Bělorusko

Zákony, které významně omezují svobody projevu, sdružování a pokojného shromažďování zůstaly i nadále platné. Žurnalisté stále čelili perzekuci. Několik vězňů, kteří byli v minulých letech odsouzeni v politicky motivovaných soudech byli propuštěni, ale jsou povinni pravidelně nahlašovat policii veškeré své pohyby a aktivity. Nejméně dva lidé byli odsouzeni k smrti, ale žádné popravy reportovány nebyly. Perzekuce a násilí proti zastáncům lidských práv pokračovaly, stejně jako případy diskriminace, pronásledování a násilí proti členům sexuálních menšin.

Zdroj: Výroční zpráva AI za rok 2015-16

PROFIL

V říjnu vyhrál prezident Alyaksandr Lukashenka komfortně své páté funkční období za přítomnosti státem vlastněných médií. Volby byly doprovázeny násilím a odvetou proti politickým oponentům.

Mezinárodně zprostředkované vyjednávání na východní Ukrajině, konající se v hlavním městě Minsk, napomohlo běloruským diplomatickým snahám zlepšit vztahy s Evropskou unií. V říjnu přerušila Evropská unie dlouhodobé sankce proti vysoce postaveným běloruským úředníkům s výjimkou čtyř bezpečnostních důstojníků, kteří údajně byli spojeni s nuceným zmizením politických aktivistů v předchozích letech.

Národní měna ztratila přes 50% své hodnoty proti americkému dolaru a prognózy naznačovali, že se domácí ekonomika zmenší o zhruba čtyři procenta a  to z velké části kvůli ekonomickému poklesu hlavního obchodního partnera Běloruska – Ruské federace.

TREST SMRTI

Bělorusko ponechalo trest smrti. Žádné popravy nahlášeny nebyly, ale 18. března byl Syarhei Ivanou odsouzen k smrti. Nejvyšší soud odmítl jeho odvolání 14. července. 20. listopadu odsoudil k smrti krajský soud v Hrodna Ivana Kuleshe.

1. dubna se Komise lidských práv OSN zastala názoru, že poprava Aleha Hryshkautsou v roce 2011 představovala porušení jeho práva na život. Nadále poukázala na to, že neměl právní soudní řízení, a že jeho přiznání bylo vynuceno pod nátlakem.

VĚZNI SVĚDOMÍ

V srpnu byli na nařízení prezidenta propuštěni vězni svědomí Mikalai Statkevich a Yury Rubtsou spolu s dalšími aktivisty Mikalaiem Dzyakovem, Iharem Alinevichem, Yauhenem Vaskovichem a Artsyomem Prakapenkou, kteří byli uvězněni po rozhodnutí politicky motivovaných soudů. Jejich rozsudky ale zrušeny nebyly, a jednotlivci byli dáni pod přísné podmínky, včetně pod preventivní dozor. Bývalému kandidátu na prezidenta Mikalu Statkevichovi bylo tím pádem zabráněno v kandidatuře v nadcházejících volbách a bylo mu nařízeno regulérně nahlašovat své pohyby a aktivity policii během následujících osmi let. Nedodržení těchto požadavků by mohlo mít za následek přísnější omezení a nová kriminální obvinění. Podobná omezení, ačkoli na kratší dobu, byla aplikována i u dalších pěti propuštěných aktivistů.  

SVOBODA PROJEVU

Média zůstala pod přísnou státní kontrolou a nezávislá média a žurnalisté běžně čelili trýzni.

Nezávislí žurnalisté, kteří přispívali zahraničním médiím, museli získat akreditaci od Ministerstva zahraničí, která byla pravidelně zamítnuta či odložena na dobu neurčitou. Kastus Zhukouski, který pracoval pro Belsat TV sídlící v Polsku, byl třikrát pokutován za práci bez akreditace. Poslední pokutu dostal 9. července, ale byl pokutován již třikrát v předchozích letech Centrálním krajským soudem,  krajskými soudy v Zheleznodorozhnyi a Rahachou. Podle nezávislého pozorovatele médií Index on Censorship (Index cenzury) bylo od ledna pokutováno nejméně 28 nezávislých žurnalistů v hodnotě 3 až 7.8 milionů rublů (US$215-538) za práci bez akreditace.

Podle nejasně formulované novely zákona o hromadných sdělovacích prostředcích, schválené v prosinci 2014, bylo Ministerstvo informací zplnomocněné přinutit internetové dodavatele zablokovat přístup k určitým online zdrojům, a to bez soudního příkazu. Podle této novely byl 27. března zablokován přístup k webovým stránkám lidskoprávní organizace Vyasna a nezávislým zpravodajským platformám Běloruský partyzán a Charta ’97.

Mezi 2. a 5. říjnem byly zablokovány webové stránky zpravodajských agentur BelaPAN a Naviny po hackerském útoku poté, co zveřejnily zprávy o studentech, kteří byli nuceni k účasti na veřejné mši navštívené prezidentem.

11. srpna byli aktivisté Vyachaslau Kassinerou, Yaraslau Uliyanenkau, Maksim Pyakarski a Vadzim Zharomski spolu s jedním nejmenovaným ruským občanem zadrženi v Minsku za graffiti nápisy „Bělorusko musí být běloruské“ a „revoluce svědomí.“  31. srpna byli propuštěni poté, co souhlasili s tím, že neprozradí detaily vyšetřování. Kvůli politickému charakteru frází byli obviněni ze zlomyslného chuligánství, a pokud by byli odsouzeni, čelili by šesti rokům ve vězení. Vyachaslau Kasinerou si během zadržení policií rozbil čelist, kvůli čemuž byl hospitalizován.  Jejich soud byl stále v očekávání na konci roku. 

SVOBODA SHROMAŽĎOVÁNÍ

Zákon o hromadných událostech, podle kterého kterékoliv shromáždění či veřejný protest je považován za nezákonný pokud není vysloveně povolen autoritami, zůstal i nadále platným.

27. září se přidalo k pouliční sešlosti na podporu prezidentské kandidátky Tatsyany Karatkevich ve městě Baranavichy, sankcionované autoritami, 30 fotbalových fanoušků, kteří byli na cestě na zápas. Krátce poté, co začali skandovat „Ať žije Bělorusko“ dorazila na místo policie, která fanoušky odvezla v dodávkách. Zbývajícím demonstrantům bylo dovoleno pokračovat.

30. září vydal soud v Minsku pokuty v hodnotách mezi 5.4 a 9 miliony rubly (US$300-500) Mikalaii Statkevichovi a Uladzimiru Nyaklyaeu – dvěma prezidentským kandidátům a Anatolu Lyabedzkému – předsedovi Spojené občanské strany, za organizování neschváleného protestu v souvislosti s nadcházejícími volbami. Další pokojní demonstranti byli podobně zadrženi a pokutováni během roku.

SVOBODA SDRUŽOVÁNÍ

Článek 193.1 trestního zákoníku zakazující aktivity neregistrovaným organizacím jako jsou politické strany, náboženské skupiny a neziskové organizace, zůstal i nadále platným.

Eleně Tonkachevě, přední zastánkyni lidských práv a předsedkyni rady Centra pro legální transformace, bylo nařízeno opustit Bělorusko a byl jí zamezen vstup zpátky do země na další tři roky. Přestože je Elena ruskou občankou, bydlela v Bělorusku trvale už od roku 1985. Příkaz byl vydán 5. listopadu 2014 a zmiňoval opakované dopravní přestupky. Tonkacheva se opakovaně odvolávala, ale bez úspěchu. Městský soud v Minsku zamítl její poslední odvolání 19. února a byla donucena vycestovat ze země do 21. února.

Leanid Sudalenka, ředitel lidskoprávní neziskové organizace Centrum Homel pro strategické vedení sporů, obdržel v březnu přes email nejméně dvě výhružky smrti, které autority odmítly vyšetřovat. 8. dubna prohledala policie jeho domov i kancelář, a 14. dubna byl zahájen soudní proces proti samotnému Sudalenkovi. Autority ho obvinily z distribuce pornografie z jeho emailového účtu, zatímco on tvrdil, že byl obětí hackerského útoku. Sudalenka byl přesvědčen, že tyto události byly odvetou za jeho snahu pomoc obětem porušování lidských práv dostat své případy před Lidskoprávní komisi OSN. Nejpozdnější stížnost byla podána 28. února Olgou Haryunou, jejíž syn byl tajně popraven 22. října 2014, a která se dožadovala informací ohledně místa jeho hrobu. 

PRÁVA LESEB, GAYŮ, BISEXUÁLŮ, TRANSGENDERŮ A INTERSEXUALŮ

Členi sexuálních minorit i nadále čelili rutinní diskriminaci, perzekuci a násilí.

Mikhail Pischevky byl sbit anti-LGBTI aktivisty, když odcházel z gay party v klubu v Minsku 25. května 2014. Následně zemřel 27. října z důvodů komplikací způsobených vážným zraněním hlavy. Pouze jeden z útočníků byl odsouzen ke dvěma rokům a osmi měsícům za chuligánství a nedbalost. Po jedenácti měsících byl v srpnu propuštěn na prezidentskou amnestii.

Novinky

24.3.2017

V Bělorusku opět přituhuje: aktivisté a nezávislí novináři v ohrožení

Nejméně 48 lidí bylo nedávno v Bělorusku zadrženo během protestů s názvem „Nejsme příživníci“. Protesty byly zaměřeny proti daním uvaleným na nezaměstnané, tzv. „příživníky“. Mezi zadrženými ve dnech 10. – 12. března 2017 byli organizátoři protestů a nezávislí novináři.

1.1.2015

Ihar opustil Bělorusko a dál bojuje za práva homosexuálů ve své zemi

5.12.2014

Ales Běljacký ví, jak dopisy pomáhají. Dokonce o tom natočil video!

30.8.2014

Ales Běljackij v Praze poděkoval za podporu

Běloruský disident a lidskoprávní aktivista přijel krátce po svém propuštění poděkovat i Amnesty do Prahy.

26.8.2014

Ales Běljackij v Praze poděkoval za podporu

Další zprávy

Úspěchy

23.9.2015

V Bělorusku propustili vězně svědomí

22. srpna se politický vězeň Jurij Rubcev dočkal propuštění z vězení.