Migrační expert z francouzské sekce Amnesty vyzývá k ochraně uprchlíků a migrantů.

Solidarita s každým, kdo utíká před nesmyslným násilím, je důležitější, než kdy jindy, míní Jean-Francois Dubost, vedoucí projektů v oblasti uprchlictví a migrace z Amnesty France.

"Doufám, že jsou Vaši blízcí v bezpečí." Tak končí zpráva od mé kolegyně. Jsme ve spojení s aktivisty Amnesty, kteří na koncertech U2 v Paříži vysvětlují fanouškům, proč bychom v Evropě měli přivítat více uprchlíků.

Její slova ve mně okamžitě vyvolají myšlenku, že se stalo něco špatného. Zažívám hrozivé déjà-vu – připomene mi lednovou událost, kdy byla napadena redakce satirického magazínu Charlie Hebdo.

Brzy zjišťuji, že právě před několika momenty bylo ve stejnou dobu zabito několik desítek lidí v teroristických útocích na několika místech napříč Paříží. Můj instinkt mi ihned velí, abych zkontaktoval naše aktivisty. Nejméně jeden koncert skupiny U2 je zrušen a všechny naše další plány jsou pozastaveny. Pročítám si zprávy, snažím se pochopit všechny ty události.

Dochází mi, že uprchlíci, které se snažíme chránit, budou také trpět kvůli těmto útokům. Reakce politiků zanedlouho potvrdí mé obavy. Někteří označují migranty a uprchlíky jako "nežádoucí" nebo dokonce tvrdí, že by všichni měli být posláni zpět, odkud přišli, nehledě na nebezpečí, které by jim hrozilo.

Následně je na jednom z míst činu nalezen falešný syrský pas, který vyvolává spekulace, že pachatel připlul do Evropy přes řecké ostrovy.

Již nyní vyvstává v médiích otázka, zda tyto teroristické činy změní evropskou politiku vůči uprchlíkům.

 Dvakrát tak zranitelní

 

Na ulicích a v hromadné dopravě Paříže je všude cítit až hmatatelné napětí. Spojuje mne s lidmi okolo. Cítím se křehký, bezbranný.

Tyto pocity mě dovádí k myšlenkám o uprchlících, kteří, i přes svou vůli přežít a chránit své blízké, jsou jedni z těch nejzranitelnějších. Teď budou zranitelní ještě dvakrát tolik.

Říkám zranitelní, protože byli nuceni utíkat ze svých domovů, často před nepředstavitelným nebezpečím. Protože museli podniknout riskantní, dlouhou cestu, aby našli útočiště v zahraničí. A protože jsou nyní podezřelí, že jsou oni samotní zdrojem nebezpečí.

Proto nesmíme dovolit, aby se stali oběťmi dvakrát, ve svých zemích původu, kde často již museli čelit těmto hrozbám, a nyní zde, v Paříži, v Evropě po útocích.

Právě tohle je naše poselství, které se rychle šíří na sociálních sítích, a tak se staví proti vlně odporu ve společnosti a znesnadňuje vytváření zjednodušených a pohodlných závěrů od lidí, kteří připodobňují uprchlíky k násilným útočníkům.

Připojujeme se k hlasům vyjadřujícím prostá fakta, která jsou v této situaci nasnadě: uprchlíci musí být ochraňováni, dnes více, než kdy jindy.

Média hlásí, že strach z uprchlíků vzrůstá, mluví o tom, jaké by to mohlo mít důsledky. Dělají s uprchlíky rozhovory, hlavně v Calais, kde se zvedla vlna solidarity s francouzským lidem. Obyvatelé tábora se vůči útočníkům vyhrazují a popisují, jak jim tato smutná situace připomíná tu v Sýrii.

Naše podpora francouzským obcím a městům v přijímání většího počtu uprchlíků se nyní zdá důležitější, než kdy jindy. Najednou si také uvědomujeme, jak tato práce může být křehká, musí-li se utkat tváří v tvář s podobnými událostmi a s negativními reakcemi, které vyvolávají.

Život bez strachu

Právě nyní je naprosto zásadní mluvit o důvodech příchodu dětí, žen a mužů k hranicím Evropy.  Je důležité přiblížit lidem osudy jednotlivých uprchlíků; mluvit o jejich životech, o jejich cestě do Evropy, o jejich cílech do budoucna; spíše než pořádat projevy, debaty a demonstrace.

Jejich příběhy nám připomenou, co je teď pro nás důležité: základní lidské jistoty, jako jsou možnost pohybu po městě beze strachu, bezpečného cestování v hromadné dopravě. Jednoduše chceme žít v bezpečí.

Vyjádřením vzdoru vůči všeobecnému strachu v tomto temném období můžeme mezi veřejnost vyslat jednoduchou zprávu, sice že uprchlíci jsou lidé, úplně stejní jako my.

I oni si užívali pohodlí obyčejného života, blízkosti rodiny a domova. Poté válka a násilí převrátily jejich životy naruby a dovedly je sem, k našim vlastním hranicím. Dnes všichni sdílíme stejný cíl. Chceme žít, svobodně a v bezpečí.

Stojíme před dvěma výzvami. Musíme chránit bezpečnost všech a zároveň přijímat nové a nové příchozí. Musíme ukázat, že tyto dva úkoly se navzájem nevylučují, že jde jen o dvě strany stejné mince.

Abychom to zvládli, musíme ukázat jednotu a soudržnost. Společně dokážeme všem štváčům, že stojíme při každém, kdo byl obětí násilí – včetně uprchlíků.

Publikováno / Zveřejněno v/ dne:Migrace