Urgentní
akce

Bangladéšská vláda jí zakázala studovat. Nenechme to tak!

  Případ

Diskriminace   Bangladéš publikován 20.10.2019

Studentka práv Rohima Akter Khushiová byla vyloučena ze soukromé vysoké školy Cox’s Bazar International University v Bangladéši jen pár dnů po odvysílání zahraniční reportáže, kde se o ní mluví jako o jedné z mála rohingských žen, kterým se podařilo získat přístup k univerzitnímu vzdělání. Mladá žena byla ze školy vyloučena pouze kvůli své příslušnosti k muslimské menšině Rohingů, a to na základě nařízení bangladéšské vlády, podle kterého není příslušníkům Rohingů umožněno studovat na jakékoli státní nebo soukromé univerzitě či vysoké škole.

Rohimě Akter Khushiové je dvacet let a je příslušnicí menšiny muslimských Rohingů. Je nejstarší z pěti sourozenců, narodila se v Kutupalongu, oficiálním uprchlickém táboře v bangladéšském Cox’s Bazar, a patří tak ke zhruba 34 tisícům registrovaných rohingských uprchlíků, kteří v Bangladéši žijí.

Po dokončení střední školy v roce 2018 (Státní střední dívčí škola v Cox’s Bazar) byla v lednu 2019 přijata k bakalářskému studiu na soukromé vysoké škole Cox’s Bazar International University.

Po zveřejnění zahraniční zpravodajské reportáže, v níž se na videu objeví jako jedna z mála rohingských mladých žen, kterým se podařilo získat přístup k univerzitnímu vzdělání, byla Rohima Akter Khushiová 6. září 2019 na základě rozhodnutí vedení školy ze studií vyloučena. Jediným zdůvodněním tohoto rozhodnutí byla její rohingská příslušnost. Nejvyšší vedení školy Amnesty International sdělilo, že tak bylo učiněno na základě nařízení bangladéšské vlády, podle kterého není příslušníkům Rohingů umožněno studovat na jakékoli státní nebo soukromé univerzitě či vysoké škole. Mladá žena začala trpět depresemi. „Připadám si jako v domácím vězení,“ říká.

Zamítnutí přístupu ke vzdělání je porušením lidskoprávního závazku, ke kterému se Bangladéš zavázal podepsáním Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech, v němž „státy, smluvní strany Paktu, uznávají právo každého na vzdělání. Souhlasí, že vzdělání bude směřovat k plnému rozvoji lidské osobnosti a smyslu pro její důstojnost a posílení úcty k lidským právům a základním svobodám“ (článek 13).

V Bangladéši v současnosti žije kolem jednoho milionu rohingských uprchlíků. Přes 700 tisíc opustilo své domovy v Myanmaru po srpnu 2017, kdy v rámci zvláštních opatření začaly bezpečnostní složky v zemi proti Rohingům tvrdě postupovat. Navzdory tomu, že se mělo jednat o odpověď na útok na stanoviště bezpečnostní kontroly provedený konkrétními ozbrojenými skupinami, byly tyto brutální postupy proti Rohingům uplatňovány plošně. Nastolené podmínky apartheidu Rohingy v Myanmaru systematicky zbavují práv, a to včetně jejich práva na státní občanství.

Od posledního obrovského přílivu uprchlíků do Bangladéše před dvěma lety stále více než půl milionu nezletilých rohingských dětí setrvává v naprosté nejistotě, žijí v přeplněných táborech a nemají přístup k odpovídajícímu vzdělání. Dostává se jim pouze minimálního a velmi neformálního vzdělávání v edukačních centrech podporovaných Organizací spojených národů, jejichž agentury v uprchlických táborech pomáhají.

  Aktuality

  Článek publikován 22.6.2020

Bangladéš se zavazuje vzdělávat děti Rohingů

Pozadí

Rohima Akter Khushiová chce svou komunitu pozvednout z bídy a utrpení tím, že bude prosazovat rovný přístup ke vzdělání pro všechny včetně Rohingů. „Až dokončím svá studia, chtěla bych se věnovat lidským právům a zajistit možnost vzdělávat se nejen Rohingům, ale také všem ostatním, kterým je toto právo odepřeno,“ řekla Amnesty International. Bangladéš projevil obrovskou vstřícnost přijetím téměř jednoho milionu rohingských uprchlíků, avšak obrovské množství dětí a dospívajících nemá možnost řádně studovat.

Zpráva UNICEF vydaná v srpnu 2019 (UNICEF’s August 2019 Advocacy Alert) navíc upozorňuje na zvyšující se množství případů vykořisťování lidí, kteří jsou zneužíváni k prodeji drog, aby si vydělali alespoň trochu peněz a krátkodobě tak pozvedli svou životní úroveň. Úředníci tedy selhávají v situaci, kterou bude do budoucna třeba řešit a které bude muset čelit následující generace. Odepřením základního lidského práva na vzdělání navíc zůstávají děti a dospívající v uprchlických táborech vystaveni riziku vykořisťování a zneužívání kriminálními gangy, překupníky lidí a ozbrojenými skupinami.

Zůstaňme v kontaktu

Odebírejte novinky a petice e-mailem.



Souhlasím se zpracováním osobních údajů podle Zásad o ochraně a zpracování osobních údajů AI ČR