylo stanoveno, je Bibiová pořád ve vězení.

Život její rodiny i jí samotné jsou zásadně ohroženy, všichni čelí dalším hrozbám. Bibiová musela před rozsudkem čelit útokům svých spoluvězeňkyň. Pokud bude rozsudek přehodnocen, hrozí jí poprava. V případě, že bude propuštěna, bude pro ni zásadní hrozbou dav, který jí může znemožnit, aby opustila svou zem.

  Aktuality

  Článek publikován 14.5.2019

Asia Bibiová je konečně volná!

Pákistánská křesťanka Asia Bibiová se bezpečně dostala z Pákistánu do Kanady, kde získala azyl. Informaci 8. května oznámil její právník. O den později zprávu potvrdilo i pákistánské ministerstvo zahraničních věcí. Bibiová už se v Kanadě setkala se svými dětmi.

Pozadí

Když byla v roce 2010 Asia Bibiová odsouzena k trestu smrti, dva významní politici se ujali jejího případu a apelovali na tehdejšího pákistánského prezidenta Asifa Aliho Zardárího, aby jí trest prominul. Dlouho nepřežili. Salman Tasír, guvernér Paňdžábu, byl zavražděn svým vlastním tělesným strážcem v lednu 2011. O dva měsíce později byl v Islamábádu před domem své matky zastřelen Šahbáz Bhattí, který byl tehdy jediným křesťanem ve vládním kabinetu.

Pákistánské zákony o rouhání jsou známé svou vágností a tvrdými tresty. Obvinění mohou čelit trestu smrti na základě minimálních důkazů. Zákony porušují závazek Pákistánu o uznání lidských práv a vedou k dalším hrozbám, jako jsou výhružky smrtí nebo přímo zabití. Soudci jsou zdráhaví při vyviňování obviněných, protože by se sami mohli stát příštím cílem. Došlo k případům, kdy byli u soudu zabiti obhájci. Svědkové a rodiny obětí se v minulosti museli často skrývat. Úřady místo toho, aby se postavily za lidská práva, daly prostor agresorům, kteří používají násilí, aby získali situační převahu.

Když někdo podá obvinění z rouhání, policie podezřelou osobu může zatknout, aniž by musela kontrolovat, zda dává obvinění vůbec nějaký smysl. Velice často ustupují přáním rozlícené veřejnosti nebo náboženským autoritám a jejich podporovatelům a případy předávají soudům bez prověřených důkazů. Když je pak jedinec obviněn, bývá mu odepřena kauce a mnohdy čelí dlouhým a nespravedlivým procesům.

Hrozbě násilí čelí velká část obviněných z rouhání. Existují jedinci nebo celé skupiny, které „berou právo do vlastních rukou“ a vyhrožují smrtí nejen podezřelým, ale i jejich rodinám, obhájcům nebo známým.

Strach visí i nad lidmi, kteří pracují v pákistánském trestním systému, a znemožňuje jim vykonávat práci účinně a spravedlivě.

Ve zprávě z roku 2016 ukázala Amnesty International, jak zákony o rouhání odporují závazkům Pákistánu chránit lidská práva, mezi které patří i svoboda náboženství, svědomí a projevu. Informovala i o tom, jak byly tyto zákony využívány k utlačování menšin, a to i náboženských.

Pákistánský Nejvyšší soud uznal, že „většina případů rouhání je založena na falešných obviněních“ a vychází z dalších, postranních motivů. Amnesty International zjistila, že tyto motivy málokdy úřady skutečně prověří a obecně se velmi různí: od profesní rivality přes osobní a náboženské neshody až ke snaze získat ekonomickou výhodu.

Zůstaňme v kontaktu

Odebírejte novinky a petice e-mailem.



Souhlasím se zpracováním osobních údajů podle Zásad o ochraně a zpracování osobních údajů AI ČR