Photo by Jeremy Bishop on Unsplash

Lidé prchají do Evropy z různých důvodů. Většinou je to před pronásledováním, válečnými konflikty, porušováním lidských práv či chudobou. Velkým tématem do budoucna budou také ti, kteří budou nuceni opustit své země z důvodu změny klimatu. Ačkoli se z informací v médiích někdy může zdát, že všichni uprchlíci míří do Evropy a je pravdou, že v roce 2015 jsme zažili největší uprchlickou krizi od druhé světové války, největší počet světových uprchlíků (86%) zůstává v rozvojových zemích a v zemích sousedících se zeměmi, odkud lidé prchají.

Migranti a uprchlíci jsou jednou z nejzranitelnějších skupin a jejich práva bývají často hrubě porušována. Při své cestě do bezpečí jsou často vystaveni násilí, obchodování, sexuálnímu zneužívání, okrádání a mnohdy se dostávají do ohrožení života. Již traumatizovaní lidé tak procházejí dalšími těžkými zážitky a někdy jejich utrpení pokračuje i tam, kde očekávali pomoc a bezpečí - v zemích, kam přišli hledat ochranu. Amnesty dlouhodobě upozorňuje na případy porušování lidských práv těchto lidí, žádá nápravu a přináší jejich příběhy tak, aby nezůstali jen pouhými čísly, ale lidskými bytostmi, kterými jsou především.

Největší dopad uprchlické krize ale není v Evropě nebo u jejích hranic. Libanon přijal jen ze Sýrie přes milion uprchlíků, tedy čtvrtinu jeho populace. Země jako Pákistán, Kolumbie, Turecko či Uganda hostí tolik uprchlíků, že oproti tomu jsou počty těch, které přijímá většina evropských zemí, zanedbatelné. Přestože počet lidí, kteří musí opouštět své domovy každým rokem roste, neexistují pro ně téměř žádné bezpečné a legální cesty do bezpečí. Země se před nimi navíc čím dál více opevňují, staví se ploty, zdi, zvyšuje se ostraha a monitoring hranic.



- 26,6 milionů – počet uprchlíků ve světě (= lidí, kteří uprchli ze své země před pronásledováním)

- 44 400 lidí musí opustit své domovy každý den z důvodu konfliktu či pronásledování

- okolo 50% uprchlíků jsou děti mladší 18ti let

- 68% uprchlíků pochází jen z 5 zemí (Sýrie – 6,8 mil., Venezuela 4,1 mil., Afghánistán 2,6 mil., Jižní Súdán 2,2 mil., Myanmar 1,1 mil.

- Nejvíce uprchlíků hostí Turecko (3,7 milionu), Kolumbie (1,7 milionu), Uganda (1,5 milionu), Pákistán (1,4 milionu) a Německo (1,2 milionu)

- 1 589 je počet mužů, žen a dětí, kteří při cestě do bezpečí utonuli či zmizeli v tomto roce
 

(Zdroj: UNHCR. Více informací na http://www.unhcr.org/figures-at-a-glance.html)

Aktuální petice

  Afghánistán

Afghánské ženy čelí represím kvůli hrůzovládě Tálibánu. Nenechme to tak!

Dne 15. srpna 2021 Tálibán dobyl hlavní město Kábul, svrhl civilní vládu, obsadil prezidentský palác a převzal kontrolu nad zemí. Téměř okamžitě změnil název státu na Islámský Emirát Afghánistán. Afghánské Ministerstvo pro ženské záležitosti bylo přejmenováno na Ministerstvo neřesti a ctnosti, ženy musely odejít ze zaměstnání a bylo jim doporučeno zůstat doma. Situace kolem vzdělávání dívek je zatím nejistá.

 

Aktuální počet podpisů: 1328 Náš cíl: 5000

Podepíšu

Všechny petice

  Článek publikován 20.4.2022

Ponižující svlékání, dřepy i paralyzéry. Přístup k žadatelům o azyl a nové důkazy o špatném zacházení dokládají pokrytectví Polska

Amnesty vydává nový report mapující migrační situaci v Polsku a na polsko-běloruské hranici.

  Článek publikován 28.3.2022

Stav lidských práv v Polsku v roce 2021

Polské úřady i loni pokračovaly v narušování nezávislosti soudnictví. Evropský soud pro lidská práva proto také ve svém rozhodnutí shledal, že dva polské vysoce postavené soudní orgány nedodržovaly standardy spravedlivého soudního procesu. V Polsku byla rovněž nadále omezována sexuální a reprodukční práva. Trestní obvinění omezující svobodu projevu však byla polskými úřady stažená. Někteří aktivisté byli popřípadě zproštěni viny. Několik regionálních rad rovněž odvolalo prohlášení namířená proti LGBTQI+ komunitě. Práva jejích členů však byla i nadále porušována. Polská pohraniční stráž také minulý rok vytlačovala žadatele o azyl zpět do Běloruska. Polsko navíc nerespektovalo rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ohledně Abú Zubajdy. Ten proto zůstal v americkém vězeňském zařízení v zátoce Guantánamo na Kubě.

  Report publikován 28.3.2022

Polské úřady musí jednat, aby prchající z Ukrajiny ochránily před dalším utrpením

Amnesty International došla po své desetidenní návštěvě země k závěru, že polské orgány musí zprostit dobrovolníky odpovědnosti za přijímání lidí prchajících z Ukrajiny. Je nutné, aby chaotickou a nebezpečnou situaci, která v Polsku nastala, začaly tamní úřady neprodleně řešit.