Urgentní
akce

© AFP via Getty Images

Amnesty vyzývá Rusko: Zrušte cenzurní zákony zavedené kvůli invazi na Ukrajinu

  Případ

Jen několik dnů po ruské invazi na Ukrajinu zavedlo Rusko cenzurní zákony, podle nichž jsou protesty proti válce závažným trestným činem. Po dvou letech od schválení zákonů ruským prezidentem si stovky lidí ve věznicích po celém Rusku odpykávají dlouhé tresty vězení pouze za pokojná vyjádření nesouhlasu s válkou. Rusko musí kontroverzní zákony zrušit a okamžitě propustit všechny lidi, kteří byli na jejich základě nespravedlivě odsouzeni.

Krátce po plnohodnotné ruské invazi na Ukrajinu podepsal prezident Vladimir Putin cenzurní zákony kriminalizující šíření nepravdivých informací o ruských ozbrojených silách (články 207.3 a 280.3 trestního zákoníku). Za menší prohřešky hrozí pokuta a případně až tři roky vězení, za závažnější skutky až patnáct let za mřížemi.

Zatímco před ruskou invazí na Ukrajinu prostor pro pokojné protesty a svobodné vyjadřování téměř neexistoval, cílem těchto zákonů je, aby protiválečné hlasy v Rusku nebyly slyšet vůbec. Dochází k systematickým zásahům proti nevládním organizacím, obráncům lidských práv, aktivistům a nezávislým novinářům.

Od února 2022 byly v Rusku zadrženy tisíce lidí protestujících nejrůznějšími způsoby proti válce na Ukrajině. Navzdory přísným trestům někteří Rusové a Rusky v protestech a dalších aktivitách pokračují. Ruské úřady jsou však odhodlány disent zcela umlčet. V roce 2023 se například významně zvýšil počet uvězněných a délka trestů za protiválečné příspěvky na sociálních sítích. V roce 2024 parlament odhlasoval možnost konfiskace majetku lidí obviněných na základě cenzurních zákonů.

Dva roky staré změny v trestním zákoníku ale nejsou žádnou novinkou. Devět ze třinácti hlavních legislativních změn, které v Rusku použili k omezení práva na svobodu pokojného shromažďování, bylo zavedeno po roce 2014, kdy Rusko anektovalo Krym. Nejnovější represivní legislativa odstartovala vlnu bezprecedentního pronásledování pokojných demonstrantů. Jen během dvou a půl týdne po invazi Ruska na Ukrajinu policie zadržela na 15 000 lidí. Často s použitím nepřiměřené síly, řada svědectví mluví o ponižujícím zacházení, sexuálním násilí nebo mučení.

Navzdory následkům, kterým čelí, Rusové nadále protestují proti invazi na Ukrajinu různými způsoby. Zatímco poslední masová shromáždění se konala v září 2022, objevily se menší, odvážné a často kreativní protesty – třeba prázdný list bílého papíru drženého místo transparentu s nápisem odsuzujícím válku.

Ruské cenzurní zákony porušují lidská práva. Vyjádřete s námi solidaritu lidem v Rusku, kteří se i přes represivní opatření odvažují protestovat proti válce na Ukrajině.

Požadujte, aby ruské úřady zrušily kontroverzní zákony a okamžitě a bezpodmínečně propustily všechny osoby uvězněné pouze za pokojné protesty nebo aktivity vyjadřující nesouhlas s válkou na Ukrajině.

Pozadí

Dne 4. března uplynuly dva roky od zavedení cenzurních zákonů. Amnesty vybrala příběhy pěti lidí, kteří si odpykávají tresty v ruských vězeních právě proto, že nesouhlasili s ruským vpádem na Ukrajinu.

Vladimir Rumjancev je mechanik z Vologdy. Postavil přenosnou rozhlasovou stanici, díky které mohli lidé poslouchat necenzurované zprávy o ruské invazi na Ukrajinu. Dne 14. července 2022 byl zadržen poté, co úřady vypátraly zdroj rádiového signálu. Byl obviněn z „šíření vědomě nepravdivých informací o ozbrojených silách“ (článek 207.3 trestního zákoníku). Dne 22. prosince 2022 byl Rumjancev shledán vinným a odsouzen ke třem letům v trestanecké kolonii. Rozsudek byl 13. dubna 2023 potvrzen odvolacím soudem. Amnesty Vladimira Rumjanceva považuje za vězně svědomí.

Dmitrij Skurichin je majitel obchodu a aktivista z Leningradské oblasti v severozápadním Rusku. V srpnu 2023 byl odsouzen k 18 měsícům v trestanecké kolonii za pomalování průčelí svého obchodu provozovaného v malé vesničce protiválečnými nápisy a jmény ukrajinských měst napadených ruskou armádou. Zatčen byl poté, co zveřejnil fotografii, na níž klečí před svým obchodem s plakátem „Promiň, Ukrajino“. Byl odsouzen podle článku 280.3 trestního zákoníku Ruské federace za „diskreditaci ruských ozbrojených sil“, což je jeden z cenzurních zákonů zavedený krátce po plnohodnotné invazi na Ukrajinu. Během soudního řízení Skurichin vinu nepřiznal s konstatováním, že pouze využil svého práva na svobodu projevu.

Maria Ponomarenko je aktivistka, bloggerka a novinářka z Barnaulu v Altajském kraji, která pracovala pro internetové médium RusNews. Dne 23. dubna 2022 byla zatčena a zadržena policií podle článku 207.3 odst. 2 písm. d) („Veřejné šíření vědomě nepravdivých informací o ruských ozbrojených silách spáchané z nenávistných nebo nepřátelských pohnutek“). „Nepravdivou informací“, z jejíhož šíření byla obviněna, byl příspěvek ze 17. března (který byl mezitím smazán) na jejím kanálu Telegram o bombardování Doněckého oblastního činoherního divadla v Mariupolu na Ukrajině ruskými silami předchozího rána. Příspěvek obsahoval video z divadla natočené před útokem a krátký komentář odsuzující smrt civilistů. Dne 15. února 2023 soud v Barnaulu v Altajském kraji uznal Marii Ponomarenko vinnou a odsoudil ji k šesti letům odnětí svobody s pětiletým zákazem výkonu novinářské práce po propuštění. Rozsudek byl potvrzen odvolacím soudem. Maria Ponomarenko je vězeňkyní svědomí.

Alexej Gorinov je opoziční zastupitel v Moskvě. Dne 26. dubna 2022 byl zatčen za výroky, které pronesl na zasedání městské rady 15. března 2022, kde označil ruskou invazi na Ukrajinu za agresi a válku a uvedl, že při ní denně umírají děti. Podle vyšetřovatelů se jednalo o „šíření vědomě nepravdivých informací“, což je trestný čin podle článku 207.3 trestního zákoníku Ruské federace, jednoho z cenzurních zákonů. Okresní soud v Moskvě ho 8. července odsoudil k sedmi letům odnětí svobody, šlo o první trest uložený podle článku 207.3. Dne 19. září moskevský městský soud rozsudek potvrdil a trest snížil o jeden měsíc. Alexej Gorinov byl uznán za vězně svědomí.

Alexandra „Saša“ Skočilenko je písničkářka a umělkyně z Petrohradu. Dne 31. března 2022 nahradila cenovky v místním supermarketu protiválečnými hesly a informacemi o ruské invazi na Ukrajinu a bombardování umělecké školy v Mariupolu. Dne 11. dubna ji zatkli příslušníci Vyšetřovacího výboru a obvinili ji z „šíření vědomě nepravdivých informací“ podle článku 207.3 odst. 2 trestního zákoníku. Byla umístěna do vyšetřovací vazby navzdory svému zdravotnímu stavu (celiakie), který vyžaduje speciální bezlepkovou dietu, jež jí ve vyšetřovací vazbě nebyla poskytnuta. Dne 16. listopadu 2023 byla Alexandra Skočilenko odsouzena k sedmiletému trestu vězení. Je vězeňkyní svědomí.