LGBT+ v České republice

Gayové a lesby existují všude po světě napříč všemi kulturami. Není tomu jinak ani v České republice.

V České republice byla homosexualita dekriminalizována v roce 1961. K dalšímu posunu v oblasti LGBT+ práv v Česku došlo po Sametové revoluci, kdy byla sjednocena hranice legálního věku způsobilosti k pohlavnímu styku na 15 let (dříve byla stanovená na 15 let pro heterosexuály a 18 let pro homosexuály). Směrem k rovnoprávnosti gayů a leseb přispěl i „antidiskriminační zákon“, který zakazuje nerovné zacházení z důvodu sexuální orientace člověka.

Stejnopohlavní páry v Česku mají od roku 2006 možnost formálně zpečetit svoji lásku vstupem do registrovaného partnerství. Registrované partnerství je jednou z forem státního uznání důvěrných vztahů, které přináší vzájemná práva a povinnosti. Mnoho lidí si myslí, že registrované partnerství a manželství je to samé. Ve skutečnosti ale existuje velké množství rozdílů, které gayům a lesbám přináší v praktickém i rodinném životě mnoho překážek. Láska nezná diskriminaci a ani naše zákony by neměly. Proto pokud stát prostřednictvím manželství uznává a chrání partnerské vztahy dvou milujících se lidí ve svých zákonech, neměl by toto uznání a ochranu někomu odpírat jen kvůli sexuální orientaci.

 

Právní postavení a společenské přijetí trans lidí

Úřední změna genderu je v Česku možná, upravuje ji zákon o matrikách, nový občanský zákoník a zákon o specifických zdravotních službách. Ovšem umožněna je pouze na základě operativní změny pohlaví zahrnující znemožnění reprodukční funkce (sterilizaci). ČR je jedna z posledních zemí v Evropě s tímto požadavkem a porušuje tak i některé mezinárodní úmluvy. Novela tohoto zákona je ve vládním jednání.

Operace schvaluje odborná komise ministerstva zdravotnictví. Požadavkem je být svobodný*á (případně se tedy muset rozvést nebo ukončit registrované partnerství), mít za sebou alespoň 1 rok hormonální terapie a vystupovat 1 rok v dané genderové roli. Trans lidé také podléhají přísným pravidlům ohledně zvoleného jména a v průběhu tranzice mohou používat pouze neutrální tvar jména i příjmení.

Operace je sice hrazena ze zdravotního pojištění, nicméně ostatní úkony s operací spojené už ne. Hormonální terapie je hrazena jen částečně, někdy vůbec. Komplikace nastává taky v případě, kdy máte psychické problémy. To se procesy mohou velmi prodloužit. Dostupnost psychiatrické péče pro trans lidi je problematická a v zařízeních jsou často buď odmítáni, nebo je jejich identita neustále zpochybňována.

V ČR je zavedena antidiskriminační legislativa, ale prakticky není vymahatelná. S tím souvisí řada problémů, se kterými se trans lidé setkávají, zejména z hlediska soukromí či dostupnosti zdravotní péče.

ČR neuznává nebinární identitu. Lidé s touto identitou mají problém získat přístup k hormonální terapii či jakýmkoli zákrokům. Situaci dále komplikuje český jazyk, který pro ně nenabízí vhodnou variantu, jako je např. anglické neutrální “they.”

Nejvážnějším problémem, který kritizují i mezinárodní organizace jako TGEU (Transgender Europe) či Rada Evropy, je ten, že úřední změna pohlaví vyžaduje operaci. To vystavuje zejména lidi, kteří operaci podstoupit nemohou, dlouhodobé diskriminaci a ztrátě soukromí. I přes rozhodnutí Evropského sociálního výboru stále tato situace nebyla napravena.

Mediální zájem o trans lidi je velký, nicméně téma je často prezentováno jako exotické a senzacechtivé a nereflektuje reálné problémy transgender komunity.

Přijetí trans lidí je lepší ve městech, zejména v Praze, a mezi mladší populací. Stále se však mohou setkat s různými formami diskriminace, např. ve škole a v zaměstnání nebo při hledání bydlení.

Podle výzkumu “Být LGBTI+ v ČR” realizovaného Kanceláří veřejného ochránce práv v roce 2019, se s nějakou formou diskriminace setkalo 86% trans lidí.

 

POSLECHNĚTE SI AMNESTY PODCAST O LGBTI+ V ZEMÍCH V4

O LGBTI+ situaci v zemích V4 a transgender problematice jsme si podívali se spoluzakladatelem spolku Trans*parent Viktorem Heumannem a odbornicí na LGBTI+ problematiku z Amnesty International Žanetou Sladkou. Podcast si můžete pustit ZDE.

ROZDÍLY MEZI MANŽELSTVÍM A REGISTROVANÝM PARTNERSTVÍM V ČR

Mnoho lidí si myslí, že RP je vlastně manželství pro gaye a lesby. Omyl. Mezi manželstvím a RP panuje obrovské množství rozdílů jak v rovině právní, praktické, tak i symbolické.

Amnesty se ztotožňuje s tím, že odmítnutí uznání manželství pro gay a lesbické páry jim tak znemožňuje přístup i k dalším právům registrovaných partnerů v Česku. 

 

I. ROZDÍLY V OBLASTI MAJETKOVÉHO PRÁVA

Vstupem do RP nevzniká společné jmění manželů nebo společné nájemní právo. V případě smrti jednoho z registrovaných partnerů také neexistuje nárok na vdovský a vdovecký důchod.

 

Na rozdíl od manželství v registrovaném partnerství nevzniká společné jmění, jehož existence v případě manželů výrazně zlehčuje jejich život, protože si nemusí ke každému úkonu udělovat plnou moc a také je společné jmění výhodnější z hlediska daní. Registrovaní partneři nabývají majetek buď do svého vlastnictví každý zvlášť, anebo do podílového spoluvlastnictví. Pro případ zániku partnerství neexistuje žádná úprava vypořádání majetku. Také při dědickém řízení může na registrovaného partnera připadnout menší podíl než na manžela.

 

Při smrti jednoho z registrovaných partnerů není pozůstalému partnerovi přiznávaný vdovský a vdovecký důchod. Také nedochází k přechodu nároků zesnulého na partnera, jako je to v případě manželství u nemocenských dávek, důchodu a jiných.

Rozdíly existují také v oblasti práv týkajících se bydlení. Pokud je obydlím manželů dům nebo byt, k němuž má jeden z manželů výhradní právo umožňující mu tam bydlet, uzavřením manželství vznikne druhému z manželů právo bydlení. Na druhou stranu při registrovaném partnerství takové právo bydlení vůbec nevzniká.

Podobná úprava platí i ve vztahu k nájemnímu (a jinému obdobnému) právu, kdy manželům automaticky vzniká společné nájemní právo, když jeden z manželů má nájemní právo k bytu anebo domu, naproti tomu registrovaným partnerům společné nájemní právo nevzniká a musí uzavřít společnou smlouvu s pronajímatelem, stejně jako kdyby šlo o cizí osoby.

 

II. ROZDÍLY PŘI UZAVÍRÁNÍ SVAZKU

Snoubenci mohou uzavřít občanský sňatek téměř na jakékoli matrice nebo českém konzulátu v zahraničí, přičemž prohlášení činí před starostou, místostarostou nebo pověřeným členem zastupitelstva v přítomnosti matrikáře. Registrovaní partneři naopak mohou uzavřít registrované partnerství pouze na 14 určených úřadech jen v určené dny a časy a prohlášení činí jen před matrikářem. O sňatečném obřadu občanský zákoník uvádí, že je veřejný a slavnostní a činí se v přítomnosti dvou svědků. Vznik registrovaného partnerství je naopak pouze administrativním úkonem, ke kterému dochází bez svědků a zákon tak symbolicky snižuje jeho hodnotu

Lesby a gayové navíc nemají nárok na bezplatnou změnu příjmení ani na dva dny volna na svatbu, jako je tomu v případě manželů.

Uzavřením manželství vzniká manželům také zákonem uznaný vztah s příbuznými druhého manžela – tzv. švagrovství, naproti tomu při registrovaném partnerství podle zákona žádný vztah k rodině partnera nevzniká.

 

III. ROZDÍLY VE VZTAHU K DĚTEM A RODINĚ

V současné době neexistuje žádná možnost, aby registrovaní partneři společně oficiálně vychovávali dítě tak, aby podle práva oba byli rovnocennými rodiči. Ústavní soud v roce 2016 rozhodl o protiústavnosti §13 zákona o registrovaném partnerství a zrušil jej, protože zakazoval jednotlivci, který vstoupil do registrovaného partnerství, adoptovat děti. Každý z nás má za určitých právem stanovených podmínek možnost osvojit si dítě, nicméně v původním znění zákona osoba, která vstoupila do registrovaného partnerství, toto právo ztrácela. Stále si ale registrovaní partneři nemohou osvojit dítě společně jako pár, ani si jeden partner nemůže „přiosvojit“ dítě svého partnera, jak je to možné v případě manželů.

V Česku podle Českého statistického úřadu vyrůstá ve stejnopohlavních rodinách kolem 1000 dětí. Nebiologický, tzv. sociální rodič, dítě vychovává a společensky i emocionálně je pro něj prostě rodičem. Ale nemá ve vztahu k němu žádná práva. Paradoxně má ale povinnost podílet se na jeho výchově.

V praxi to může přinášet velké problémy. Podívejte se na příběh dvou maminek, které společně vychovávají dceru Hermínku.

Protože sociální rodič není zákonným zástupce dítěte, nemá automaticky právo vyzvednout dítě ve školce, ve škole, jít s ním k lékaři, získat informace o jeho zdravotním stavu a podobně. Vždy záleží na „dobré vůli“ učitelky či lékaře. Sociální rodič nemá vůči dítěti vyživovací povinnost, v případě rozchodu rodičů tak dítě nemá právo na alimenty ani právo ze zákona se stýkat s druhým sociálním rodičem. Dítě nemá nárok na sirotčí důchod po svém sociálním rodiči a v tom nejhorším případě – smrti oficiálního rodiče dítěte – nemá sociální rodič žádnou jistotu, že jeho dítě neskončí v dětském domově. Osud dítěte záleží na rozhodnutí konkrétního soudce.

 

Proto se česká Amnesty stala spolupořadatelem kampaně s názvem Jsme fér.

 

Věříme, že i gayové a lesby v České republice by měli mít rovná práva, tedy i možnost uzavřít manželství, a s ním nabýt všechna práva, která se k němu váží.

Rozhodli jsme se současnou situaci změnit a pomoci můžete i vy. Teď máte příležitost měnit historii. Podpisem petice požadujte po českých zákonodárcích zrovnoprávnění svazků heterosexuálních párů a gay a lesbických párů. Ukažte, že vám diskriminace na základě sexuální orientace není blízká a podpořte možnost všech milujících se párů vstoupit do manželství.

Přijďte do 1. května 2018 podepsat petici za přijetí zákona o manželství pro všechny na některé férových míst ve svém městě. Protože petiční archy poputují poslancům a poslankyním a v České republice je dle českého petičního zákona nutné, aby petice měla písemnou, nikoli elektronickou formu, je nutné „být u toho“ osobně.

 

 

 

CHCI SE POSTAVIT ZA ZROVNOPRÁVNENÍ GAYŮ A LESEB

 

Novinky

5.8.2020

Kolem LGBT+ komunity se v zemích V4 utahuje smyčka, říká Žaneta Sladká z Amnesty

Hosty osmé epizody AMNESTYcastu byli kampaňová koordinátorka Amnesty Žaneta Sladká a spoluzakladatel spolku Trans*parent Viktor Heumann.

30.7.2020

Prague Pride bez průvodu, ale stále s Amnesty!

V pondělí 3. 8. odstartuje další ročník “duhového festivalu” Prague Pride - akce na podporu práv LGBT+ komunity, tedy lidí s menšinovou sexuální orientací nebo genderovou identitou. Amnesty bude znovu u toho!

14.7.2020

Půjde polská aktivistka do vězení kvůli duhové svatozáři?

Polská prokuratura posílá případ Podlešné před soud.

28.5.2020

Pokuta za nenásilný LGBT protest

Viktoria Biranová, LGBTI aktivistka, se dne 24.5.2018 vyfotografovala s plakátem a nápisem „vy jste falešní“ před vládními budovami v Bělorusku.

20.5.2020

Gambie přijala doporučení proti mučení a pro zrušení trestu smrti

Gambie podpořila přibližně patnáct doporučení zaměřených na podporu svobody projevu.

Další zprávy

Úspěchy

19.11.2016
První otevřený homosexuál zvolený za člena venezuelského parlamentu a LGBT+ aktivista musí být propuštěn: @ Venezuela

Rosmit Mantilla propuštěn!

Rosmit Mantilla byl ve čtvrtek večer propuštěn!

Tyto webové stránka používají cookies pro zlepšení uživatelského komfortu, předvyplnění údajů podporovatele. Zjistit více... Díky za upozornění...