Emirlendris Benitez se od svého zatčení v srpnu 2018 stala obětí nesčetného porušování lidských práv; včetně svévolného zadržování, mučení, genderově podmíněného násilí, diskriminace, nespravedlivého procesu a nelidských podmínek ve vazbě. Je příkladem děsivé represivní politiky venezuelské vlády. Přestože se nezapojila do jakékoliv formy politického aktivismu, byla obviněna v politické kauze a nebylo jí umožněno uplatnit své právo na spravedlivý proces.

Dne 5. srpna 2018 byla Emirlendris svévolně zadržena na základě vykonstruovaných obvinění. Státní orgány ji neprávem spojily s násilnými činy spáchanými na vysoce postavených politických představitelích ve Venezuele. Pro tato obvinění neexistují žádné důkazy a ona sama opakovaně prohlásila, že se na žádných násilných činech nijak nepodílela.

Ve vazbě byla vystavena mučení, ačkoliv byla těhotná. Několik týdnů po zadržení byla násilně převezena do zdravotnického zařízení a její těhotenství bylo bez jejího vědomí a souhlasu přerušeno. V důsledku mučení, kterému byla vystavena musí používat invalidní vozík. V roce 2022 byla v politicky motivovaném procesu odsouzena k třicetiletému trestu vězení.

Podmínky, kterým je nucena nyní ve vězení čelit, jsou tak hrozné, že jí rodina musí zajišťovat základní potřeby včetně vody, jídla a léků. Situaci navíc komplikuje mimořádná humanitární krize, která v současné době Venezuelu sužuje, neboť výrazně omezuje dostupnost jídla, léků a dopravy (je vězněna přibližně 30 km od Caracasu, kde žije její rodina).