Urgentní
akce

© Adetona Omokanye/Getty Images

Rozdávali plakáty kritizující prezidenta, teď jsou ve vězení. Pomůžete?

  Případ

Larry Emmanuel (26) a Victor Anene Udoka (33) ze státu Kogi v Nigérii v dubnu 2021 pokojně protestovali proti korupci a porušování lidských práv v Nigérii a rozdávali plakáty kritizující prezidenta. Oba byli zbiti, zatčeni a převezeni do Nigerijského nápravného zařízení, kde jsou stále drženi bez možnosti setkat se s rodinou nebo právníky.

Oba aktivisté byli dne 5. dubna 2021 v průběhu demonstrace zbiti neznámými muži jenom proto, že v Lokoji, hlavním městě státu Kogi v severní části centrální Nigérie, pokojně protestovali, drželi transparenty a rozdávali plakáty kritizující prezidenta Muhammadu Buhariho. Celý incident byl zachycen na videu, které se rychle začalo šířit na sociálních sítích. Po incidentu oba muži zmizeli. Teprve dne 8. dubna stanuli před magistrátním soudem a následně byli převezeni do Nigerijského nápravného zařízení, kde jsou stále nespravedlivě vězněni. Zatím není jasné, z čeho byli obviněni, protože justiční pracovníci v Nigérii stávkují a informace o jejich obviněních tudíž nebyly zveřejněny.

Od října minulého roku probíhají po celé Nigérii demonstrace proti brutalitě speciální jednotky SARS (Special Anti-Robbery Squad). Jednotka vznikla v roce 1984 v reakci na zvyšující se počet násilných trestných činů v zemi. Jednalo se zejména o únosy a loupeže. Policejní složky ale postupně začaly svoje pravomoci zneužívat, což v průběhu let vedlo k nejrůznějším protestním akcím.

Nejsilnější vlnu protestů, která následně přerostla v pouliční nepokoje, vyvolalo video zachycující popravu mladíka přímo na ulici dvěma maskovanými ozbrojenci SARS. Desetitisíce lidí několik dnů demonstrovaly za rozpuštění SARS a spontánně vzniklo hnutí #endSARS. V říjnu 2020 bylo nejméně dvanáct lidí zabito a několik dalších zraněno u mýtné brány Lekki a Alausa, když bezpečnostní síly zahájily palbu na demonstranty hnutí endSARS.

Prezident Muhammadu Buhari v reakci na stupňující se protesty oznámil, že jednotku SARS rozpustí a slíbil i další policejní reformy. Protesty ale pokračují dál – Jednotka SARS byla sice oficiálně rozpuštěna, ve skutečnosti však byli její členové pouze přeloženi do jiných jednotek. Lidé navíc začali požadovat širší reformy a větší míru svobody v zemi.

Použití nepřiměřené síly odsoudila vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová. Ta nigerijské představitele vyzvala k ukončení dlouhotrvajícího násilí ze strany bezpečnostních složek a k postavení obviněných příslušníků bezpečnostních složek před spravedlnost. Ve stejném duchu se vyjádřil i generální tajemník OSN António Guterres.

Amnesty ve zprávě z roku 2020 uvedla, že mezi lednem 2017 a květnem 2020 bylo zmapováno nejméně osmdesát dva případů mučení nebo jiného špatného zacházení a mimosoudních poprav. Lidé jsou ve vězení často vystavováni například bití, dušení, věšení za nohy nebo sexuálnímu násilí.

Pozadí

Právo na pokojný protest je zaručeno nigerijskou ústavou z roku 1999 a smlouvami o lidských právech, jichž je Nigérie smluvní stranou, včetně Mezinárodního paktu o občanských a politických právech a Africké charty lidských práv a práv národů.

V Nigérii je právo na svobodu projevu dlouhodobě omezováno a stalo se terčem častých útoků. Mladá generace Nigerijců začala využívat sílu pokojných protestů a požaduje ukončení policejní brutality, vydírání a mimosoudních poprav.

Občanští aktivisté a obránci lidských práv čelí kvůli uplatňování práva na svobodu slova a shromažďování zatýkání, zadržování, mučení a vykonstruovaným obviněním.

Zákon proti mučení platí v Nigérii až od roku 2017. Nigerijská legislativa navíc policejním složkám při zásazích poskytuje větší prostor, než umožňují mezinárodní závazky. Dovoluje například používání střelných zbraní při pokusech o útěk – takže každý člověk pokoušející se o únik (bez ohledu na to, jestli spáchal nějaký trestný čin) může být zastřelen.