Romským dětem v České republice se příliš často nedostává stejného vzdělání jako jiným dětem. Kvůli své odlišnosti zažívají šikanu, jsou oddělovány od ostatních žáků, a dokonce umisťovány do škol pro děti s lehkým mentálním postižením. Znamená to, že nemůžou naplnit svůj potenciál a vybudovat lepší budoucnost pro sebe, své rodiny a celou společnost.
Připojte se k výzvě předsedovi vlády Bohuslavu Sobotkovi v tomto znění:
Vážený pane premiére,
každé dítě by mělo mít možnost chodit do školy, aniž by zažívalo diskriminaci, včetně šikany, jen kvůli tomu, kým je. Tisíce romských dětí v českých školách zažívají předsudky každý den. Evropská komise kritizovala českou vládu za to, že tento naléhavý problém neřeší. Žádám Vás proto, abyste:
1. Veřejně uznal, že romské děti v českých školách zažívají etnickou diskriminaci.
2. Učinil silný a jednoznačný politický závazek, že odstranění diskriminace Romů ve vzdělávání je prioritou a musí se naléhavě řešit.
3. Přijal plán s komplexními opatřeními k ukončení etnické diskriminace a segregace romských dětí v českých školách.
V současnosti se romským dětem nedostává vzdělání, na které mají právo. Správnou odpovědí je integrace, ne segregace. Jednejte teď.
Andrej je Rom, je mu 15 let a žije se svou babičkou a sestrou nedaleko Českého Krumlova, kde navštěvuje základní školu praktickou. Do jižních Čech se přestěhoval, když byl ve 4. třídě. Předtím žil na Slovensku, kde chodil na běžnou základní školu. Police v obývacím pokoji je plná jeho trofejí z fotbalových turnajů - sní o studiu na střední škole se zaměřením na tělesnou výchovu.
Jako slovenský rodilý mluvčí měl Andrej ve škole problémy s českým jazykem, ale nikdo mu nijak nepomohl. V 5. třídě z češtiny propadl a poslali ho na vyšetření do pedagogicko-psychologické poradny.
“Naproti škole je menší budova, kam mě poslali na vyšetření. Ukázali mi tam obrázky, které jsem měl k sobě přiřadit. Vypadalo to, jako by si mysleli, že jsem idiot. Bylo to strašně jednoduché.“ O týden později dostal dopis s doporučením, aby ho přeřadili do základní školy praktické. „Chtěl jsem tam jít, protože tam chodí [taky] všichni moji kamarádi,“ vzpomíná. Nevěděl ale, že tato škola je pro žáky s mentálním postižením. Jeho babička, která je jeho zákonným zástupcem, byla proti, ale cítila tlak, aby souhlasila. „Řekli mi, že přeřazení je nutné, protože [na běžné škole] by i dál propadal.“
Andrej popisuje základní školu praktickou jako “zvláštní místo”. „Dělají tam z nás idioty. Ta škola je opravdu snadná… Učí nás pomaleji, protože je to zvláštní škola. Jeden můj kamarád a já jsme nejlepší [žáci].“
Jeho babička si stěžuje na přístup školy. „Chovají se k nám [rodičům nebo prarodičům] jako k malým dětem. Když [vnoučata] něco zapomenou, škola zavolá sociální pracovníky a přijdou sem… a někdy mi vyhrožují, že mi děti vezmou a dají je do dětského domova.“ Škola potvrdila, že pravidelně spolupracuje se sociálními pracovníky, a že jsou velice přísní, pokud jde o školní docházku.
Ředitelka školy trvá na tom, že neexistuje rozdíl mezi vyhlídkami dětí, které šly do základních škol praktických a těmi z běžných škol. Zároveň ale dodává, že cílem ZŠ praktických je připravit žáky k dalšímu vzdělávání na středních odborných učilištích a zajistit, aby “měli zdravou sebeúctu.”
„Kdybych byl na běžné škole, chtěl bych pokračovat na střední školu a pak na vysokou. Ale [tady] mi řekli, že je nemožné dostat se na školu s maturitou.“ Své plány tedy přizpůsobil realitě a má v úmyslu jít na odborné učiliště. Romské děti chodí často do tříd nebo škol, které jsou pro své okolí známé jako „romské“ nebo jsou také výrazně častěji než ostatní děti umísťovány do škol pro žáky s lehkým mentálním postižením (ZŠ praktické). Po žácích se zde mnoho nevyžaduje a dostane se jim menšího objemu znalostí. Budou tedy moci dělat jen nekvalifikovanou, špatně placenou práci, anebo neseženou práci vůbec. Pro mnohé z nich se tak již ve velmi útlém věku zavírají dveře ke kvalitnímu vzdělání a uplatnění v životě. Podobně jako ty Andrejovy si však i jejich sny a plány zaslouží rovnou šanci.
Mockrát děkujeme za podporu případu.
Petice s více než dvěma a půl tisíci podpisy byla předána náměstku pro vzdělávání Jaroslavu Fidrmucovi. V dubnu minulého roku vstoupila v platnost novela školského zákona, jež obsahuje novou úpravu společného vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami v běžných školách za podpory podpůrných opatření, která spolu s vyhláškou Ministerstva školství vstoupí v účinnost k prvnímu září toho roku. Další kroky směřující ke kompletní desegregaci ve školách a zavedení inkluzivní formy vzdělávání budeme i nadále sledovat. Děkujeme za váš zájem a podporu!
Požadujeme
uznat, že romské děti v českých školách zažívají etnickou diskriminaci
učinit silný a jednoznačný politický závazek, že odstranění diskriminace Romů ve vzdělávání je prioritou a musí se naléhavě řešit
přijmout plán s komplexními opatřeními k ukončení etnické diskriminace a segregace romských dětí v českých školách
