Urgentní
akce

Manželský pár v Pákistánu odsouzen k trestu smrti za rouhání. Pomůžete?

  Případ

Trest smrti   Pákistán publikován 23.3.2021

Shafqat Emmanuel a Shagufta Kausarová, křesťanský pár z Pákistánu, byli obviněni z rouhání a v roce 2014 odsouzeni k trestu smrti za údajné posílání „rouhačských“ textových zpráv islámskému duchovnímu. Ve vězení již strávili téměř osm let a jejich odvolání bylo několikrát odloženo.

Oba byli zatčeni v roce 2013 a v dubnu 2014 odsouzeni k trestu smrti. Šest let po jejich uvěznění se jejich odvoláním začal zabývat soud. Celý proces ale následně zbrzdila pandemie COVID-19. Během posledních dvou slyšení v roce 2021 – jedno bylo stanoveno na 15. února, druhé na 24. února – soudci opustili místnost ještě před projednáním odvolání páru s odůvodněním, že jim právě skončila pracovní doba.

Taktika systematického odročování spojená se soudním procesem Shafqata a Shagufty je zcela zjevná. Amnesty International má důkazy o tom, že odkládání a prodlužování soudního procesu je běžným jevem také v několika dalších případech lidí obviněných z „rouhání“. Soudci jsou proto právem vystaveni podezření z uplatňování taktiky, která vychází z jejich neochoty vynést rozsudek a zprostit obžalované viny. Z toho důvodu pak soudy s lidmi obviněnými z vážných trestných činů včetně rouhání mohou v rámci pákistánského právního systému trvat mnoho let, než se uzavřou.

Pákistánské zákony proti rouhání jsou notoricky známé svou vágností i těžkými tresty. Na základě důkazů, které mnohokrát nesplňují standardní normy dokazování „nade vši pochybnost“, obvinění často čelí hrozbě trestu smrti. Zákony proti rouhání jsou tak v přímém rozporu se závazky Pákistánu respektovat a dodržovat lidská práva a připravují půdu pro další zneužívání včetně vyhrožování smrtí a zabitím. Soudci jsou zastrašováni a pod nátlakem nuceni k odsuzování obžalovaných, pokud se sami nechtějí stát další obětí. Někteří soudní obhájci byli zabiti přímo v budově soudu; svědci a rodinní příslušníci obětí byli nuceni se skrývat.

V případě, že jsou obvinění vznesena na základě zákonů proti rouhání, má policie právo údajného pachatele bez varování uvěznit a zahájit vyšetřování bez jakýchkoli pokynů soudu a bez soudní pravomoci. Aby se vyhovělo nátlaku veřejnosti a rozlíceného davu, jenž sestává rovněž z náboženských a duchovních představených a jejich podporovatelů, bylo mnoho případů postoupeno žalobcům, a to zcela bez řádného prozkoumání důkazů. Jakmile je pak někdo už jednou obžalován, může mu být nejen zamítnuto propuštění na kauci, ale reálná je rovněž hrozba vleklých a nespravedlivých soudních procesů.

Mnoho lidí obviněných z rouhání je následně vystaveno násilí ze strany skupin i jednotlivců, kteří se rozhodli vzít právo do vlastních rukou. Dochází tak k výhružkám i zabitím těchto obviněných i dalších lidí, kteří jsou s nimi spojováni, včetně právníků, rodinných příslušníků a členů z jejich obce.

Neustálému strachu jsou rovněž vystavovány osoby zaměstnané v celém pákistánském systému trestního soudnictví. Právníkům, policii, žalobcům i soudcům je výhružkami zamezováno vykonávat svou práci efektivně, nestranně a beze strachu.

  Aktuality

  Článek publikován 3.6.2021

Skvělá zpráva: Trest smrti pro manžele z Pákistánu zrušen

Vrchní soud v Láhauru zprostil viny Shafqata Emmanuela a Shaguftu Kausarovou, manželský pár, který byl v roce 2014 odsouzen k trestu smrti za údajné posílání „rouhačských“ zpráv islámskému duchovnímu.

  Článek publikován 30.4.2021

Shafqatův zdravotní stav se zhoršuje

Dolní část Shafqatova těla zůstává paralyzována, tudíž při mobilitě musí spoléhat na omezenou pomoc vězeňské stráže. Má mnoho proleženin a je mu odepřena adekvátní léčba či přístup ke zdravotnickému personálu.

  Článek publikován 21.4.2021

Trest smrti v roce 2020: Egypt popravy ztrojnásobil, Čína opět v čele

Problémy se zvládnutím pandemie COVIDu-19 nestačily k tomu, aby v roce 2020 odradily 18 zemí od provádění poprav. Amnesty vydává svůj každoroční celosvětový report o trestu smrti.

Pozadí

Ve zprávě z roku 2016 Amnesty popisuje, jaký prostor ke zneužívání zákony proti rouhání poskytují, a že jsou tak v přímém rozporu s mezinárodními právními závazky, které se Pákistán zavázal dodržovat – mezi ně patří především respekt a ochrana lidských práv včetně svobody náboženského vyznání nebo víry a svobody slova a projevu. Ve zprávě je rovněž zdokumentováno, jak jsou tyto zákony zneužívány tím, že jsou namířeny proti nejzranitelnějším členům společnosti, kam patří také náboženské menšiny. Pákistánský nejvyšší soud oznámil, že „většina případů obvinění z rouhání vychází z falešných obvinění“ a jsou motivovány postranními úmysly. Podle Amnesty jsou tyto úmysly pak jen ve vzácných případech dále oficiálně prozkoumávány, přestože k většině z nich dochází zejména z důvodů profesní rivality, na základě osobních nebo náboženských neshod nebo jsou motivovány ekonomicky, tedy obstaráním výdělku.

Amnesty International se staví proti trestu smrti ve všech případech bez výjimky a bez ohledu na povahu a okolnosti spáchaného činu a vymezuje se rovněž k výše uvedenému určování viny nebo neviny stejně jako k postoji státu popravy nadále provádět.