Amnesty vyvrací pět mýtů o mučení

Mučení se využívá především proti podezřelým z terorismu a během válečných konfliktů

Průzkum Amnesty International ukazuje, že mučení a jiné formy špatného zacházení jsou i nadále problémem v mnoha zemích, které čelí skutečným či zdánlivým bezpečnostním hrozbám, včetně terorismu.

Náš výzkum také jasně ukazuje, že většina obětí mučení a jiných forem špatného zacházení po celém světě nepatří mezi nebezpečné teroristy, ale jde spíše o bezmocné podezřelé na okraji společnosti, kteří bohužel málokdy přitahují pozornost médií a veřejného mínění, a to jak na úrovni daného státu, tak na úrovni celého světa.

Obětmi mučení jsou často lidé, kteří nikdy nedrželi v ruce zbraň – obránci lidských práv, političtí oponenti, novináři atd.

Celosvětově je tedy většina obětí mučena ne proto, že patří mezi teroristy, ale proto, že se nějakým způsobem odlišuje nebo si dovoluje nesouhlasit s vládou. Bez ohledu na motiv je mučení a jiné formy špatného zacházení naprosto neomluvitelné.

Mučení je jediný způsob, jak rychle získat informace

Státy mají obrovské množství způsobů, jak shromažďovat informace o zločinech nebo podezřeních z trestných činů, aniž by musely používat nejrůznější techniky mučení. Především humánní techniky výslechu se ukázaly jako účinné při získávání potřebných informací a nenesou s sebou ničivé osobní, společenské ani právní následky.

Některé formy mučení nejsou tak hrozné

Mučení nelze odstupňovat na lepší nebo horší. Je právně definováno jako čin, jenž osobě, která má být potrestána nebo vyslýchána, záměrně způsobuje těžkou bolest a utrpení, ať už fyzické nebo psychické. Žádná verze mučení proto není přijatelnější než jiná.

Všechny formy mučení jsou zavrženíhodné a protiprávní – včetně elektrických šoků, bití, znásilňování, ponižování, předstíraného popravování, pálení, spánkové deprivace, předstíraného topení, trávení dlouhých hodin v nepřirozené pozici, používání štípacích kleští, omamných látek nebo psů. Bohužel se všechny tyto metody v různých zemích světa často užívají.

Za určitých okolností je mučení přijatelné

Ne. Mučení není nikdy legální ani ospravedlnitelné. Země, které mučení nepostihují podle zákona, porušují mezinárodně uznávané standardy.

Právnicky řečeno, naprostý zákaz mučení a jiných forem špatného zacházení je „neodmyslitelný“ – to znamená, že ho není možné porušit ani ve stavu nouze. Zákaz dosáhl tak silného celosvětového konsenzu, že zavazuje i státy, které se nepřipojily k mezinárodním smlouvám o lidských právech.

Mnoho zemí dnes pokračuje v mučení z řady důvodů, zejména proto, že na mučení vlády vydělávají – nebo si to alespoň myslí – a protože ti, co za něj nesou odpovědnost, málokdy čelí spravedlnosti.

Mučení používají jen země s nedemokratickým režimem

Za posledních pět let Amnesty International zaznamenala mučení nebo jiné formy špatného zacházení ve 141 zemích světa.

V některých zemích může být mučení ojedinělé, v jiných je systematické, ani v jednom případě ale není přijatelné.

Důkazy a celosvětový průzkum Amnesty International společně s více než padesáti lety dokumentování a boje proti tomuto zneužívání odhaluje, že mučení ve světě stále existuje.

Novinky

14.6.2017

Alioho zdraví se prudce zhoršilo

6.3.2017

Odpověď prezidenta Bašára al-Asada na zprávu Amnesty International o vězení Saydnaya

V návaznosti na rozhovor prezidenta Bašára al-Asada v rozhovoru pro Yahoo News ve kterém zamítá zjištění nedávné zprávy Amnesty International o hromadných popravách a vyhlazování ve vojenském vězení Saydnaya v Sýrii, řekl Philip Luther, ředitel výzkumu a podpory pro Blízký východ a severní Afriku:

6.3.2017

Sýrie: tajná kampaň masových pověšení a vyhlazování ve vězení Saydnaya

Nová mrazivá zpráva Amnesty International odhaluje vypočítavou kampaň syrské vlády, mimosoudních masových poprav pověšením ve vězení Saydnaya. Mezi lety 2011 a 2015, byly každý týden, a často dvakrát týdně, skupiny až padesáti lidí odvedeny z cel a usmrceny pověšením. Během pěti let, až 13 000 lidí, většina z nich civilisté považováni za opozici proti vládě, bylo tajně pověšeno v Saydnaye.

3.2.2017

Muž zmizel během evakuace východního Aleppa

Osud a místo pobytu Abdulhadiho Kamela zůstává neznámý. Naposledy byl spatřen, když ho odvážela sanitka 16. prosince 2016 poté, co byl zraněn syrskými vládními silami, které zastavily evakuační konvoj, ve kterém opouštěl východní Aleppo.

3.2.2017

Irák: Poprava 31 mužů hromadí nespravedlnost na vrchol krveprolití

Masová poprava 31 mužů v Iráku, která byla včera oznámena, za jejich údajnou účast na hromadných vraždách v roce 2014 je dalším důkazem nehorázné lhostejnosti iráckých autorit k lidským právům a scestného užívání trestu smrti ve jménu bezpečnosti, řekla Amnesty International.

Další zprávy

Úspěchy

24.8.2017
Pracovník mezinárodní organizace OSN uvězněn, mučen a nespravedlivě odsouzen na 20 let: @ Uzbekistán

Erkin Musajev je VOLNÝ!

10. srpna byl Erkin propuštěn. V osobním vzkazu pro Amnesty International děkuje všem, kdo je podpořili.