Šíření protestů
Masové protesty od roku 2009 do roku 2019 vzrostly o 11,5 % ročně ve všech regionech světa. V roce 2020, navzdory počátečnímu útlumu v důsledku nejistoty ohledně Covid-19 a nových omezení, začaly opět stoupat nové protivládní protesty, a podle údajů Global Protest Tracker do konce roku 2021 zhruba dvě třetiny všech zemí na celém světě registrovaly za uplynulé čtyři roky alespoň jeden protivládní protest.

Vlastní publikace Amnesty International tato pozorování potvrzují. Například naše výroční zpráva o stavu lidských práv ve světě, která sleduje lidská práva ve zhruba 160 zemích, pravidelně informuje o útocích na protesty ve zhruba polovině všech zkoumaných zemí. Naše poslední výroční zpráva za období 2021/2022 vyvolala obavy z použití zbytečné a/nebo nadměrné síly proti demonstrantům v nejméně 85 ze 154 zahrnutých zemí.
Existuje několik výkladů pro to, co pohání tento nový věk masových protestů:
- Selhání politického systému; týká se protestů proti nedostatku demokracie, nedostatku přístupu ke spravedlnosti, transparentnosti a odpovědnosti a proti zneužívání moci a korupci, převratům, vojenským zájmům a válce.
- Ekonomická spravedlnost a anti-úsporná opatření, včetně otázek týkajících se zaměstnanosti, mezd a pracovních podmínek; reforma veřejných služeb; vliv korporací, deregulace a privatizace; nerovnost; nízká životní úroveň a vysoké ceny energií; agrární a pozemková reforma; bydlení; a vysoké ceny potravin.
- Občanská práva; týká se protestů za nárokování práv etnických, domorodých a rasových menšin; zahrnuty jsou požadavky přístupu k veřejným statkům, jako jsou digitální, pozemkové, kulturní a atmosférické statky; dále sem patří nárokování práv na svobodu projevu, pokojné shromažďování a sdružování, práv žen a dívek, práv na důstojné pracovní podmínky, práv LGBTI+, práv migrantů, osobní svobody a práv vězňů; v neposlední řadě se jedná o obavy z náboženských otázek.
- Globální spravedlnost, včetně protestů proti environmentální a klimatické spravedlnosti; proti mnohostranným institucím, imperialismu a kolonialismu nebo proti volnému obchodu a ekonomickým křivdám.
Masové protesty urychlila řada faktorů, jmenovitě zvýšený přístup k internetu, sociálním médiím a technologiím rychlého zasílání zpráv, které usnadňují organizaci protestů a vytváření online sítí za účelem lepšího přístupu k informacím.