Saúdská Arábie: Dostaňme novináře z vězení!

  Případ

Alá Brindží, novinář ze Saúdské Arábie, byl odsouzen za odpadlictví a další absurdní trestné činy kvůli svým příspěvkům na Twitteru. Zvláštní trestní soud v Rijádu je orgánem pro boj s terorismem, ale zároveň potírá i jakoukoliv opozici, jakou představují aktivisté bojující za lidská práva nebo menšinové náboženské komunity.

Saúdskoarabský novinář Alá Brindží dostal trest pět let vězení kvůli příspěvkům na Twitteru. Neměl žádný přístup k obhájci a Amnesty International ho považuje za vězně svědomí, který uplatňoval pokojným způsobem svá občanská práva na svobodu vyjadřování, sdružování a shromažďování.

24. března Zvláštní trestní soud v Rijádu odsoudil novináře Alá Brindžího k pěti letům vězení a následnému osmiletému zákazu cestování poté, co ho shledal vinným z urážky vlády, podněcování veřejného mínění, vysmívání se islámským náboženským osobnostem, porušení článku 6 zákona o počítačové kriminalitě a potrestal jej též za obvinění bezpečnostních složek ze zabíjení demonstrantů v Awamíji na východě země. Obvinění se vztahují k jeho příspěvkům na Twitteru, z nichž některé volaly po svobodě vyznání, podpoře hnutí za právo žen řídit automobily a podpoře ochránců lidských práv a vězňů svědomí. Soud mu udělil také pokutu 50 000 rijálů (přes 300 tisíc korun) a nařídil uzavření účtu na Twitteru.

Podle dostupných informací začal proces s Alá Brindžím v prosinci 2015. Původně byl obviněn z odpadlictví, které je v Saúdské Arábii závažným trestným činem, za který se uděluje trest smrti. Vzhledem k nedostatku důkazů však nebyl tento trest uložen. Brindžímu nebyl během procesu umožněn přístup k obhájci.

Alá Brindží je děvětatřicetiletý novinář, kterého zatkli 12. května 2014 na kontrolním stanovišti cestou do Bahrajnu. Odtud jej převezli do Generálního ředitelství pro vyšetřování a nyní je ve vězení v Dammamu. Prvních 50 dnů strávil v izolaci v samovazbě, teprve poté mohl zavolat své manželce, která byla u jeho zatčení. Soudní proces zřejmě začal v prosinci 2015. Obviněnému novináři však odepřeli přístup k právníkovi.

Pozadí

Alá Brindží je uznávaný novinář, který pracoval v saúdskoarabských novinách al-Bilad, al-Šark a Okaz.

Systematické represe vůči ochráncům lidských práv jsou součástí širší kampaně na umlčení všech forem kritiky, které odhalují, ať už přímo či nepřímo, porušování lidských práv ze strany úřadů. Lidé, na které se úřady zaměřují, jsou často ochránci lidských práv, jako jsou aktivisté bojující za práva žen, příbuzných obětí, členové disidentského hnutí šíitských muslimů v Saudské Arábii, které kritizuje diskriminaci vůči komunitě, a dokonce každý, kdo komunikuje s mezinárodními organizacemi pro lidská práva, jako je například Amnesty International.

Saúdskoarabské úřady systematicky potírají všechny formy pokojného nesouhlasu a aktivismu už od roku 2012 zacílením na aktivisty a disidenty. Do začátku roku 2014 většinu z významných a nezávislých ochránců lidských práv buď uvěznili, nebo zastrašili, další lidé uprchli ze země. Většina z pronásledovaných dostala zákaz vycestování a jsou zastrašováni bezpečnostními složkami. Mnohé už odsoudili po hrubě nespravedlivých procesech Zvláštního trestního soudu v Rijádu, speciálního bezpečnostního a protiteroristického soudu, jehož působnost a postupy jsou nespecifikované.

V březnu 2016 odsoudil Zvláštní trestní soud spisovatele a islámského učence Mohanna Abdulazíze al-Hubajla na 6 let v nepřítomnosti. Byl odsouzen za porušení článku 6 o počítačové kriminalitě, za urážku státu a vlády a za solidaritu s vězněnými členy Saúdské asociace občanských a politických práv (ACRPA) na Twitteru. Též jej shledali vinným z podněcování a účasti na demonstracích a výzvám k propuštění vězňů svědomí. Soud také nařídil uzavření jeho účtu na Twitteru.

Poté, co umlčely známé zastánce lidských práv, úřady v roce 2013 rozšířily represe vůči aktivismu na síti a zaměřily se na umlčení právníků a rodinných příslušníků obětí porušování lidských práv nebo na lidi ve styku s mezinárodními organizacemi pro lidská práva, kteří ohlašují případy porušování práv. Členy rodin a právníky aktivistů a obětí přinutily podepsat závazek, že nebudou hlásit případy zneužití moci vůči jejich příbuzným nebo klientům a nebudou mluvit o okolnostech případů. Ve stejné době použily orgány veřejné moci státem kontrolovaná média k hlášení vlastní verze událostí a obrátily veřejné mínění proti aktivistům, v některých případech šly tak daleko, že je označují jako teroristy a zločince.

ZůstaŇme v kontaktu

Odebírejte novinky a petice e-mailem.



Souhlasím se zpracováním osobních údajů podle Zásad o ochraně a zpracování osobních údajů AI ČR