Urgentní
akce

Mladé studentce hrozí deportace do Afghánistánu - země, kterou nikdy ani nenavštívila

  Případ

Migrace   Norsko publikován 2.2.2018

Osmnáctiletá studentka afghánského původu Taibeh Abbasiová je v bezprostředním ohrožení deportace do Afghánistánu, země, ve které nikdy nebyla. Navzdory rostoucímu počtu civilních obětí v zemi, je Kábul podle Norska bezpečným místem pro návrat. V případě deportace do válkou rozpolceného Afghánistánu by byla Taibeh Abbasiová vystavena riziku vážného porušování lidských práv.

Osmnáctileté studentce Taibeh Abbasiové, společně s její matkou a dvěma bratry, hrozí okamžitá deportace z Norska do Afghánistánu na základě rozhodnutí Nejvyššího soudu z 30. listopadu 2017, který zamítl odvolání rodiny týkající se rozhodnutí o odebrání statusu uprchlíků. Jejich právník podal proti tomuto rozhodnutí odvolání k Odvolacímu úřadu pro přistěhovalectví (UNE). Pokud však bude žaloba zamítnuta, Taibeh a její rodina budou okamžitě deportováni do Afghánistánu, kde budou vystaveni bezprostřednímu nebezpečí.



Obrovskou podporu vyjádřilo 3. října 2017 v norském Trondheimu více než 1 000 středoškolských studentů, když protestovali proti hrozbě vlády vyhostit do Afghánistánu jejich spolužačku Taibeh Abbasiovou. Toto je přepis emotivního proslovu, který Taibeh přednesla.

Milí přítomní!

Ze všeho nejdříve bych ráda poděkovala všem, kteří sem dnes přišli.

Nejistotu ohledně své budoucnosti pociťuji už dlouho.

Již dlouho netuším, co bude - za týden, za měsíc či za rok. Ta nejistota mě ničí každičký den.

To ovšem neznamená, že slábnu, naopak: Jsem silnější a silnější! Celá řeč Taibeh



Taibeh se narodila v Íránu afghánským rodičům, kteří patří do etnické skupiny Hazárů. Rodina uprchla z Afghánistánu v roce 1998 během nadvlády Tálibánu. Z důvodu diskriminace, kterou rodina zažívala v Íránu, utekla v létě 2012 do Norska. Usadili se v Trondheimu ve středním Norsku, kde Taibeh a její bratři chodili do školy a plně se integrovali do norské společnosti. Taibeh Abbasiové a její rodině byl v září 2012 přiznán status uprchlíků. Nicméně 25. března 2014 byl rodině status odebrán kvůli údajně nedostatečně podloženému důkazu o hrozící perzekuci v Afghánistánu a označení Kábulu jako bezpečného místa pro návrat. Rodina podala odvolání k Odvolacímu úřadu pro přistěhovalectví, to však bylo 14. listopadu 2017 zamítnuto. Norské migrační úřady trvají na tom, že v Kábulu bude Taibeh i její rodina v bezpečí. Z hlediska civilních obětí je však Kábul momentálně nejnebezpečnější afghánskou provincií. Bezpečnostní situace v zemi se zhoršuje a žádnou oblast nelze považovat za bezpečnou, zejména kvůli množství ozbrojených skupin usilujících o kontrolu nad územím. Časté jsou také teroristické útoky, které mají za následek stovky obětí. V případě deportace by tak byla Taibeh a její rodina vystavena vážnému nebezpečí.



„V Kábulu nemám já ani mí bratři budoucnost,“ říká Taibeh . „Budeme vystaveni diskriminaci a na vlastní kůži pocítíme, jaké to je být nechráněnou menšinou. Já jako dívka zejména. Mé sny o vzdělání a kariéře budou zničeny.“

Mnoha Afgháncům žijícím v Norsku hrozí deportace do Afghánistánu, a to navzdory tomu, že se podle mezinárodního práva jedná o nezákonný krok. Závazný mezinárodní princip „non-refoulement“ znamená, že evropské země nemohou deportovat nikoho do míst, kde by jim hrozilo reálné nebezpečí porušování lidských práv či riziko ztráty života. Posílání lidí do Afghánistánu, kde narůstá násilí, je porušením mezinárodního práva.

  Aktuality

  Článek publikován 13.7.2018

Taibeh úspěšně odmaturovala!

  Článek publikován 9.4.2018

9 důvodů, proč by mělo Norsko přestat nutit mladistvé k návratu do Afghánistánu

Mnoho vlád v Evropě nutí tisíce lidí po (včetně mladistvých) po odmítnutí jejich žádosti o azyl k návratu zpět do nebezpečného Afghánistánu. Norsko patří k zemím, které tam vrací nejvíce lidí, a to i přesto, že norská ministryně spravedlnosti, národní bezpečnosti, imigrace a integrace řekla, že by osobně nenavštívila hlavní město Afghánistánu – Kábul. Zde jsou důvody, proč tvrdíme, že by zpět do této země neměl být nikdo posílán.

  Článek publikován 26.2.2018

Petice pro Taibeh předána!

V pondělí odpoledne (26. 2.) jsme předali na norské ambasádě v Praze celkem 2029 podpisů pod peticí proti absurdnímu vyhoštění Taibeh Abbasíové do Afghánistánu.

Pozadí

Afghánistán je momentálně ochromen ozbrojeným konfliktem mezi vládními silami a takzvanými „protivládními složkami“. Mezi protivládní složky patří Tálibán a skupina nazývaná Islámský stát, avšak uvnitř země působí více než 20 ozbrojených skupin. Asistenční mise OSN v Afghánistánu (UNAMA) uvedla, že v roce 2016 zemřelo nejvíce civilistů – 11 418 lidí bylo zabito nebo zraněno. Podle OSN způsobilo násilí a nedostatečná bezpečnost spojená s konfliktem vážné újmy civilistům, především ženám a dětem.

Zhoršování bezpečností situace přetrvávalo i v roce 2017. Od začátku roku do konce června 2017 zdokumentovala UNAMA 5 243 civilních obětí . Většina jich byla zraněna protivládními silami, které používají improvizované třaskaviny jako sebevražedné výbušniny. Co se týče civilních obětí, je Kábul nejnebezpečnější provincií v Afghánistánu, ačkoli lidé jsou ohroženi i v ostatních částech země. Konflikt je nestabilní a týká se mnoha skupin, které nepřetržitě usilují o získání nebo znovuzískání ztracených území a jejichž akce nelze předvídat.

Mnoha lidem v zemi také hrozí perzekuce, nehledě na to, zda se jedná o území pod vládní nebo nevládní kontrolou. V oblastech, jež kontroluje vláda, se státní zástupci běžně dopouštějí porušování lidských práv. Provládní ozbrojené jednotky jsou zodpovědné za násilnosti jako úmyslná zabití, útoky, vykořisťování či zastrašování. V regionech kontrolovaných protivládními složkami dochází všeobecně k porušování lidských práv jako mimosoudní popravy, mučení a týrání, omezování svobody pohybu a vyjadřování, politické participace a přístupu ke vzdělání a zdravotní péči. Obě strany konfliktu se navíc dopouštějí porušování lidských práv i mimo oblasti pod jejich kontrolou.

Přestože násilí v Afghánistánu roste, evropské země nutí stále více lidí k návratu do Afghánistánu – včetně bezmála 10 000 lidí v roce 2016. Norsko je jednou z evropských zemí, která vrací většinu Afghánců. Podle údajů Eurostatu bylo v roce 2016 vráceno 760 lidí a v první polovině roku 2017 to bylo 172 osob. Amnesty International zdokumentovala děsivé případy Afghánců, kteří se takto vrátili z Evropy do své domoviny, kde byli zabiti, zraněni při bombových útocích nebo odkázání k životu ve strachu a perzekuci - více ve zprávě.

K ospravedlnění těchto návratů Norsko společně s několika dalšími evropskými vládami svévolně prohlásilo některé oblasti v Afghánistánu za bezpečné. Jinak řečeno, úřady uznaly oblast původu imigrantů jako nebezpečnou, ale očekávají, že ve své domovině budou žít na jiném, bezpečnějším místě. Norsko považuje Kábul za bezpečnou oblast, avšak Kábul zůstává provincií s největším počtem civilních obětí.

Článek Amnesty o navracení afghánských uprchlíků

Zpráva v angličtině o tom, co se děje s navrácenými uprchlíky

Zůstaňme v kontaktu

Odebírejte novinky a petice e-mailem.



Souhlasím se zpracováním osobních údajů podle Zásad o ochraně a zpracování osobních údajů AI ČR