© Anadolu Agency via Getty Images

Invaze na Ukrajinu je nejen akt agrese, ale také lidskoprávní katastrofa

  Článek

Ruská invaze na Ukrajinu je zjevným porušením Charty Organizace spojených národů (OSN) a aktem agrese považovaným podle mezinárodního práva za zločin. Amnesty proto vyzývá k nastolení spravedlnosti a ochraně mezinárodní bezpečnosti.

Ruská invaze na Ukrajinu je definovatelná pouze jednou charakteristikou, a to agresí. Amnesty International proto vyzývá, aby byli všichni, kteří jsou zapojeni do zločinů na Ukrajině postaveni před spravedlnost. Jejich soud by měl být založený na individuální i kolektivní odpovědnosti. „Ruská invaze vyvolala obrovskou lidskoprávní, humanitární a uprchlickou krizi. Jedná se o největší katastrofu v moderní evropské historii. Rusko narušuje nejen suverenitu Ukrajiny, ale rovněž globální bezpečnostní systém,“ oznámila generální tajemnice Amnesty Agnes Callamard.

Kvůli závažnosti krize na Ukrajině apeluje Amnesty rovněž na členské státy OSN, aby dodržovaly a chránily Chartu OSN. Ta zakazuje použití síly proti územní integritě nebo politické nezávislosti jiného státu. Jedinými výjimkami ze zmíněných ustanovení je sebeobrana nebo použití síly schválené Radou bezpečnosti OSN. Ani jedna však není použitelná na stávající konflikt. Podle mezinárodního práva je navíc na všech státech, aby urovnaly mezinárodní konflikty mírovými prostředky, které zaručí ochranu mezinárodního míru, bezpečnosti a spravedlnosti.

„Nemůžeme dovolit, aby flagrantní ignorantství Ruska podnítilo ostatní aktéry k podobnému chování a k podkopávání snah OSN zmíněné kroky zastavit.“ 

Agnes Callamard, generální tajemnice Amnesty.

 

„I přes zničující dopad na životy civilistů a jejich bezpečí útočí Rusko na srdce Ukrajiny a plánuje sesazení tamní zákonně zvolené vlády,“ popsala současnou situaci Callamard. Činy ruské vlády proto podle ní nemohou být ani zdaleka ospravedlnitelné pomocí argumentů, které ruský režim nabízí. Zločiny navíc země páchá jako stálý člen Rady bezpečnosti OSN. Všechny členské státy OSN by proto měly okamžitě a jednoznačně invazi na Ukrajinu odsoudit.

Od začátku invaze 24. února dokumentuje Amnesty eskalaci porušování mezinárodních a lidskoprávních zákonů a ustanovení, včetně zabíjení civilistů způsobené ruskými útoky na obydlené oblasti a infrastrukturu. Cílení na chráněné objekty jako nemocnice nebo školy, používání balistických střel nebo zakázaných zbraní, jako jsou tříštivé střely je pak kvalifikováno jako válečný zločin.

„Musíme rovněž zajistit, aby se oběti válečných zločinů na Ukrajině doslechly o jasném postoji mezinárodní komunity, která je odhodlána zajistit nápravu za jejich utrpení,“ vysvětlila generální tajemnice Amnesty Agnes Callamard. Rusko podle ní navíc využívá křehkosti nefunkční Rady bezpečnosti OSN. „Z toho pro nás pro všechny vyplývají dlouhodobé následky,“ dodala.

Klíčové je nyní sbírání a uchovávání důkazů o zločinech

Žalobce Mezinárodního trestního soudu oznámil zahájení investigace zločinů na Ukrajině. „Všichni pachatelé válečných zločinů i zločinů proti lidskosti, včetně těch ve vedoucích pozicích, si musí uvědomit, že budou za své činy hnáni k odpovědnosti,“ uvedla Callamard. Členské státy Mezinárodního trestního soudu a mezinárodní komunita by pak měly se soudem spolupracovat. Zajištění spravedlnosti rovněž vyžaduje sladěný postup OSN i jejích orgánů, stejně jako iniciativu států na národní úrovni, a to dle principu univerzální jurisdikce. „Pro úspěšné budoucí vyšetřování je nyní také klíčové sbírání a uchovávání důkazů,“ doplnila generální tajemnice Amnesty.

Pravidla vedení války jsou kodifikována v Římském statutu, na kterém je založený Mezinárodní trestní soud. Ten by měl proto mít nad zločiny spáchanými na Ukrajině soudní pravomoc. Země totiž roku 2015 přijala jurisdikci Mezinárodního trestního soudu nad zločiny spáchanými na jejím území od 20. února 2014. Rusko pak Římský statut podepsalo roku 2000, svůj podpis však o šest let později stáhlo. Vojenská intervence Ruska pak splňuje definici agrese stanovenou Římským statutem. Jeho Článek 8 (1) ji totiž popisuje jako „akt agrese který svým charakterem, závažností a rozsahem vytváří závažné porušení Charty OSN.“

Mezinárodní trestní soud sice v této situaci, kromě nepravděpodobného doporučení případu Radou bezpečnosti OSN, nebude mít nad zločiny agrese jurisdikci, zakročit však mohou jednotlivé státy, včetně Ukrajiny. Jejich vnitrostátní právo totiž umožňuje stíhání odpovědných zločinců. V Doněcké a Luhanské oblasti byly už dříve - mezi roky 2014 a 2015 - zaznamenány nezákonné popravy, mučení a další zneužívání jako nucené zmizení nebo nepravomocná zatčení.

Aktuální petice

  Rusko

RUSKO: Zastavte útoky na civilisty na Ukrajině!

Dne 21. února 2022 podepsal ruský prezident dekret o uznání samozvaných republik na Donbasu. O tři dny později Rusko na Ukrajinu zaútočilo. Podle Putina se jednalo o „speciální vojenskou operaci“ za účelem „denacifikace“ a „demilitarizace“ Ukrajiny. Ve skutečnosti došlo k ruské vojenské invazi na Ukrajinu a neomluvitelným útokům na civilisty, včetně dětí. Životy tisíců lidí jsou v ohrožení.

Aktuální počet podpisů: 5526

Podepíšu

Všechny petice

Tyto webové stránky používají cookies pro zlepšení uživatelského komfortu, předvyplnění údajů podporovatele. Zjistit více...
Díky za upozornění...