Urgentní
akce

Manželský pár v Pákistánu odsouzen k trestu smrti za rouhání. Pomůžete?

  Případ

Trest smrti   Pákistán publikován 23.3.2021

Shafqat Emmanuel a Shagufta Kausarová, křesťanský pár z Pákistánu, byli obviněni z rouhání a v roce 2014 odsouzeni k trestu smrti za údajné posílání „rouhačských“ textových zpráv islámskému duchovnímu. Ve vězení již strávili téměř osm let a jejich odvolání bylo několikrát odloženo.

Oba byli zatčeni v roce 2013 a v dubnu 2014 odsouzeni k trestu smrti. Šest let po jejich uvěznění se jejich odvoláním začal zabývat soud. Celý proces ale následně zbrzdila pandemie COVID-19. Během posledních dvou slyšení v roce 2021 – jedno bylo stanoveno na 15. února, druhé na 24. února – soudci opustili místnost ještě před projednáním odvolání páru s odůvodněním, že jim právě skončila pracovní doba.

Taktika systematického odročování spojená se soudním procesem Shafqata a Shagufty je zcela zjevná. Amnesty International má důkazy o tom, že odkládání a prodlužování soudního procesu je běžným jevem také v několika dalších případech lidí obviněných z „rouhání“. Soudci jsou proto právem vystaveni podezření z uplatňování taktiky, která vychází z jejich neochoty vynést rozsudek a zprostit obžalované viny. Z toho důvodu pak soudy s lidmi obviněnými z vážných trestných činů včetně rouhání mohou v rámci pákistánského právního systému trvat mnoho let, než se uzavřou.

Pákistánské zákony proti rouhání jsou notoricky známé svou vágností i těžkými tresty. Na základě důkazů, které mnohokrát nesplňují standardní normy dokazování „nade vši pochybnost“, obvinění často čelí hrozbě trestu smrti. Zákony proti rouhání jsou tak v přímém rozporu se závazky Pákistánu respektovat a dodržovat lidská práva a připravují půdu pro další zneužívání včetně vyhrožování smrtí a zabitím. Soudci jsou zastrašováni a pod nátlakem nuceni k odsuzování obžalovaných, pokud se sami nechtějí stát další obětí. Někteří soudní obhájci byli zabiti přímo v budově soudu; svědci a rodinní příslušníci obětí byli nuceni se skrývat.

V případě, že jsou obvinění vznesena na základě zákonů proti rouhání, má policie právo údajného pachatele bez varování uvěznit a zahájit vyšetřování bez jakýchkoli pokynů soudu a bez soudní pravomoci. Aby se vyhovělo nátlaku veřejnosti a rozlíceného davu, jenž sestává rovněž z náboženských a duchovních představených a jejich podporovatelů, bylo mnoho případů postoupeno žalobcům, a to zcela bez řádného prozkoumání důkazů. Jakmile je pak někdo už jednou obžalován, může mu být nejen zamítnuto propuštění na kauci, ale reálná je rovněž hrozba vleklých a nespravedlivých soudních procesů.

Mnoho lidí obviněných z rouhání je následně vystaveno násilí ze strany skupin i jednotlivců, kteří se rozhodli vzít právo do vlastních rukou. Dochází tak k výhružkám i zabitím těchto obviněných i dalších lidí, kteří jsou s nimi spojováni, včetně právníků, rodinných příslušníků a členů z jejich obce.

Neustálému strachu jsou rovněž vystavovány osoby zaměstnané v celém pákistánském systému trestního soudnictví. Právníkům, policii, žalobcům i soudcům je výhružkami zamezováno vykonávat svou práci efektivně, nestranně a beze strachu.

Pozadí

Ve zprávě z roku 2016 Amnesty popisuje, jaký prostor ke zneužívání zákony proti rouhání poskytují, a že jsou tak v přímém rozporu s mezinárodními právními závazky, které se Pákistán zavázal dodržovat – mezi ně patří především respekt a ochrana lidských práv včetně svobody náboženského vyznání nebo víry a svobody slova a projevu. Ve zprávě je rovněž zdokumentováno, jak jsou tyto zákony zneužívány tím, že jsou namířeny proti nejzranitelnějším členům společnosti, kam patří také náboženské menšiny. Pákistánský nejvyšší soud oznámil, že „většina případů obvinění z rouhání vychází z falešných obvinění“ a jsou motivovány postranními úmysly. Podle Amnesty jsou tyto úmysly pak jen ve vzácných případech dále oficiálně prozkoumávány, přestože k většině z nich dochází zejména z důvodů profesní rivality, na základě osobních nebo náboženských neshod nebo jsou motivovány ekonomicky, tedy obstaráním výdělku.

Amnesty International se staví proti trestu smrti ve všech případech bez výjimky a bez ohledu na povahu a okolnosti spáchaného činu a vymezuje se rovněž k výše uvedenému určování viny nebo neviny stejně jako k postoji státu popravy nadále provádět.