Pozadí

Maksym Butkevyč se stal lidskoprávním aktivistou v roce 2008. Předtím pracoval jako novinář a reportoval z Ukrajiny i jiných zemí, včetně oblastí zasažených válečnými konflikty na Blízkém Východě a ruské války v Gruzii. Dokumentoval i protest v Petrohradě během summitu G8 v roce 2006, za což byl na dva dny zatčen. Evropský soud pro lidská práva mu v roce 2018 dal za pravdu, že se jednalo o svévolné zatčení. Mezi lety 2007 a 2008 působil jako člen Národního výboru ukrajinské pobočky Amnesty International.

Jako lidskoprávní aktivista Maksym Butkevyč dlouhodobě podporuje práva uprchlíků a bojuje proti xenofobii. V roce 2008 založil projekt „Bez Kordoniv“ (Bez hranic), jenž se zakrátko stal jednou z nevýznamnějších iniciativ na podporu uprchlíků, vnitřně vysídlených osob a lidí bez občanství na Ukrajině. Později Maksym založil neziskovou lidskoprávní organizaci „Zmina“ (Změna) a stanici „Hromadske Radio“ (Veřejnoprávní rozhlas). Od napadení Krymu v roce 2014 působil ve Středisku zdrojů pro pomoc vnitřně vysídleným osobám, které pomáhalo lidem z Krymu a Donbasu donuceným stát se uprchlíky uvnitř vlastní země.

Ačkoliv byl v minulosti otevřeným pacifistou, hned v první den války na Ukrajině narukoval jako dobrovolník do ukrajinské armády. O měsíc později se stal velitelem čety. 19. června 2022 byl vyslán na frontu na východě Ukrajiny. 24. června ho zajaly ruské ozbrojené síly. Od té chvíle je naprosto odstřižen od jakéhokoliv kontaktu se světem a je terčem očerňovací kampaně ze strany ruských médiích.

10. března 2023 byl odsouzen v nespravedlivém procesu k třinácti letům vězení za údajné válečné zločiny. Rovněž má zaplatit škodu na majetku, kterou údajně způsobil – podle obžaloby měl granátometem záměrně útočit na budovy i civilisty. Maksymova rodina a přátelé ode dne jeho zajetí bojují za jeho propuštění. Na sociálních sítích používají #FreeMaksymButkevych.

Ve stejném procesu byli souzeni i další dva váleční zajatci, kteří se objevili také ve videu, v němž se Maksym „přiznává“ ke svým činům. První z nich, Viktor Pohozei, byl odsouzen k osmi a půl rokům vězení. Druhý, Vladyslav Shel, dostal na osmnáct a půl roku.

Rusko rozsáhle porušuje právo na spravedlivý soudní proces ukrajinských válečných zajatců, a to již od začátku své agresivní války proti Ukrajině. V červenci 2022 předseda ruského Vyšetřovacího výboru Alexandr Bastrykin oznámil, že ruské úřady zahájily více než 1300 kriminálních vyšetřování proti stovkám Ukrajinců, z nichž je alespoň 220 podezříváno ze spáchání „zločinu proti míru a bezpečí lidstva“. Toto oznámení bylo zveřejněno krátce po rozsudku Nejvyššího soudu samozvané Doněcké lidové republiky, který odsoudil k popravě dva zajatce s britským občanstvím a jednoho zajatce s marockým občanstvím (později byli všichni tři osvobozeni díky výměně zajatců mezi Ukrajinou a Ruskem).