Urgentní
akce

© Newspaper Batumelebi/Netgazeti

Významné gruzínské novinářce Mzie Amaghlobeli hrozí v nespravedlivém procesu několik let vězení. Podepište petici na její podporu

  Případ

  Gruzie publikován 26.5.2025

Významná gruzínská novinářka Mzia Amaghlobeli byla během pokojných protestů v Batumi dvakrát zatčena. Nyní je ve vazbě a čelí soudnímu řízení za to, že dala facku náčelníkovi batumské policie Iraklimu Dgebuadzemu. Existují veřejně dostupné videozáznamy dokumentující četná porušení lidských práv demonstrantů ze strany policie z toho dne, včetně jednoho, na nichž Irakli Dgebuadze vůči Mzie Amaghlobeli pronáší explicitní a sexualizované výhrůžky. Irakli Dgebuadze ale nadále stojí v čele batumské policie, a to i přesto, že jej několik dříve zadržených rovněž obvinilo z toho, že proti nim používal násilí přímo na policejní stanici. Mzie Amaghlobeli hrozí několikaletý trest odnětí svobody.

Mzia Amaghlobeli, významná gruzínská novinářka a spoluzakladatelka online médií Batumelebi a Netgazeti, byla v lednu 2025 dvakrát zatčena. Její první zatčení proběhlo 11. ledna během pokojných protestů ve městě Batumi na jihozápadě Gruzie. Bylo svévolné a souviselo s jejím pokusem umístit na plot budovy místního policejního oddělení nálepku vyzývající k celonárodnímu protestu, který se měl konat 15. ledna.

Spolu s Mziou Amaghlobeli byli svévolně zatčeni i další pokojní demonstranti. Po svém propuštění 12. ledna se Mzia Amaghlobeli znovu připojila k probíhajícímu protestu a v době, kdy policie nadále svévolně zatýkala pokojné demonstranty (řada z nich přišla Mziu podpořit před policejní stanici, kde byla držena), došlo k jejímu slovnímu konfliktu s náčelníkem batumské policie Iraklim Dgebuadzem, během něhož mu dala facku.

Byla okamžitě znovu zadržena. Na veřejně dostupném videozáznamu je slyšet, jak jí Irakli Dgebuadze a další policisté během odvádění urážejí a vyhrožují jí. Později Mzia Amaghlobeli svému advokátovi sdělila, že ji Irakli Dgebuadze a další policisté nadále slovně napadali i ve vazbě a že ji Dgebuadze fyzicky napadl, ale byl zastaven svými kolegy. Po dobu tří hodin po zadržení jí byl odepřen přístup k právnímu zástupci, k vodě i toaletám.

Mzia Amaghlobeli byla vzata do vazby na základě obvinění z „útoku na veřejného činitele“ (článek 351 odst. 1 trestního zákoníku). Dne 14. ledna soudce během rychlého soudního jednání odmítl její žádost o propuštění na kauci. Mzia Amaghlobeli poté zahájila hladovku na protest proti porušování svých lidských práv. Po 38 dnech ji ukončila na základě výzev ze strany novinářské obce a občanské společnosti.

Zvláštní vyšetřovací služba (SIS), nezávislá agentura odpovědná za vyšetřování trestných činů údajně spáchaných příslušníky bezpečnostních složek, byla o incidentu informována 12. ledna. Dne 15. ledna jí Mzia Amaghlobeli poskytla podrobnou zprávu o špatném zacházení ze strany policie. Zprávy o tom, kdy SIS formálně zahájila vyšetřování událostí z 11. a 12. ledna, si vzájemně odporují. Obhajoba Mzii Amaghlobeli tvrdí, že SIS zahájila vyšetřování až 17. nebo 18. ledna pod tlakem místní lidskoprávní organizace, přičemž zpětně datovala záznamy na 13. ledna.

Nejméně další tři demonstranti, kteří byli zatčeni 11. ledna během protestů v Batumi – Malkhaz Iremadze, Temur Katamadze a Genri Dolidze – nahlásili, že byli ve vazbě biti, a že s nimi bylo ze strany policie i jinak špatně zacházeno. I v tomto případě se na násilí vůči demonstrantům měl podílet Irakli Dgebuadze.

Pozadí

Podrobnosti o zatčení Mzii Amaghlobeli, údajném špatném zacházení ve vazbě a soudním procesu vzbuzují vážné obavy ohledně skutečné motivace jejího trestního stíhání a v kontrastu s očividnou beztrestností policie ukazují na to, že gruzínský soudní systém Mziu Amaghlobeli a další demonstranty diskriminuje.

Případ Mzii Amaghlobeli rovněž odhaluje širší problém politicky motivovaných stíhání, potlačování kritických hlasů a genderově podmíněné odvety vůči těm, kteří v Gruzii uplatňují své právo na protest. Urážky a ponižování ze strany vysoce postavených policejních činitelů, zejména Irakliho Dgebuadzeho, jednoznačně ukazují na jejich snahu Mziu Amaghlobeli jako ženu ponížit a zastrašit. Její případ není ojedinělý – zapadá do širšího vzorce, kdy jsou ženy v Gruzii, které se postaví autoritám, zvláště v kontextu politiky a protestů – vystaveny větší nevraživosti a násilí.

Případ vyvolal širokou mezinárodní kritiku. Čtrnáct ambasád, včetně České republiky, Francie a Německa, vydalo společné prohlášení požadující její okamžité propuštění a označilo její zadržení za neopodstatněné a politicky motivované. Organizace jako Transparency International a Komise pro ochranu novinářů (CPJ) rovněž odsoudily její zatčení a vyzvaly k jejímu propuštění.