Urgentní
akce

© Private

Mladému nigerijskému zpěvákovi hrozí trest smrti za sdílení písně na sociálních sítích. Podepište petici za jeho osvobození.

  Případ

  Nigérie publikován 23.4.2025

V srpnu 2020 byl nigerijský zpěvák Yahaya Sharif-Aminu odsouzen k trestu smrti oběšením za „rouhání“. Toho se měl nyní pětadvacetiletý Yahaya dopustit tím, že prostřednictvím aplikace Whatsapp sdílel píseň, která měla údajně obsahovat hanlivé výroky na adresu proroka Mohameda. Amnesty vyzývá k jeho okamžitému propuštění.

Rozsudek smrti, jenž nad Yahayou Sharif-Aminuem vynesl Vyšší šariatský soud v nigerijském státě Kano, vzbudil kritiku nejen doma, ale také v zahraničí – včetně Evropského parlamentu, který 20. dubna 2023 ve svém usnesení vyzval nigerijské úřady k Yahayově propuštění. Za jeho osvobození se 16. května 2024 přimlouvali také experti OSN. Navíc se objevily vážné pochybnosti o tom, zda vznesené obvinění bylo oprávněné a zda se jedná o spravedlivý proces. Před a během soudního řízení bylo porušeno Yahayovo právo na právního zástupce. Advokát se jeho případu mohl ujmout až po nátlaku ze strany lidskoprávních právníků a aktivistů, kteří soud vyzývali k respektování práv obžalovaného. Ve státě Kano je podle práva šaría „rouhání“ trestným činem, za který hrozí trest smrti.

Pozadí

Odsouzení k trestu smrti je v Nigérii stále právně přípustné. Trest smrti je nadále ukládán obžalovaným po celé zemi. V roce 2023 bylo zaznamenáno více než 246 nových rozsudků. Celkově bylo na konci roku v Nigérii více než 3 413 osob odsouzených k smrti. Národní pracovní skupina pro trest smrti (2004) a Prezidentská komise pro správu spravedlnosti (2007) v minulosti shodně uvedly, že nigerijský trestněprávní systém nezaručuje spravedlivý proces, a vyzvaly k vyhlášení moratoria na výkon trestu smrti.

Zákony o rouhání a jejich uplatňování porušují závazky Nigérie v oblasti respektování a ochrany svobody projevu a názoru, které jsou stanoveny v článku 19 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech (ICCPR). Článek 19(1) stanoví, že každý má právo zastávat svůj názor bez překážky. Článek 19(2) přiznává každému právo na svobodu projevu, včetně práva vyhledávat, přijímat a rozšiřovat informace jakýmikoli prostředky. Podle článku 19(3) může být právo na svobodu projevu omezeno (nikoli však právo na názor), ale pouze za předpokladu, že tato omezení budou jen taková, jaká stanoví zákon, a jež jsou nezbytná a přiměřená pro dosažení konkrétních legitimních cílů podle mezinárodního práva.

Výbor OSN pro lidská práva ve svém Obecném komentáři č. 34, týkajícím se svobody názoru a projevu, výslovně uvedl, že zákazy projevů neúcty k náboženství nebo jiným vírám, včetně zákonů o rouhání, nejsou slučitelné s Mezinárodním paktem o občanských a politických právech (ICCPR), s výjimkou konkrétních okolností uvedených v článku 20, odst. 2 Paktu. Podle článku 20(2) Mezinárodního paktu o občanských a politických právech (ICCPR) musí být jakákoli národní, rasová nebo náboženská nenávist, jež představuje podněcování k diskriminaci, nepřátelství nebo násilí zakázána zákonem.

Africká komise pro lidská práva a práva národů (African Commission on Human and Peoples’ Rights) opakovaně přijímá rezoluce o trestu smrti, ve kterých vyzývá státy, které jsou smluvními stranami Africké charty lidských a národnostních práv – včetně Nigérie –, aby „vyhlásily moratorium na výkon trestu smrti s cílem jeho zrušení“ a aby ratifikovaly Druhý opční protokol Mezinárodního paktu o občanských a politických právech (ICCPR), jehož cílem je zrušení trestu smrti na celosvětové úrovni. Poslední taková výzva zazněla v listopadu 2024.

Podmínky v nigerijských věznicích jsou velmi kruté. Strava, zdravotní péče a ostatní aspekty pobytu za mřížemi velmi často nesplňují minimální požadavky stanovené Pravidly OSN o minimálních standardech zacházení s vězněnými osobami (tzv. Pravidla Nelsona Mandely) ani dalšími mezinárodními úmluvami.