Aš-Šiháb byla mimo jiné obviněna z „narušování veřejného pořádku“ kvůli své aktivitě na Twitteru a retweetování aktivistů bojujících za práva žen. Podle soudních dokumentů přezkoumaných Amnesty International byla aš-Šiháb před zahájením soudního řízení 285 dní držena na samotce. Po celou dobu vyšetřovací vazby jí byl rovněž odepřen přístup k právníkům, a to i během výslechů. Saúdské úřady musejí okamžitě a bezpodmínečně Salmu aš-Šiháb propustit a zrušit její rozsudek.

Amnesty zdokumentovala třicet případů saúdskoarabských aktivistů a obránců lidských práv, kteří byli stíháni a odsouzeni k trestům odnětí svobody, po nichž následovaly svévolné zákazy vycestování ze země, a také 39 neoficiálních zákazů vycestování, které postihly příbuzné aktivistů.

Zákazy vycestování mají zásadní dopad na životy postižených jedinců a mohou vést ke ztrátě vzdělávacích nebo pracovních příležitostí v zahraničí, omezení přístupu ke zdravotní péči mimo Saúdskou Arábii, ovlivnění jejich duševního zdraví nebo k násilnému (často několikaletému) odloučení od rodiny.

Tyto tresty vytvořily atmosféru plnou strachu a mají značný dopad i na saúdské aktivisty žijící v zahraničí nebo v exilu. Obavy z represí či možného odsouzení k zákazu vycestování aktivistům znemožňují návrat do vlasti, protože takový trest by je v zemi uvěznil a zabránil v návratu do zemí jejich pobytu. Mnoho aktivistů se navíc bojí, že kvůli svým aktivitám v zahraničí by se jejich příbuzní nadále žijící v Saúdské Arábii mohli stát terčem odplaty.

Amnesty rovněž zdokumentovala, že v Saúdské Arábii dochází k represím vůči šíitské komunitě, zejména prostřednictvím Specializovaného trestního soudu v Rijádu, jenž uložil přísné tresty odnětí svobody a tresty smrti v hrubě nespravedlivých soudních procesech, poznamenaných obviněními z mučení a jiného špatného zacházení během zadržování, které obžaloba odmítla a saúdské úřady dosud patřičně neprošetřily.