28.2.2024

Lidé v Pásmu Gazy nemají co jíst. Dva miliony Palestinců živoří v otřesných podmínkách

Izrael nesplnil předběžná opatření Mezinárodního soudního dvora a nezajistil, aby se do Gazy dostala potřebná humanitární pomoc. Kvůli izraelskému bombardování a blokádě tak lidem v Gaze hrozí hladomor. Někteří Palestinci jsou nuceni jíst krmivo pro zvířata, ženy nemohou kvůli nedostatku jídla kojit své děti.

11.7.2023

Darování americké kazetové munice podkopává úsilí o ochranu civilistů

Spojené státy plánují transfer kazetové munice - nerozlišující zbraně, kterou již 111 zemí zcela zakázalo. Působí totiž nevýslovné škody a utrpení civilistům, a to i desítky let po skončení konfliktu.

20.10.2022

Ruské útoky na energetickou infrastrukturu jsou válečné zločiny

20. října oznámily ukrajinské úřady, že dojde v celé zemi k výpadkům elektřiny poté, co bylo v posledních dnech vážně poškozeno přibližně 40 % energetických zařízení v zemi po ruských útocích.

11.10.2022

Ruské útoky na Kyjev a další města jsou eskalací válečné agrese a evidentní porušení válečného práva

Rusko v posledních dnech masivně útočí na Kyjev, další ukrajinská města a infrastrukturu.

Otázky a odpovědi k tiskové zprávě o ochraně civilistů na Ukrajině

Aktuální informace k vydání informací o ochraně civilistů na Ukrajině.

Minulý týden vydala centrála Amnesty a její mezinárodní výzkumný tým zprávu týkající se postupu ukrajinské armády při ochraně civilistů. Velice mě mrzí, že je tato tisková zpráva využívána a zneužívána ruskou propagandou. Zpráva podle mého názoru nebyla dostatečně citlivá v tom, že jasně nepřipomenula, že Rusko je válečným agresorem, který rozpoutal válku na Ukrajině a páchá celou řadu válečných zločinů. V tomto světle pak není dostatečně zřejmé, že hlavním cílem vydání tiskové zprávy mělo být jednoznačně zvýšit ochranu civilistů, na které každodenně dopadá válka a jejichž životy jsou ohroženy. Apel Amnesty na dodržování mezinárodního humanitárního práva není v žádném případě zpochybněním zločinů, které páchá ruská strana a které Amnesty od počátku války dokumentuje a kritizuje. Domnívám se, že postup Amnesty měl být citlivější a mělo dojít k předvídání dopadů na všechny Ukrajince a Ukrajinky.


Spolu s mými kolegy a kolegyněmi z České pobočky Amnesty jsme dali dohromady otázky a odpovědi na nejčastější otázky, které nám posíláte. Doufám, že zde naleznete odpověď i na Vaši otázku a děkuji Vám za jejich přečtení.


Linda Sokačová,

ředitelka Amnesty International Česká republika


O čem je tisková zpráva o ukrajinské armádě? 

Ve čtvrtek 4. 8. 2022 vydala Amnesty International tiskovou zprávu, ve které uvádí, jak v 19 zkoumaných lokacích, nepřijala ukrajinská armáda maximální možná opatření, aby minimalizovala nebezpečí, kterému jsou civilisté na Ukrajině vystavováni kvůli probíhající válce, kterou Rusko rozpoutalo. Na pravou míru musíme uvést, že zpráva nekritizuje přístup ukrajinské armády jako celku, ale zmiňuje konkrétní oblasti a případy, při kterých mělo dojít k nedostatečné ochraně civilistů.


Amnesty International během své výzkumné mise na Ukrajině zdokumentovala celou řadu případů válečných zločinů páchaných Ruskem a volá po jejich řádném vyšetření mezinárodním společenstvím (např. Ruský útok na divadlo v Mariupolu, Svědectví z obléhaného Charkova, Svědectví o ruských válečných zločinech, Ruské válečné zločiny v Buči, Ruská invaze na Ukrajinu. Všechny doposud vydané informace, zprávy a reporty, včetně důkazů o ruských válečných zločinech na Ukrajině, naleznete souhrnně zde.).


Rusko je agresorem v této válce a mělo by se za své válečné činy zodpovídat. Rusko by také mělo okamžitě zastavit jakékoliv útoky, zejména pak ty vedené proti civilistům. Na tuto skutečnost jsme upozorňovali nejen na našem happeningu na Staroměstském náměstí v březnu letošního roku.


Mezinárodní výzkumný tým Amnesty International během své výzkumné mise na Ukrajině zkoumal, jak se chovají obě strany konfliktu a zda jednají v souladu s mezinárodním humanitárním právem (MHP). Jedním z důležitých principů MHP je, aby všechny strany konfliktu zajistily maximální možnou ochranu civilistů a civilních objektů. Tento princip, jak už bylo zmíněno výše, Rusko mnohokrát během této války porušilo.


Z výzkumu mezinárodního týmu Amnesty vyplývá, že v 19 zkoumaných lokacích mohla Ukrajina udělat více, aby zajistila maximální možnou ochranu civilistů. Jednalo se o případy z oblastí Donbasu, Charkova a Mykolajivu. Ukrajinské složky se tam vyskytovaly a útočily z civilních budov, jako jsou školy, nemocnice a obytné budovy. O podobných zjištěních informovaly před několik týdny rovněž organizace Human Rights Watch a OSN.

 

Jak probíhal samotný výzkum? 

Od dubna do července strávili výzkumníci Amnesty International několik týdnů vyšetřováním v Charkově, Donbasu a Mykolajivu. Prohlíželi místa útoků, vedli rozhovory s přeživšími a svědky a prováděli analýzu zbraní, dálkové snímání a ověřování dalších důkazů. Stejně jako vyšetřování ruských válečných zločinů, tak vyšetřování taktiky ukrajinské armády prováděli stejní odborníci z programu Amnesty International pro reakce na krize. Postup (i metodologie) výzkumu byl stejně přísný jako při všech ostatních reportech, stejně tak veškeré další výzkumné standardy tohoto reportu. Více o tom, jak funguje Amnesty Evidence Lab, která ověřuje válečné útoky na Ukrajině se dočtete zde.


Proč není v tiskové zprávě více detailních informací? 

Z bezpečnostních důvodů nejsou ve zprávě uvedeny všechny detailní informace, kterými disponují výzkumníci Amnesty. Jejich publikováním by Amnesty ohrozila životy a zdraví civilistů, kteří nám poskytli svědectví, a dalšími informacemi bychom rovněž mohli vyzradit přesnou polohu jednotek ukrajinské armády. Hlavním cílem Amnesty International bylo upozornit ukrajinskou stranu na konkrétní příklady nedostatečné ochrany civilistů. Proto jsme s nimi sdíleli velké množství údajů o našem výzkumu (včetně GPS souřadnic objektů) několik dní před vydáním samotné zprávy.

Na sociálních sítích se šíří informace o tom, že Amnesty měla výzkum provádět na okupovaných územích Ukrajiny a že další svědectví měla získat od lidí, kteří byli v ruských táborech. Je to pravda?

Amnesty International tato tvrzení, která nemají žádný reálný základ a jsou nepravdivá, kategoricky odmítá.  Žádný z lidí, s nimiž jsme vedli rozhovory za účelem získání dalších důkazů, se nenacházel v ruských věznicích nebo "filtračních táborech", ani na územích kontrolovaných Ruskem - kam výzkumníci Amnesty International ani neměli přístup. Se všemi svědky, jejichž výpovědi jsme použili, vedli naši výzkumníci rozhovory sami a na územích kontrolovaných Ukrajinou. Všechna svědectví nám byla poskytnuta dobrovolně a v bezpečných podmínkách. Kromě toho byli přímými svědky řady popisovaných situací i sami naši výzkumníci. Šetření zveřejněné 4. srpna provedli stejní odborníci Amnesty International, kteří od začátku ruské invaze systematicky dokumentují porušování mezinárodního humanitárního práva ze strany Ruska.


Co měla ukrajinská armáda udělat jinak? 

Ukrajinská armáda by měla aplikovat maximální možná opatření, které chrání civilisty. Mezi ně patří varování civilistů (to ukrajinská armáda na mnoha místech činí je ale nutné takové postupy v maximální možné míře dodržovat), včetně evakuace civilistů do bezpečí. Uvědomujeme si, že ne vždy je to na 100 % možné a Amnesty nekritizuje ukrajinskou armádu a její přístup jako celek. Naše zpráva pouze upozorňuje na konkrétní případy, kdy ukrajinská armáda nepodnikla všechna maximální možná opatření. 

Prioritou Amnesty International bude vždy zajištění ochrany životů a základních lidských práv civilistů během jakéhokoliv konfliktu.


Sdělila Amnesty svá zjištění ukrajinským představitelům? 

Amnesty International napsala 29. července ukrajinské vládě dopis, v němž podrobně popsala svá zjištění. V dopise jsme uvedli i GPS souřadnice a další citlivé informace o místech, včetně škol a nemocnic, kde Amnesty International zdokumentovala, že ukrajinské síly ohrožují civilisty. Tyto informace jsme v našem tiskovém prohlášení nezveřejnili kvůli bezpečnostním rizikům, která by to představovalo jak pro ukrajinské síly, tak pro svědky z řad civilistů.


Tvrdí Amnesty, že Ukrajina používá civilisty jako lidské štíty? 

Ne. Používání lidských štítů je specifické jednání, při kterém vojenské síly využívají přítomnost civilistů, aby se pokusily učinit určité oblasti nebo skupiny nedotknutelné vůči vojenským operacím. Podle Mezinárodního výboru Červeného kříže "použití lidských štítů vyžaduje záměrné soustředění vojenských cílů" - tj. záměrné umístění vojenských cílů mezi civilisty, aby se zabránilo útoku na tyto cíle. Práh pro určení využívání tzv. lidských štítů je poměrně vysoký a Amnesty International nenašla pro taková tvrzení důkazy.


Jak Amnesty reaguje na kritiku své zprávy? 

Amnesty International hluboce lituje rozrušení a naštvání, které zpráva o bojové taktice ukrajinské armády vyvolala. Mrzí nás, že naše zpráva je zneužívána ruskou propagandou k ospravedlnění ruských válečných zločinů. O ničem takovém ve zprávě nemluvíme. Ruská agrese na Ukrajině je neobhajitelná. 

Nic z toho, co jsme zdokumentovali o chování ukrajinské armády, v žádném případě neospravedlňuje ruské válečné zločiny, rozpoutání války ani porušování lidských práv, kterých se Rusko na Ukrajině prokazatelně dopouští. Za porušení lidských práv, kterých se dopustilo vůči ukrajinským civilistům, je zodpovědné pouze a jedině Rusko. Práce Amnesty za posledních šest měsíců a stovky zpráv, důkazů a reportů o ruských zločinech proti lidskosti a válečných zločinech poukazují na obrovský rozsah ruských útoků a závažnost jejich dopadu na civilisty. Hlavním smyslem vydání naší zprávy bylo zvýšení ochrany civilistů na Ukrajině a zajištění jejich maximální bezpečnosti.

 

Proč rezignovala ředitelka ukrajinské Amnesty International Oksana Pokalchuk? 

Rezignace naší kolegyně Oksany Pokalchuk nás velmi mrzí a její odchod z našich řad vnímáme jako velkou ztrátu. Hlavním bodem její kritiky je způsob komunikace výzkumu směrem k veřejnosti, nezohlednění celkového kontextu a nízká míra konzultací výstupů s Amnesty International Ukrajina. Nedostatečná komunikace a řešení připomínek je také jednou z výhrad Amnesty International ČR.


Co říká Amnesty na to, že poslední výzkumnou zprávu zneužívá ruská propaganda? 

Amnesty International ČR mrzí, že byla tisková zpráva a její zjištění zneužita a využita ruskou propagandou. Nezávislost, nestrannost a důkazy jsou základními principy, z nichž vychází veškerá práce Amnesty International, a všechny naše výzkumy jsou založeny na objektivním ověřování důkazů. Kreml a jeho příznivci sice mohou vyzdvihovat kritiku ukrajinské armády, ale pravděpodobně vynechají mnoho relevantních souvislostí, včetně skutečnosti, že Rusko na Ukrajině páchá válečné zločiny, zločiny proti lidskosti a další zvěrstva a také to nejdůležitější - že celou válku rozpoutalo. Amnesty International a další organizace, které informují o porušování lidských práv, jsou často citovány a zkreslovány různými stranami, mnohdy také za účelem propagandy. Našim primárním zájmem v jakémkoliv válečném konfliktu jsou však vždy civilisté. Jejich práva a životy nesmí být ohroženy. Naši snahou bude vždy upozorňovat na to, co ještě může být uděláno, aby byly lidské životy v bezpečí.

 

Mohla Amnesty udělat něco lépe? 

Kritiku namířenou proti komunikaci naší výzkumné zprávy nebereme na lehkou váhu a uvědomujeme si, že jsme globálně podcenili reakce veřejnosti a nebyli na ně dostatečně připravení. Vzniklou situaci v Amnesty ČR intenzivně řešíme a požadujeme po výzkumnících, zda mohou znovu zvážit, které další informace je možné uvolnit veřejnosti - samozřejmě s ohledem na bezpečnost svědků z řad civilistů a také nevyzrazení přesných pozic ukrajinské armády.

Mezinárodní centrála (IS) Amnesty International provede hloubkovou a komplexní analýzu a revizi procesu vedoucího ke zveřejnění tiskové zprávy, s jejímiž závěry budou seznámeni všechny relevantní strany, včetně zaměstnanců Amnesty International Ukrajina. Přezkum bude důkladný a zaměří se jak na tiskovou zprávu, tak na výtky proti této zprávě. Součástí přezkumu bude i samotný proces a rozhodnutí, která vedla ke zveřejnění zprávy, včetně provedeného výzkumu, procesu přípravy tiskové zprávy, právní a politické analýzy a načasování jejího vydání. Přezkum bude zahájen do konce srpna.


Materiál budeme na základě dalších dotazů a informací průběžně doplňovat.




Souhlasím se zpracováním osobních údajů podle Zásad o ochraně a zpracování osobních údajů AI ČR
Celé znění výzvy

Počet zničených zbraní

4 4 5 1