Urgentní
akce

TURECKO: Zastavte násilné deportace syrských uprchlíků

  Případ

Migrace   Turecko publikován 21.10.2019

V rozporu s mezinárodním i místním právem deportují poslední měsíce turecké úřady syrské uprchlíky zpět do Sýrie, kde jim hrozí vážné porušování lidských práv. Uprchlíkům, kterým již skončila platnost jejich tureckých identifikačních dokladů, nejsou doklady prodlužovány, přestože je to podle tureckého práva možné. Turecko musí všechny deportace zastavit a umožnit uprchlíkům obnovování jejich dokladů.

Turecko je zemí, která hostí nejvíce uprchlíků na světě – aktuálně je to okolo 4 milionů, z nichž přes 3,6 milionu tvoří Syřané.

Všem Syřanům je v Turecku teoreticky udělován status „dočasné ochrany“, musejí se ovšem registrovat a získat doklady totožnosti, aby měli přístup k základním službám, včetně zdravotní péče a vzdělávání. Turecké úřady vynaložily miliardy eur na přijetí těchto lidí v nouzi a obdržely finanční podporu i od Evropské unie. Navzdory tvrzením Turecka a EU však není Turecko pro uprchlíky a žadatele o azyl bezpečnou zemí. Amnesty International i jiné organizace získaly důvěryhodné a shodující se důkazy o nezákonných deportacích do Sýrie mezi lety 2014–2018.

Navracení (refoulement) či deportace žadatelů o azyl do míst, kde jim bezprostředně hrozí vážné porušování lidských práv zakazuje jak turecké, tak mezinárodní právo, k jehož dodržování se Turecko zavázalo. Syrští uprchlíci nejčastěji uvádějí, že byli k podepsání takzvané Smlouvy o dobrovolném návratu donuceni nebo z nich byl podpis tohoto dokumentu, sepsaném někdy pouze v turečtině, vylákán podvodem. Po vyhoštění do Sýrie automaticky skončí platnost dokladů totožnosti zajišťující jejich dočasnou ochranu. Ti, kterým se přesto podaří opětovně vstoupit na turecké území (s tím, že hranice je skutečně uzavřena, v podstatě nezákonně), nedisponují žádným právním statusem a jsou vůči deportacím o to více bezbranní. Jsou i lidé, kteří se do Sýrie navracejí dobrovolně, např. kvůli starším příbuzným nebo obnově pasů.

Tito lidé Amnesty sdělili, že nebyli informováni o tom, jaké důsledky bude mít jejich opuštění Turecka a po svém (nutně nezákonném) následném návratu do země zjistili, že jejich status dočasné ochrany byl zrušen. Dne 7. ledna 2019 vydalo Ředitelství pro řízení migrace oběžník objasňující, že držitelé dokladů pro dočasnou ochranu, kteří o svůj status přišli, by měli mít možnost jej opětovně získat. Z nejasných důvodů se však zdá obnovení či znovuzavedení statusu dočasné ochrany poté, co byla jednou zrušena, prakticky nemožné, a to bez ohledu na to, jakým způsobem dotyčný o tento status přišel (například bez ohledu na to, byl-li návrat do Sýrie vynucen nebo byl-li dobrovolný nebo jestli doklady jednoduše pozbyly své platnosti).

Pozadí

Dne 22. července 2019 prohlásila Istanbulská provincie, že všichni Syřané, kteří nejsou v Istanbulu zaregistrovaní, musejí do 20. srpna odejít do jiných provincií. Později Ředitelství pro řízení migrace posunulo termín na 30. října. Červencové oznámení spustilo vlnu paniky. Spadá do doby, kdy se objevily zprávy o nárůstu deportací do Sýrie. Existují obavy, že to samé se bude dít i v říjnu. Istanbul hostí přes 500 000 registrovaných Syřanů a mnoho dalších, kteří registrováni nejsou nebo jsou registrováni v jiné provincii. Přestože žádný Syřan není před vyhoštěním zcela chráněn, nejzranitelnější jsou ti, kteří nevlastní doklady, a lidé pracující bez pracovního povolení, které je ale téměř nemožné získat. Do konce roku 2018 bylo uděleno pouze 68 000 těchto povolení, poslední zmíněná kategorie tedy zahrnuje téměř všechny syrské běžence pracující v Turecku.

Zůstaňme v kontaktu

Odebírejte novinky a petice e-mailem.



Souhlasím se zpracováním osobních údajů podle Zásad o ochraně a zpracování osobních údajů AI ČR