Šíření protestů
Masové protesty od roku 2009 do roku 2019 vzrostly o 11,5 % ročně ve všech regionech světa. V roce 2020, navzdory počátečnímu útlumu v důsledku nejistoty ohledně Covid-19 a nových omezení, začaly opět stoupat nové protivládní protesty, a podle údajů Global Protest Tracker do konce roku 2021 zhruba dvě třetiny všech zemí na celém světě registrovaly za uplynulé čtyři roky alespoň jeden protivládní protest. Protestující však v mnoha zemích čelí násilí, nebo dokonce zabíjení. K úmrtí protestujících po zásahu bezpečnostních složek došlo v roce 2022 ve 21 % zemích světa, smrtící zbraně proti protestujícím byly použity v téměř shodném počtu států.
Vlastní publikace Amnesty International tato pozorování potvrzují. Například naše výroční zpráva o stavu lidských práv ve světě, která sleduje lidská práva ve zhruba 160 zemích, pravidelně informuje o útocích na protesty ve zhruba polovině všech zkoumaných zemí.
Existuje několik výkladů pro to, co pohání tento nový věk masových protestů:
- Selhání politického systému; týká se protestů proti nedostatku demokracie, nedostatku přístupu ke spravedlnosti, transparentnosti a odpovědnosti a proti zneužívání moci a korupci, převratům, vojenským zájmům a válce.
- Ekonomická spravedlnost a anti-úsporná opatření, včetně otázek týkajících se zaměstnanosti, mezd a pracovních podmínek; reforma veřejných služeb; vliv korporací, deregulace a privatizace; nerovnost; nízká životní úroveň a vysoké ceny energií; agrární a pozemková reforma; bydlení; a vysoké ceny potravin.
- Občanská práva; týká se protestů za nárokování práv etnických, domorodých a rasových menšin; zahrnuty jsou požadavky přístupu k veřejným statkům, jako jsou digitální, pozemkové, kulturní a atmosférické statky; dále sem patří nárokování práv na svobodu projevu, pokojné shromažďování a sdružování, práv žen a dívek, práv na důstojné pracovní podmínky, práv LGBTI+, práv migrantů, osobní svobody a práv vězňů; v neposlední řadě se jedná o obavy z náboženských otázek.
- Globální spravedlnost, včetně protestů proti environmentální a klimatické spravedlnosti; proti mnohostranným institucím, imperialismu a kolonialismu nebo proti volnému obchodu a ekonomickým křivdám.
Masové protesty urychlila řada faktorů, jmenovitě zvýšený přístup k internetu, sociálním médiím a technologiím rychlého zasílání zpráv, které usnadňují organizaci protestů a vytváření online sítí za účelem lepšího přístupu k informacím.