Urgentní
akce

Okamžitě propusťte šéfa pobočky Amnesty International Turecko

  Případ

Taner Kiliç, šéf pobočky Amnesty International Turecko, byl 6. června zadržen spolu s dalšími 22 právníky a je bez jakýchkoliv důvěryhodných a přípustných důkazů podezírán z toho, že patří k hnutí Fethullaha Gülena, kterého viní turecké orgány za pokus o puč.

Dle našeho názoru je tato skutečnost dalším důkazem toho, jak daleko celá tamější situace dospěla a jak arbitrární se stala. Naléhavě potřebujeme vaši pomoc, abyste pomohli k jeho propuštění.

"Taner Kiliç dlouho a úspěšně brání právě ty svobody, které se nyní snaží Turecko pošlapat, " prohlásil Salil Shetty, generální tajemník Amnesty International.

Řekněte tureckým úřadům, aby okamžitě propustili Tanera Kiliçe.

  Aktuality

  Článek publikován 14.7.2020

Čtyři aktivisti včetně bývalého vedení Amnesty odsouzeni za terorismus

Taner byl odsouzen k 6 letům a 3 měsícům vězení za členství v teroristické organizaci Fethullaha Gülena.

  Článek publikován 21.2.2020

Proces byl odročen!

Proces byl odročen! Soud se znovu sejde až 3. dubna. Naše kampaň proto pokračuje.

  Článek publikován 10.2.2020

Tanerovi hrozí až 15 let ve vězení. Rozsudek padne 19.2.

Státní zastupitelství během 10 soudních přelíčení nevneslo do případu žádný posun.

  Článek publikován 1.2.2018

Turecko: Taner Kiliç byl oficiálně volný jen pár hodin!

Tanera nakonec navzdory rozhodnutí soudu 31. ledna nepropustili z vězení. Dál za ním stojí víc než milion lidí ze 194 zemí.

Pozadí

Předseda boardu Amnesty International Turecko, Taner Kılıç, byl zadržen 6. června 2017. Deset dalších aktivistů, včetně ředitelky Amnesty International Turecko İdil Eserové, bylo zadrženo o měsíc později.

Všichni jsou obviněni z "členství v teroristické organizaci". Po měsících strávených ve vazbě jsou nyní vyšetřováni na svobodě.

Taner Kılıç je navíc obviněn z údajného stažení aplikace ByLock a použití pro zasílání zpráv, o níž žaloba tvrdí, že byla použita hnutím Gülen ke vzájemné komunikaci. Avšak dvě nezávislé forenzní analýzy Tanerova telefonu, pověřené Amnesty International, zjistily, že v jeho telefonu nebyla žádná stopa ByLock. Státní žalobci dosud nepředložili žádné důkazy prokazující jejich tvrzení a prokázání jakékoliv trestné činnosti.

Stíhání Kilice a dalších obránců lidských práv v Turecku proběhlo v reakci na zmařený pokus o vojenský převrat z července 2016. Vláda prezidenta Erdogana následně zahájila rozsáhlé čistky v armádě, soudnictví, školství, neziskových organizacích a v médiích. Desetitisíce lidí byly zatčeny, propuštěny ze zaměstnání a došlo k dalšímu omezování práv a svobod v Turecku.

Zůstaňme v kontaktu

Odebírejte novinky a petice e-mailem.



Souhlasím se zpracováním osobních údajů podle Zásad o ochraně a zpracování osobních údajů AI ČR