LGBTI+ V ČESKÉ REPUBLICE
Gayové a lesby existují všude po světě napříč všemi kulturami. Není tomu jinak ani v České republice. V naší zemi byla homosexualita dekriminalizována v roce 1961. K dalšímu posunu v oblasti LGBT+ práv v Česku došlo po Sametové revoluci, kdy byla sjednocena hranice legálního věku způsobilosti k pohlavnímu styku na 15 let (dříve byla stanovená na 15 let pro heterosexuály a 18 let pro homosexuály). Směrem k rovnoprávnosti gayů a leseb přispěl i „antidiskriminační zákon“, který zakazuje nerovné zacházení z důvodu sexuální orientace člověka.
PŘEDSUDKY, DISKRIMINACE A NÁSILÍ PROTI LGBTI+ OSOBÁM
LGBTI+ osoby v České republice jsou stále terčem předsudků a diskriminace, které často vyvrcholí i násilím. Podle výzkumu veřejného obhájce práv, který se uskutečnil v roce 2019, si pouze jedna třetina českých obyvatel myslí, že zde dochází k diskriminaci LGBTI+ osob. Na druhou stranu, tři čtvrtiny LGBTI+ respondentů si myslí, že v České republice k diskriminaci dochází. Výzkum dále tvrdí, že v posledních pěti letech se více než jedna třetina LGBTI+ osob cítila být diskriminována, což je údaj, který je třikrát vyšší než číslo uvedené českou veřejností. 15 % respondentů zažilo fyzické či sexuální násilí, útoky a výhružky. Jedním z nejpalčivějších problémů je, že případy, kdy se LGBTI+ osoby potýkají s diskriminací či s nenávistí, nejsou většinou nahlašovány policii. Až 91 % LGBTI+ respondentů zmíněného výzkumu takové případy nikde nenahlásilo. 47 % respondentů je označilo za triviální incident, který nemá cenu nahlašovat a 44 % věří, že by nahlášení stejně nic nezměnilo. Pro více informací viz výzkum Veřejného obhájce práv, 2019. “Být LGBT+ v Česku.”
V dubnu 2021 byla předložena Vládní strategie rovnosti a odstraňování bariér důstojného života LGBTI+ lidí v ČR 2021–2026 a nyní je podrobena široké diskusi v rámci meziresortního připomínkového řízení. Strategie je prvním vládním dokumentem, který se komplexně věnuje právům, životům a problémům LGBTI+ lidí v ČR. Věnuje se šesti strategickým oblastem, jedná se o ochranu lidské důstojnosti a práva na sebeurčení, rodinné vztahy, zaměstnání a pracovní život, sociální a zdravotní oblast, vzdělávání a institucionální ochrana práv LGBTI+ lidí. Ve zmíněných oblastech přináší návrhy opatření směřující k lepší ochraně práv, odstranění bariér a rovnému postavení LGBTI+ lidí v České republice. Opatření vycházejí z ústavního pořádku České republiky, z jejích mezinárodních závazků a standardů ochrany práv LGBTI+ lidí a opírají se o relevantní data a vědecké poznatky.
MANŽELSTVÍ PRO VŠECHNY
Stejnopohlavní páry v Česku mají od roku 2006 možnost formálně zpečetit svoji lásku vstupem do registrovaného partnerství. Registrované partnerství je jednou z forem státního uznání důvěrných vztahů, které přináší vzájemná práva a povinnosti. Mnoho lidí si myslí, že registrované partnerství a manželství je to samé. Ve skutečnosti ale existuje velké množství rozdílů, které gayům a lesbám přináší v praktickém i rodinném životě mnoho překážek. Láska nezná diskriminaci a ani naše zákony by neměly. Proto pokud stát prostřednictvím manželství uznává a chrání partnerské vztahy dvou milujících se lidí ve svých zákonech, neměl by toto uznání a ochranu někomu odpírat jen kvůli sexuální orientaci. Více se můžete dozvědět zde v sekci Manželství pro všechny.
STATUS ZÁKONA O STEJNOPOHLAVNÍM MANŽELSTVÍ; DISKRIMINACE DĚTÍ VYCHOVÁVANÝCH PÁRY STEJNÉHO POHLAVÍ; A. PŘÍSTUP K REPRODUKČNÍ ZDRAVOTNÍ PÉČI PÁRY STEJNÉHO POHLAVÍ (ČLÁNKY 10, 12 ICESCR)
Manželství je v České republice povoleno pouze pro páry opačného pohlaví, tedy pro pár ve složení žena a muž (§ 655 občanského zákoníku). Stejnopohlavní páry mohou uzavřít tzv. registrované partnerství, definované Zákonem o registrovaném partnerství. Nesmějí společně osvojit dítě či adoptovat dítě druhého partnera (snižuje se právní, lékařská, sociální ochrana dětí). V důsledku toho mají tyto děti výrazně sníženou právní ochranu ve srovnání s dětmi vychovanými manželskými páry. Registrovaní partneři mají ve srovnání s manželskými páry jen omezená práva, např velmi omezený přístup k sociálnímu zabezpečení. Dále kupříkladu (i) nemají nárok na vdovský důchod, (ii) nashromážděné, ale dosud nevyplacené dávky sociálního zabezpečení nepřecházejí na pozůstalého partnera po smrti jednoho z partnerů a (iii) po narození dítěte právně neuznaný rodič nemůže pobírat stejné rodičovské dávky. Není jim umožněn přístup k reprodukční zdravotní péči pro páry stejného pohlaví ani pro svobodné ženy, přestože podpora rovného manželství veřejností se pohybuje kolem 60-65 %.
V červnu 2018 byl v Parlamentu skupinou poslanců předložen návrh zákona, který by právo na manželství rozšířil směrem k párům stejného pohlaví (včetně práva společné adopce a druhého rodiče). Po deseti pokusech dosáhnout alespoň prvního čtení se to zdařilo a návrh zákona byl nakonec odhlasován v dubnu 2021 v 1. čtení a prošel do 2. čtení, ale nebyl schválen ani zamítnut dolní komorou Parlamentu a koncem volebního období zanikl. Bezprostředně poté, co byl zákon o manželství pro všechny předložen dolní komoře Parlamentu v červnu 2018, byl jinou skupinou poslanců předložen další návrh zákona, který má za cíl přenést zákaz sňatků osob stejného pohlaví do Listiny základních práv a svobod. Pokud by byl tento zákon přijat, pak by jakékoli budoucí snahy o zavedení rovného manželství vyžadovaly k přijetí ústavní většinu v Parlamentu. Oba dva návrhy prošli do 2.čtení, už však nebyly do konce volebního období v říjnu 2021 ani schváleny, ale ani zamítnuty.
NÁSILNÉ ČINY, NENÁVISTNÉ ÚTOKY I KRIMINALIZACE NA ZÁKLADĚ SEXUÁLNÍ ORIENTACE A GENDEROVÉ IDENTITY
Ve průzkumu z roku 2019 provedeném veřejným ochráncem práv uvedlo 86% transgender osob, že se v posledních pěti letech setkalo s diskriminací, ve srovnání s 58% leseb a 33% gayů. Více než jedna třetina dotázaných LGBTI+ lidí uvedla, že se setkala s diskriminací, což je třikrát více než u běžné populace. Z LGBTI+ účastníků průzkumu 91% uvedlo, že nehlásilo případy diskriminace úřadům, protože se domnívali, že incidenty jsou ojedinělé nebo že by orgány nejednaly. Nejčastějšími místy, kde docházelo k diskriminaci LGBTI+ osob, byla práce a škola. Během týdne Prague Pride v srpnu 2019 zapálil útočník duhovou vlajku a vystřelil světlice na návštěvníky Pride Village - centra Prague Pride aktivit. Pachatel byl podmíněně odsouzen k 10 měsícům odnětí svobody s podmíněným trestem na dobu pěti let a byl mu vyměřen peněžitý trest. Nevládní organizace uvedly 50% nárůst LGBTI+ dětí a dospívajících, kteří hledali pomoc v krizových centrech během pandemie COVID-19. Nevládní organizace připisují tento nárůst nemožnosti LGBTI+ mládeže (z nichž se někteří ještě veřejně nepřihlásili ke své sexuální orientaci) se sociálně a osobně spojit se svými LGBTI+ vrstevníky.
LGBTI+ OSOBY ROMSKÉHO PŮVODU V ČESKÉ REPUBLICE
V Česku je taky nízké povědomí o zvláštním postavení LGBTI+ Romů a jejich potřeb. Neexistuje zde žádná institucionální podpora zaměřená na řešení specifických potřeb LGBTI+ Romů. Chybí také systematická a cílená podpora neziskového sektoru při řešení trestných činů z nenávisti, boření stereotypů a řešení protiromských projevů a nenávisti. Skoro vůbec zde není snaha řešit problémy, které postihují LGBTI+ Romy. Jsou zvláště zranitelnou skupinou, zejména během pandemie COVID-19, kvůli mnohým nevýhodám a diskriminaci, která až hraničí s rasismem, homofobií a transfobií. Národní zdravotnické systémy a většina organizací občanské společnosti nezohledňují specifické potřeby LGBTI+ Romů. V českých právních předpisech zcela chybí ustanovení týkající se vícenásobné diskriminace. Tento typ diskriminace není zákonem výslovně zakázan a ani neexistuje žádná judikatura, která by se jím zabývala. Je zde velmi slabý mechanismus monitorování. Sociální politiku a právní ustanovení je třeba rozšířit tak, aby zahrnovaly intersekcionální přístup, a také aby intersekcionalitu začlenily do národního práva.
PRÁVNÍ POSTAVENÍ A SPOLEČENSKÉ PŘIJETÍ TRANS LIDÍ
Úřední změna genderu je v Česku možná, upravuje ji zákon o matrikách, nový občanský zákoník a zákon o specifických zdravotních službách. Ovšem umožněna je pouze na základě operativní změny pohlaví, zahrnující znemožnění reprodukční funkce (tzn. po sterilizaci). ČR je jedna z posledních zemí v Evropě s tímto požadavkem. Rada Evropy shledala tuto praxi v rozporu se závazky členských států k ochraně zdraví. Veřejný ochránce práv doporučil vládě, aby předložila změny příslušných zákonů. V květnu 2019 Nejvyšší správní soud rozhodl, na rozdíl od Evropského soudu pro lidská práva, že požadavek na sterilizaci je legitimní. Rozhodnutí bylo napadeno a případ u Ústavního soudu stále čeká na projednání. Operace schvaluje odborná komise ministerstva zdravotnictví. Požadavkem je být svobodný*á (případně se tedy muset rozvést nebo ukončit registrované partnerství), mít za sebou alespoň 1 rok hormonální terapie a vystupovat 1 rok v dané genderové roli. Trans lidé také podléhají přísným pravidlům ohledně zvoleného jména a v průběhu tranzice mohou používat pouze neutrální tvar jména i příjmení.
Operace je sice hrazena ze zdravotního pojištění, nicméně ostatní úkony, které jsou s operací spojeny, už ne. Hormonální terapie je hrazena jen částečně, někdy vůbec. Komplikace nastává také v případě, kdy pacient má psychické problémy. Tehdy se procesy mohou velmi prodloužit. Dostupnost psychiatrické péče pro trans lidi je problematická a v zařízeních jsou často buď odmítáni, nebo je jejich identita neustále zpochybňována. V ČR je zavedena antidiskriminační legislativa, ale prakticky není vymahatelná. S tím souvisí řada problémů, se kterými se trans lidé setkávají, zejména z hlediska soukromí či dostupnosti zdravotní péče. ČR neuznává nebinární identitu. Lidé s touto identitou mají problém získat přístup k hormonální terapii či jakýmkoli zákrokům. Situaci dále komplikuje český jazyk, který pro ně nenabízí vhodnou variantu, jako je např. anglické neutrální “they.”
Nejvážnějším problémem, který kritizují i mezinárodní organizace jako TGEU (Transgender Europe) či Rada Evropy, je ten, že úřední změna pohlaví vyžaduje operaci. To vystavuje zejména lidi, kteří operaci podstoupit nemohou, dlouhodobé diskriminaci a ztrátě soukromí. I přes rozhodnutí Evropského sociálního výboru stále tato situace nebyla napravena.
Mediální zájem o trans lidi je velký, nicméně téma je často prezentováno jako exotické a jako senzace, takže způsob uchopení nereflektuje reálné problémy transgender komunity.
Přijetí trans lidí je lepší ve městech, zejména v Praze, a mezi mladší populací. Stále se však mohou setkat s různými formami diskriminace, např. ve škole a v zaměstnání nebo při hledání bydlení.
STERILIZACE TRANSGENDER OSOB
Podle mezinárodního lidského práva by neměl být nikdo nucen vybrat si mezi svou identitou a tělesnou integritou. Pro trans osoby je právní uznání jejich genderu zásadní pro to, aby mohly žít svobodně, autenticky a otevřeně. Podle českého práva (zákon o specifických zdravotních službách) existuje řada požadavků k podstoupení zákonného uznání pohlaví. K docílení změny pohlaví v osobních dokladech a v systémech státní správy je nutno podstoupit lékařskou operaci, která zabrání reprodukční funkci, tj. sterilizaci. Avšak povinná operace zabraňující reprodukční funkci je považována za neoprávněný zásah do práv trans osob, jak bylo zmíněno v rozsudku Evropského soudu pro lidská práva. V českých občanských průkazech je pohlaví osoby uvedeno jako povinný údaj a rodná čísla specifikujici pohlaví. V procesu změny pohlaví není možné, aby si trans osoby libovolně změnily jméno, pro změnu jména musí dodržovat přísná pravidla. Jsou oprávněny změnit své jméno pouze na tzv. neutrální jméno (akceptování jména závisí na konkrétním matričním úřadu). Po rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva začal ministr spravedlnosti připravovat změny v českém právu, které by zrušily sterilizaci trans osob, jež je obsažena v českém občanském zákoníku i v zákoně o specifických zdravotních službách. Novela byla připravena a konzultována s nejrelevantnějšími ministerstvy, nicméně nebyla nikdy předložena vládě ke schválení. Trans osoby jsou v České republice stále sterilizovány, což porušuje několik lidských práv, jako je právo na tělesnou integritu, právo na soukromí a rodinný život a právo na nejvyšší dosažitelnou úroveň zdraví.
POSLECHNĚTE SI AMNESTY PODCAST O LGBTI+ V ZEMÍCH V4
O LGBTI+ situaci v zemích V4 a transgender problematice jsme si podívali se spoluzakladatelem spolku Trans*parent Viktorem Heumannem a odbornicí na LGBTI+ problematiku z Amnesty International Žanetou Sladkou. Podcast si můžete pustit ZDE.
POTŘEBA ZMĚNY TRESTNÍHO ZÁKONÍKU
České trestní právo neuznává sexuální orientaci a genderovou identitu (na rozdíl od rasy či náboženství) jako motiv pro nenávist, která by měla být potrestána. V praxi to znamená, že rasistické či náboženské útoky by měly být označeny za závažné zločiny, ale s homofobními a transfobními útoky se zachází, jako by to byl pouhý přestupek. Veřejný obhájce práv uznal tyto nedostatky a doporučil změnit trestní zákon tak, aby oběti zločinu nenávisti k LGBTI+ měly stejnou ochranu jako oběti jiných nenávistně motivovaných zločinů. Dosud ale nebyl takový pozměňovací návrh přijat.
ZVYŠOVÁNÍ POVĚDOMÍ STÁTNÍCH ZÁSTUPCŮ, POLICIE A DALŠÍCH
Soudy, úřady státních zastupitelů, policie a další orgány (jako jsou ty, které se zabývají menšími přestupky), jsou zásadní při ochraně před diskriminací, zločiny z nenávisti a jinými formami útoků. Je tedy nezbytné, aby tyto orgány byly obeznámeny se situací a podstoupily adekvátní školení ohledně práv LGBTI+ osob, a aby byly schopny jejich práva ochraňovat. Výbor pro sexuální menšiny ve spolupráci s Vládním zplnomocněním pro lidská práva připravil návrh „vládní strategie pro rovnost a odstranění překážek důstojného života LGBTI+ osob v České republice 2021–2026“. Bohužel strategie nebyla předložena do května 2021, a také podpora ze strany nové vlády po parlamentních volbách je nejasná.
NEDOSTATEK STATISTICKÝCH DAT
Další z velkých problémů v České republice, týkající se postavení LGBTI+ osob, je nedostatek statistických dat, která by jejich situaci (diskriminaci) vyjadřovala. Data jsou základním kamenem schopnosti přijímat relevantní opatření, která povedou ke zlepšení situace LGBTI+ osob.
Aktualizované informace k 25.05.2022
