© Amnesty International

BYLO HISTORICKY PRVNÍ GLOBAL ASSEMBLY Amnesty International PŘELOMOVÉ?

  Blog

Pozitivní lidskoprávní novinky   Česká republika Reportáž od Petr Benda, místopředseda správní rady Amnesty International ČR. publikován 30.7.2018

Loučení se Salilem a vítání Kumiho, o čem se hlasovalo a jak si stojí česká Amnesty ve světě? Mezinárodní valná hromada Amnesty očima české výpravy.

Každou chvíli mi hlavou létaly myšlenky, že se určitá etapa Amnesty International uzavírá a nová začíná. O víkendu 6. až 8. července jsme se spolu s Martinem Balcarem, vedoucím oddělení kampaní, a dalšími zástupci a zástupkyněmi Amnesty International z celého světa sešli na valném shromáždění (Global Assembly) ve Varšavě. Jednalo se o vůbec první "slezinu" od spuštění zásadní reformy governance odstartované vloni v Římě a všichni jsme byli zvědaví, jak se s těmito změnami popereme. Důležité setkání, říkáte si, já si ale troufám tvrdit, že varšavské shromáždění bylo zásadním zlomem a pro naše hnutí jednoznačným posunem kupředu. 

O čem jsme hlasovali a co se podařilo? 

·          Dokončili jsme reformu governance schválením posledních úprav pravidel regulujících fungování našeho hnutí, o nichž se v posledním roce diskutovalo.

·          Odhlasovali jsme také, že ženy, dívky a lidé, kteří mohou otěhotnět, budou moci rozhodnout o sobě, svém těle a svých právech zcela svobodně díky schválení základních stavebních kamenů lidskoprávní politiky potratů. Ta, jak doufáme, pomůže zachránit tisíce, možná statisíce životů žen a dívek po celém světě.

·          Doufáme, že stejným směrem se uberou nově postavené a hnutím schválené základy politiky zaměřené na lidskoprávní otázky spojené s dekriminalizací a postupnou legalizací drog. Toto pro některé kontroverzní téma, je ve skutečnosti důležitým krokem k dostání principu svobody každého člověka, který může o svém životě rozhodnout tak, jak se mu nebo jí zlíbí. Základní aspekty a sama budoucí politika vzniká zejména kvůli nesmírnému utrpení plynoucímu z porušování lidských práv, k němuž dochází při aplikování nezodpovědných a často krutých opatření nemajících ve skutečnosti žádné pozitivní výsledky. Nám toto téma a budoucí tvoření politiky samotné zároveň otevírá vrátka pro zajímavou spolupráci s výzkumníky/cemi a experty/kami Amnesty International, jejichž výzkumná zpráva zařazuje Českou republiku mezi země, kde se do určité míry podařilo drogová témata přesunout ze sféry trestněprávní problematiky do sféry té zdravotní.

·          Debatovali jsme také o nové politice zaměřené na lidskoprávní dopady spojené s klimatickými změnami. Bez okolků musím říct, že klimatické změny představují největší nebezpečí, které kdy lidstvu hrozilo, a my musíme a budeme připraveni této výzvě čelit. 

Nejemotivnější událostí letošního valného shromáždění bylo loučení s generálním tajemníkem Salilem Shettym a přivítání nově nastupujícího Kumiho Naidoo. Všichni jsme Salilovi děkovali za neutuchající odhodlání a nevyčerpatelnou energii, kterou věnoval boji za lidská práva po celém světě a přiblížení Amnesty International lidem. Za dobu jeho působení se Amnesty přetransformovala v globální hnutí s dynamičtější vnitřní strukturou a obrovským nárůstem podporovatelů a podporovatelek zejména z jižní polokoule. Z úvodní řeči Kumiho je vcelku jasné, jakým směrem chce Amnesty International vést. Dle jeho vize musí naše hnutí spojovat načerpané zkušenosti s naivním idealismem mládí, musí být schopno chránit chudé, ženy, dívky a všechny, kteří jsou jakýmkoliv způsobem utiskováni nebo nemohou žit svobodně a dostát svým lidským právům. Musíme si také uvnitř organizace více důvěřovat. Jinými slovy, mezinárodní sekretariát musí postupně předávat určité pravomoci rozvinutým sekcím, aby se co nejdříve emancipovaly, navzájem si pomáhaly a byly tak schopné čelit stále častějším útokům ze stran státních představitelů jednotlivých zemí. Čeká nás období, kdy budeme muset jednat a vystupovat rychleji, přesněji, hlasitěji a to se neobejde bez rizika. Musíme se proto v rámci celosvětového hnutí více podporovat, lépe si předávat své zkušenosti, umět se poučit z vlastních chyb a naučit se využívat spolupráce s dalšími neziskovými organizacemi, abychom byli schopni podat pomocnou ruku všem těm, kteří ji skutečně potřebují. Závěrem musím zdůraznit, že Kumi je v první řadě zkušený a dlouholetý aktivista a z jeho úvodní řeči to bylo jaksepatří cítit. V nadcházejících měsících se tedy zcela jistě můžeme těšit na velké věci, možná i změny, které nás ale bezesporu ještě posílí. 

A jak si v té mezinárodní salátové míse vedeme my? Přestože se řadíme mezi menší sekce, patříme k tomu nejlepšímu, co Amnesty International v současnosti nabízí. Je skvělé, když o nás v zahraničí vědí. Když znají a používají námi vyvinuté aplikace jako stadion Team BRAVE, Marathon Builder nebo platební terminál, který jsme v Polsku představili a všichni ho s vyvalenýma očima sledovali jako zjevení. Největší rozruch a pozdvižený ovšem způsobila naše finanční nezávislost na mezinárodním sekretariátu, s níž úspěšně válčíme od začátku letošního roku. Nebudu daleko od pravdy, když řeknu, že jsme tím způsobili určitou revoluci a dokázali těm menším či začínajícím sekcím, že to jde a má to smysl. Naprosto úžasným zážitkem pro mě bylo, když si na schůzce zástupců evropského regionu s Kumim vzal Martin slovo a s poděkováním velkým sekcím, které hnutí financují, oznámil tuto novinku všem přítomným. Mezi ostatními příspěvky, které byly spíše plné obav a rostoucího pesimismu vycházejícího z nástrah populistické a démonizující politiky, které v Evropě čelíme, působilo toto oznámení jako malý zázrak a sklidilo velké díky a zasloužený potlesk. Jelikož jsme ale všechno to uznání a děkování - za to, že jsme tímto úspěchem dokázali povzbudit ostatní - obdrželi pouze já s Martinem, rád bych vám je alespoň tímto prostřednictvím předal. 

Díky vaší práci, nadšení a podpoře, kterou všichni Amnesty International ČR věnujete, se nám tak povedlo něco velmi výjimečného. Tuším, že jsme jednou z mála sekcí, která něco podobného v posledních letech dokázala a můžeme být proto na sebe náležitě hrdí. Pro mě osobně tedy nebylo reprezentování České republiky na mezinárodním valném shromáždění pouze pocta, ale v prvé řadě radost. Díky, merci, gracias! 

Mějte se báječně a mnoho zdaru do budoucna! 

Zdraví, 

Petr Benda