Bangladéšská vláda jí zakázala studovat. Nenechme to tak!

Rohimě Akter Khushiové je dvacet let a je příslušnicí menšiny muslimských Rohingů. Je nejstarší z pěti sourozenců, narodila se v Kutupalongu, oficiálním uprchlickém táboře v bangladéšském Cox’s Bazar, a patří tak ke zhruba 34 tisícům registrovaných rohingských uprchlíků, kteří v Bangladéši žijí.
Po dokončení střední školy v roce 2018 (Státní střední dívčí škola v Cox’s Bazar) byla v lednu 2019 přijata k bakalářskému studiu na soukromé vysoké škole Cox’s Bazar International University.
Po zveřejnění zahraniční zpravodajské reportáže, v níž se na videu objeví jako jedna z mála rohingských mladých žen, kterým se podařilo získat přístup k univerzitnímu vzdělání, byla Rohima Akter Khushiová 6. září 2019 na základě rozhodnutí vedení školy ze studií vyloučena. Jediným zdůvodněním tohoto rozhodnutí byla její rohingská příslušnost. Nejvyšší vedení školy Amnesty International sdělilo, že tak bylo učiněno na základě nařízení bangladéšské vlády, podle kterého není příslušníkům Rohingů umožněno studovat na jakékoli státní nebo soukromé univerzitě či vysoké škole. Mladá žena začala trpět depresemi. „Připadám si jako v domácím vězení,“ říká.
Zamítnutí přístupu ke vzdělání je porušením lidskoprávního závazku, ke kterému se Bangladéš zavázal podepsáním Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech, v němž „státy, smluvní strany Paktu, uznávají právo každého na vzdělání. Souhlasí, že vzdělání bude směřovat k plnému rozvoji lidské osobnosti a smyslu pro její důstojnost a posílení úcty k lidským právům a základním svobodám“ (článek 13).
V Bangladéši v současnosti žije kolem jednoho milionu rohingských uprchlíků. Přes 700 tisíc opustilo své domovy v Myanmaru po srpnu 2017, kdy v rámci zvláštních opatření začaly bezpečnostní složky v zemi proti Rohingům tvrdě postupovat. Navzdory tomu, že se mělo jednat o odpověď na útok na stanoviště bezpečnostní kontroly provedený konkrétními ozbrojenými skupinami, byly tyto brutální postupy proti Rohingům uplatňovány plošně. Nastolené podmínky apartheidu Rohingy v Myanmaru systematicky zbavují práv, a to včetně jejich práva na státní občanství.
Od posledního obrovského přílivu uprchlíků do Bangladéše před dvěma lety stále více než půl milionu nezletilých rohingských dětí setrvává v naprosté nejistotě, žijí v přeplněných táborech a nemají přístup k odpovídajícímu vzdělání. Dostává se jim pouze minimálního a velmi neformálního vzdělávání v edukačních centrech podporovaných Organizací spojených národů, jejichž agentury v uprchlických táborech pomáhají.