Urgentní
akce

© Private

Ujgurskému profesorovi hrozí v Číně trest smrti

  Případ

Trest smrti   Čína publikován 30.9.2019

Mezinárodně uznávanému profesorovi geografie a bývalému rektorovi Sin-ťiangské univerzity hrozí trest smrti.

Profesor Tašpolat Téjip byl čínskou policií zadržen v březnu 2017 během cesty na konferenci do Německa, které se měl zúčastnit s několika svými studenty. Od té doby je vězněn na neznámém místě. V tajném a nespravedlivém procesu byl obviněn ze „separatismu“ a odsouzen k trestu smrti.

Ujgurové jsou převážně muslimská etnická menšina, žijící zejména v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang. Od osmdesátých let se Ujgurové stali terčem systematického a rozsáhlého porušování lidských práv, zahrnujícího bezdůvodné zadržování a věznění, omezování náboženské svobody, stejně jako omezování kulturních a sociálních práv. Místní úřady mají pevnou kontrolu nad náboženskými praktikami, včetně nařízení, které všem státním zaměstnancům a dětem pod 18 let zakazuje modlení se v mešitách.

V květnu roku 2014 byla v Sin-ťiangu zahájena roční kampaň „tvrdý úder“, při které docházelo k zatýkání, svévolnému zadržování nebo zastrašování ujgurských obyvatel.

Vláda žádala větší „spolupráci“ mezi žalobci a soudy, která vyvolala obavy, že obvinění nebudou mít možnost, aby jejich proces byl spravedlivý. Kampaň „tvrdý úder“ byla nakonec prodloužena a došlo k navýšení výdajů na chod policejních složek v Ujgurské autonomní oblasti.

Díky stoupajícím represím se mnoho Ujgurů rozhodlo odejít ze země. Čínské úřady reagovaly další vlnou represí vůči jejich rodinám a blízkým s cílem přinutit uprchlíky k návratu.

Čína zároveň maří jakékoliv politické a lidskoprávní snahy ujgurských aktivistů v zahraničí. Podobné aktivity čínských úřadů vyvolávají rostoucí strach Ujgurů z nuceného návratu zpět do Číny. Oprávněné obavy mají zejména uprchlíci, kteří se v různých zemích snaží získat azyl. V posledních letech byly nejméně desítky Ujgurů deportovány do Číny, a to zejména ze zemí jihovýchodní a Střední Asie.

  Aktuality

  Článek publikován 6.1.2020

Tašpolet Téjip stále vězněn na neznámém místě. Rodina o něm nemá žádné zprávy

Místo pobytu významného ujgurského akademika Tašpolata Téjipa zůstává neznámé a nelze vyloučit, že bude popraven.

  Článek publikován 16.12.2019

O Tašpolatův případ se zajímají média i Evropský parlament

Tašpolatův případ vzbudil velkou mediální pozornost a také nový předseda podvýboru Evropského parlamentu pro lidská práva (DROI) vydal prohlášení týkající se uvalování vazby v úplné izolaci a možných poprav obyvatel v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang v Číně.

Pozadí

Drakonická bezpečností opatření zavedl v roce 2016 dnešní první tajemník komunistické strany Číny v Sin-ťiangu Čchen Čchüan-kuo. Během tří let tak vzniklo na 90 000 nových pracovních míst s jediným cílem – hlídat Ujgury doslova na každém kroku. Ve stejné době ve velkém docházelo k zabavování cestovních pasů Ujgurů.

V březnu 2017 čínská vláda uzákonila v Sin-ťiangu kampaň „Regulace extremismu“. Zákon definuje a zakazuje širokou škálu chování označeného za extremistické, například „šíření extremistických myšlenek“, znevažování či odmítání sledování státní televize, nošení burek, nošení „neobvyklých“ vousů, odmítání vládních zákonů a sdílení, stahování, obchodování či čtení článků, publikací nebo audiovizuálních záběrů obsahujících „extrémistický obsah“.

Podle Rádia svobodná Asie (RFA) čínské úřady v květnu roku 2017 přinutily všechny ujgurské studenty přihlášené na univerzitách v zahraničí k návratu do Číny. V lednu roku 2017 bylo na příkaz čínských úřadů v Egyptě zadrženo zhruba 200 Ujgurů, šestnáct z nich je vězněno na neznámém místě.

Čínská vláda popírala existenci převýchovných táborů do října 2018, kdy přiznala existenci táborů jako dobrovolných „středisek odborné přípravy“. Tvrdí, že úkolem těchto tzv. pracovních center je poskytnout lidem technické a pracovní vzdělání, aby si byli schopni najít práci a stát se „potřebnými“ obyvateli. Vysvětlení Číny je ale v rozporu se svědectvími lidí propuštěných z těchto táborů. Ti popisují bití, hladovění, zavírání na samotky apod.

Kampaně jako „tvrdý úder“ bývají běžně spojovány s nárůstem rozsudků trestu smrti a odborníci často kritizují soudní řízení, která jsou používána v rámci represí, pro velkou pravděpodobnost „nespravedlivých procesů nebo poprav“.

Ve výzkumné zprávě „China’s Deadly Secrets“ Amnesty z roku 2017 je popsáno, jak navzdory tvrzení, že v Číně dochází ke zlepšení transparentnosti soudnictví, se čínské úřady naopak prostřednictvím propracovaného bezpečnostního systému snaží utajit rozsah provedených poprav.

Vyšetřování například odhalilo, že stovky poprav uváděných ve zprávách veřejných médií chybějí v národní online soudní databázi „China Judgments Online“, i když by tam podle čínských nařízení měly být. To se týká i poprav provedených v Sin-ťiangu.

Amnesty International se staví proti trestu smrti ve všech případech bez výjimky a bez ohledu na povahu či okolnosti trestného činu, vinu, nevinu nebo jiné vlastnosti jedince nebo metodu, použitou státem k popravě.

Trest smrti je porušením práva na život, jak je uvedeno ve Všeobecné deklaraci lidských práv. Je to nejkrutější, nelidský a ponižující trest. Amnesty bojuje za celosvětové zrušení trestu smrti již více než 40 let.