Lord Alfred „Alf“ Dubs - Já sám jsem byl dětským uprchlíkem a teď je čas pomáhat těm ostatním. I takový může být evropský politik

„Jsem jedním z Wintonových dětí. Je to obrovský dar, že jsem jej mohl potkat. Nebýt jeho dobroty, nebyl bych naživu.“ 

Lord Alfred Dubs se narodil 5. prosince 1932 v Praze. Jeho otec musel kvůli svému židovskému původu uprchnout z Československa na počátku německé okupace. V roce 1939 se dostal do jednoho z transportů organizovaných britským makléřem Nicholasem Wintonem, který zachránil na 669 židovských dětí před koncentračním táborem. V Londýně se Alfred Dubs opět shledal se svým otcem a následně i s matkou a vystudoval školu ekonomie a politických věd. Rozhodl se pro politickou dráhu, podle jeho slov: pokud dokážou lidé politikou způsobit takové utrpení, k jakému došlo během druhé světové války, může politika být použita i pro šíření dobra. 

Nyní čtyřiaosmdesátiletý lord sám pomáhá dětem bez doprovodu prchajícím z válečných zón. „Je potřeba si minulost neustále připomínat a poučit se z ní,“ říká muž, který si na formality moc nepotrpí a je nejšťastnější, když mu všichni říkají Alfe. S „Alfem“ jsem v Praze strávila jen pár dní, ale na jeho houževnatost a zájem o druhé lidi nikdy nezapomenu. Když ho potkáte, nemluví o sobě, ale snaží se co nejvíce zjistit o vás, naslouchá vašim názorům a snaží se vám porozumět. O Praze říká, že je to jedno z nekrásnějších měst Evropy a přál by si, aby naše politika byla tak skvělá, jako naše hlavní město.

Alf si povzdechl nad postojem České republiky, ale i dalších zemí V4. Evropa by podle něj měla být multikulturní a z politiky ČR, Polska, Slovenka a hlavně Maďarska je znepokojen. Říká, že se mu nelíbí, jak se u nás mluví o migraci. Upozorňuje na to, že když došlo k rozšíření EU o dalších deset států, včetně ČR, jen tři státy EU jim otevřely své hranice – Irsko, Švédsko a Británie. To způsobilo velký příliv migrantů a s tím i některé komplikace. „Možná jsme měli přesvědčit ostatní státy, aby své hranice otevřely bez prodlení. Přesto si myslím, že imigrace je pro Británii pozitivní.

V britském parlamentu letos bojoval o dodatek k britskému imigračnímu zákonu, kterým by se země zavázala přijmout tisíce dětí bez doprovodu, které uprchly ze Sýrie, ale i z dalších zemí. Právě tyto děti patří mezi nejohroženější skupinu uprchlíků. Hrozí jim násilí i sexuální zneužívání. Často se také stávají oběťmi pašeráků a obchodníků s lidmi. Když jsem prosazoval zmiňovaný dodatek zákona, argumentoval jsem tím, že Británie přijala za války deset tisíc dětí prchajících z Německa. Proto to zvládneme i nyní, uvádí Alf. Je přesvědčen, že jeho vlastní zkušenost mu pomáhá lépe porozumět tomu, co prožívají děti, které bez rodičů a příbuzných uvízly v Calais. "Některým z nich pomohli uprchnout rodiče, jiným pašeráci. Utíkají ze strachu o svůj život, stejně tak to bylo v mém případě."

Na jaře tohoto roku se Dubsovi podařilo, po velkém boji, dodatek prosadit. Na jeho základě se Londýn zavázal přijmout blíže nestanovený počet dětí bez doprovodu. Lord nejdříve počítal, že by se do Británie mohly dostat děti uprchlíků z Itálie či z Řecka, kde jsou uprchlické tábory a hot spoty přeplněné. Z těchto zemí se zatím podařilo převést pouze několik desítek dětí. Důležitý zlom přišel až krátce před začátkem stěhování uprchlíků z „Džungle“, francouzského tábora v Calais. Do Británie se z Calais dostalo 200 dětí a mladistvých, z toho 60 z té nejzranitelnější skupiny – většinou dívky z Eritreje, kterým hrozí vysoké riziko sexuálního zneužívání.

„Je to výborný začátek," popsal Dubs příjezd prvních dětí z Calais. A brzy přijedou další. V příštích týdnech a měsících přijme Británie další stovky dětí a to v rámci slučování rodin či díky Dubsovu dodatku. Alf se nedávno sám vydal do „Džungle“, aby si situaci prohlédl na vlastní oči a setkal se tam s dětmi, které v táboře žily.  "Není divu, že zde dochází k násilí. Nedivím se, že se tak zoufale pokoušejí utéct. A vůbec mě nepřekvapuje, že dělají vše co je v jejich silách, aby se dostaly za kanál do Velké Británie. V jejich situaci bych dělal to samé," řekl.

Lord Dubs je známý tím, že byl proti vystoupení Velké Británie z EU a věří i ve společnou evropskou politiku při řešení migrační krize. „Nemůžeme nechat lidi umírat na moři, ale ani nemůžeme otevřít dveře všem. Nelze nechat všechno břemeno na státech jako je Řecko, Itálie a Malta. Pravidla musejí být jasně nastavena. Musíme najít způsob, jak oddělit ty, kteří prchají kvůli perzekuci a válce od těch, kteří utíkají pouze  z ekonomických důvodů". Podle Lorda Dubse je nutné zakročit proti pašerákům, kteří parazitují na neštěstí druhých.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Publikováno / Zveřejněno v/ dne:Migrace