Obchodní
dokumenty uvádějí firmu S-Profit, malou společnost registrovanou ve Velké
Británii, jako „dodavatele“ u zakázky z roku 2014 na dodávku ručních zbraní,
lehkých zbraní a munice jihosúdánské vládě v hodnotě minimálně 46 milionů USD.
Zpráva nazvaná From London to Juba: a UK-registered company’s role in one of
the largest arms deals to South Sudan (Z Londýna do Džuby: Role společnosti se sídlem ve Velké Británii v
jednom z největších obchodů se zbraněmi s Jižním Súdánem) dále odhaluje,
že si britská vláda byla vědoma podobných praktik odehrávajících se na britské
půdě minimálně osm let, aniž by proti tomu podnikla účinné regulatorní
opatření.
„Jižní Súdán je zaplavený
zbraněmi, které jsou používány k zabíjení a mrzačení tisíců civilistů, což způsobilo
největší africkou uprchlickou krizi. Vláda Velké Británie je hlasitým zastáncem
zbrojního embarga OSN do Jižního Súdánu, a přesto přivírá oči před nelegálními
obchody, které se jí dějí přímo před nosem,“ řekl James Lynch, ředitel pro kontrolu
zbraní a lidská práva v Amnesty International.
„Do očí bijící mezery v
britských předpisech týkajících se společností umožňují, aby dealer nelegálních
zbraní šel na internet a založil ve Velké Británii společnost, která zakryje
jeho aktivity, a to s menším počtem ověření, než kdyby si chtěl zaplatit
členství v posilovně nebo půjčit auto. Velká Británie musí nutně zrevidovat
svoje pravidla pro zakládání společností – momentálně poskytuje dokonalé
podmínky pro to, aby se stala útočištěm pro podobné nezodpovědné převody
zbraní, jaké zdevastovaly Jižní Súdán.“
Zmíněné
zbraně tvoří část dříve utajovaného kontraktu z roku 2014 mezi ukrajinskou státní
zbrojní společností a společností se sídlem v SAE na obstarání zbraní v hodnotě
169 milionů USD jménem Jižního Súdánu. Kontrakt zahrnuje tisíce kulometů,
minometů, RPG a miliony nábojů.
Pokud by byl kontrakt naplněn,
celkově by šlo o největší veřejnosti známou dodávku zbraní do Jižního Súdánu od
vypuknutí bojů v prosinci 2013.
Amnesty International se nepodařilo zjistit, jestli už
byly některé, nebo dokonce všechny ze zbraní uvedené v těchto dokumentech
doručeny do Jižního Súdánu. Nicméně britská společnost může porušovat britské
zákony týkající se kontroly vývozu už tím, že je zapojená do jednání o
dodávkách zbraní do Jižního Súdánu. Také zapojení ukrajinské státem vlastněné
zbrojní společnosti a soukromé společnosti ze SAE do dodávek zbraní do Jižního
Súdánu potenciálně odporuje povinnostem Ukrajiny a SAE jako signatářů Smlouvy o
obchodu se zbraněmi.
Ředitel
společnosti S-Profit (Ukrajinec se sídlem mimo Velkou Británii) Amnesty
International popřel, že by společnost dodávala vojenský materiál do Jižního
Súdánu, ale na další otázky, včetně dotazu na roli společnosti jako
prostředníka, neodpověděl.
Kromě již zmíněného obchodu s Jižním Súdánem ukazují dokumenty,
do kterých měla Amnesty International možnost nahlédnout, na řadu obchodních
nabídek a obchodních jednání (některé nedokončené), ve kterých figuruje
společnost S-Profit s. r. o., na potenciální dodávku obrněných
vozidel, zbraní a letadel do Egypta, Senegalu, Mali, Rwandy, Ukrajiny a Peru, a
rovněž soukromým firmám ze Srbska, Ukrajiny, Polska a Austrálie. Amnesty
International se nepodařilo identifikovat jednotlivá vývozní oprávnění k
jakémukoli z těchto jednání nebo obchodů.
Přivírání očí
Amnesty International poskytla
britským úřadům všechny dokumenty a informace, které získala. Zpráva také
odhaluje, že britské úřady si byly více než osm let vědomy toho, že britské
fiktivní společnosti jsou nelegálně využívány dealery zbraní pro
zprostředkování dodávek zbraní do zemí, kde dochází k porušování lidských práv,
a do zemí podléhajících embargu, včetně Sýrie, Eritrey a Jižního Súdánu. Velká
Británie neučinila žádné legislativní změny, aby na tyto mezery v zákoně zareagovala.
Britské úřady rovněž selhaly v prosazení
jakéhokoli smysluplného donucovacího opatření proti zúčastněným společnostem,
ačkoli pravomoci plynoucí z britského obchodního a insolvenčního práva umožňují
úřadům zrušit společnosti, které jednají protizákonně nebo podvodně.
Právní vakuum
S-Profit s. r. o. je
ukázkovým příkladem toho, jak mohou společnosti, které si přejí fungovat v
rámci šedé ekonomiky, těžit z mezer v zákonech týkajících se britské obdoby
našeho obchodního rejstříku, který má na starosti Companies House, což je vládní
úřad zodpovědný mimo jiné za registrování společností. Kdokoli na světě si může
ve Velké Británii založit společnost, aniž by musel předložit jakékoli doklady totožnosti.
Den po založení společnosti
S-Profit došlo k převodu obchodního podílu na Ukrajince, který uvádí
neexistující adresu sídla společnosti a číslo na službu „virtuální telefonní
ústředny“ jako oficiální kontaktní telefon.
„V listinách společnosti
S-Profit s. r. o. nejsou žádné indicie o tom, že by měla být zapojena
do obchodu se zbraněmi, nicméně britské právo to ani nevyžaduje. Tento druh
bezzubé regulace vážně podrývá zbývající robustní domácí, unijní a mezinárodní
kontroly, které by měly zabránit tomu, aby byla Velká Británie zapojena do
převozu zbraní do válečné zóny, jakou je Jižní Súdán,“ uvedl James Lynch.
„Toto by mělo být důrazným
varováním pro britskou vládu, aby hnala společnosti registrované ve Velké
Británii k zodpovědnosti. Jednoduchá opatření, jako například ověřování
věrohodnosti jmen a adres a vytvoření rejstříku obchodníků se zbraněmi, by
výrazně ztížila zahraničním obchodníkům se zbraněmi, kteří přispívají k vážnému
porušovaní lidských práv, založení firmy ve Velké Británii.“
„Pokud
tyto dodávky ještě nedorazily do Jižního Súdány, musejí být zastaveny. Mezitím
nadále požadujeme uvalení úplného zbrojního embarga OSN vůči Jižnímu Súdánu, které
bude zahrnovat jakékoli zprostředkování, finanční nebo logistické aktivity,
které by mohly usnadnit tento typ transakcí. Bez embarga budou zbraně stále
proudit do Jižního Súdánu a důsledky pro civilisty budou i nadále tragické.“
Pozadí
Společnost S-Profit je
jednou ze tří společností jmenovaných v dokumentech, spolu se společností
International Golden Group se sídlem v SAE a ukrajinským státem vlastněným
vývozcem zbraní, společností Ukrinmasg.
Amnesty International již
od počátku občanské války v roce 2013 opakovaně dokládá otřesné případy týrání
civilního obyvatelstva v Jižním Súdánu, naposledy ve zprávě Konec mlčení: Oběti sexuálního násilí v
Jižním Súdánu požadují spravedlnost a odškodnění.
