Stručně řečeno: ano, existuje! Mezinárodní právo v oblasti lidských práv chrání právo na protest prostřednictvím řady ustanovení, zakotvených v různých mezinárodních a regionálních úmluvách, které souhrnně poskytují protestujícím komplexní ochranu. Přestože právo na protest není bráno v dohodách o lidských právech jakožto samostatné právo – když se lidé účastní protestů, ať už individuálně nebo kolektivně, uplatňují řadu svých práv, mezi něž mohou patřit práva na svobodu projevu a svolávání pokojných shromažďování. Mezi další

práva, zásadní pro svobodnou možnost protestování, patří právo na život, soukromí, svobodu sdružování, ochranu před mučením a špatným zacházením nebo trestáním, nebo ochranu před svévolným zatýkáním a zadržením. K dalším klíčovým právům, která umožňují svobodně protestovat, řadíme právo nebýt diskriminován, právo na respektování důstojných pracovních podmínek, a další hospodářská, sociální a kulturní práva.

Protesty ochraňuje zejména souhra mezi právy na pokojné shromažďování a na svobodu projevu. Protesty patří k běžným způsobům toho, jak lidé vyjadřují svůj světonázor a přispívají k ochraně mnoha dalších práv. Bez toho, aniž by se protestující mohli svobodně vyjadřovat, by masová shromáždění ztratila svůj hlas. Bez možnosti svobodně se shromažďovat by názory lidí nenabraly na síle a upadly by v zapomnění. Je důležité si uvědomit, že vykonávání práva na protest v minulosti umožňovalo veřejnosti domáhat se svých a prosazovat nejrůznější lidská práva. Protesty ochraňuje mezinárodní právo v oblasti lidských práv bez ohledu na to, proti jakému problému lidé protestují a zda k jejich motivaci lidská práva patří. Figurují jakožto důležitá forma propojování lidí a vytvářejí prostor pro veřejnou debatu a politickou angažovanost.

Hromadné demonstrace různého druhu jsou jedním z nejdostupnějších prostředků, skrze které mohou lidé prosadit svoje názory, a nejvíce možností poskytují těm, jejichž lidská práva byla porušena, nebo kteří nemají k dispozici platformu, kde by mohly být jejich názory vyslyšeny.

Prostřednictvím protestů se ti, kteří byli umlčováni a zbaveni práv, mohou domáhat svého hlasu a své politické moci a čerpat sílu ze sounáležitosti k větší skupině nebo hnutí. Protesty také vytvářejí příležitosti k prosazování a obraně práv a podpoře respektující společnosti. Ačkoli dříve si šlo pod pojmem „shromáždění“ představit jen fyzické shromáždění lidí, dnes se hranice mezi digitálním a fyzickým světem stále více stírají. Internet hraje důležitou roli pro ulehčování organizace uspořádat offline sdružení a sám se stal místem, kde se konají kolektivní setkání. Virtuální protesty, stávky a demonstrace se objevují všude, kde mají lidé přístup k internetu, a většina příprav a koordinace pouličních akcí taktéž probíhá online.

Všechny tyto aktivity si zaslouží stejný respekt, ochranu a facilitaci jako osobní shromáždění. Toto opakovaně potvrdily lidskoprávní organizace včetně Výboru OSN pro lidská práva, který vyzval státy, aby zajistily ochranu pokojných demonstrací všude tam, kde se mohou konat: venku, uvnitř i online, ve veřejném i soukromém prostoru nebo v kombinaci obou z nich.