Kambodža: Vláda umožňuje otroctví a mučení v rozsáhlých továrnách na podvody po celé zemi
Článek
publikován 2.7.2025
Kambodžská vláda záměrně přehlíží řadu porušování lidských práv, včetně otroctví, obchodování s lidmi, dětské práce a mučení, které na rozsáhlé úrovni páchají zločinecké gangy ve více než 50 podvodnických komplexech rozmístěných po celé zemi.
Přeživší z těchto „továren na podvody“ uváděli, že si mysleli, že se ucházejí o skutečná zaměstnání – místo toho však byli uneseni do Kambodže, kde byli drženi v uzavřených areálech podobných věznicím a nuceni provádět online podvody v rámci miliardové stínové ekonomiky, která podvádí lidi po celém světě. Vše popisuje nový report Amnesty.
„Vysoký plat a bazén“
Uchazeči o práci z Asie i dalších regionů byli lákáni sliby dobře placené práce do pracovních táborů vedených organizovanými gangy, kde jsou nuceni podvádět další lidi pod hrozbou násilí.
„Podvedení, unesení a zotročení – přeživší těchto podvodnických táborů popisují, jak byli uvězněni v živoucí noční můře, vtaženi do zločineckých operací, které zřejmě fungují se souhlasem kambodžské vlády.“
– Agnès Callamard, generální tajemnice Amnesty
Zjištění Amnesty naznačují, že existovala koordinace a možná i spolupachatelství mezi čínskými vedeními těchto komplexů a kambodžskou policií, která nedokázala tyto objekty uzavřít navzdory rozsáhlému porušování lidských práv.
Rozsáhlý výzkum a výpovědi obětí
Ve své dosud nejpodrobnější dokumentaci Amnesty identifikovala minimálně 53 takových komplexů a mluvila s 58 přeživšími osmi různých národností, včetně devíti dětí. Mnozí z nich byli zachráněni, uprchli nebo za ně bylo zaplaceno výkupné.
Jejich svědectví odhalují násilnou a rozšířenou kriminální činnost, často probíhající s vědomím, nebo dokonce podporou kambodžských úřadů. Ti, kdo nesplňovali požadovaný výkon nebo kontaktovali úřady, byli často mučeni – obvykle v tzv. „temných místnostech“.
Jedna z přeživších, *Lisa, popsala, že jí náboráři slíbili práci v administrativě v hotelu s bazénem a vysokým platem. Ve skutečnosti byla unesena do Kambodže, kde strávila 11 měsíců v zajetí ozbrojené ostrahy a byla nucena pracovat na online podvodech. Když se pokusila utéct, byla krutě bita kovovou tyčí do chodidel.
Mučení, otroctví a smrt
Amnesty navštívila 52 z 53 známých komplexů a další desítky podezřelých objektů. Většina z nich byla dříve kasina nebo hotely přeměněné po zákazu online hazardu v roce 2019. Budovy byly obehnány ostnatým drátem, hlídány ozbrojenými strážci a útěk byl podle obětí nemožný.
Většina obětí byla nalákána falešnými inzeráty na sociálních sítích jako Facebook a Instagram. Poté, co byli uneseni, museli na těchto platformách kontaktovat lidi, získávat jejich důvěru a následně je finančně zneužít – často metodou známou jako „řezání prasete“ (pig-butchering).
32 z 58 přeživších Amnesty označila za oběti otroctví podle mezinárodního práva – byli v podstatě vlastněni svými vězniteli. Mnozí byli prodáváni mezi jednotlivými komplexy. Někteří byli údajně biti tak dlouho, dokud nemohli křičet ani vstát.
Z devíti dětí pět zažilo mučení či jiné špatné zacházení. 17letý *Sawat byl několika dozorci zbit a následně mu bylo vyhrožováno, že ho svléknou a donutí skočit z budovy.
Selhání kambodžské vlády
Zpráva Amnesty konstatuje, že kambodžská vláda selhala v tom, aby prošetřila známé a rozsáhlé porušování lidských práv v těchto areálech, přestože byla opakovaně upozorněna na porušování lidských práv. Většina komplexů dále funguje i po policejních „záchranných“ zásazích, které byly podle výpovědí často jen naoko.
Policie často neprováděla razie uvnitř, ale jen převzala oběť od manažera u brány. Některé oběti byly po kontaktování policie za trest znovu zbity – což podle přeživších ukazuje na propojení policie a vedení táborů. Mnohé oběti pak byly drženy v imigračních detenčních centrech v bídných podmínkách bez uznání statusu oběti obchodování s lidmi.
Vláda zároveň umlčuje novináře a aktivisty, kteří o podvodných komplexech informují. V roce 2023 byla například zavřena redakce Voice of Democracy.
Každých 23 minut zemře ve světě žena nebo dívka kvůli zákazu nebo výraznému omezení interrupcí ve své zemi. Jedná se o matky, manželky a dcery, které kvůli nedostupnosti základní zdravotní péče zaplatily vlastním životem. V Česku se ochrana reprodukčního zdraví žen zastavila v 80. letech minulého století. Vývoj posledních let i dní však ukazuje, že ochranu tohoto práva je třeba posílit. Česká republika by měla právo na interrupce ukotvit v ústavě a zajistit tak nejvyšší možnou právní ochranu žen a jejich zdraví.
