Stav polské justice by měl být varovným signálem pro celou Evropu včetně Česka.

Barbora Černušáková

Když politika vstoupí do justice, je to nebezpečí,“ varoval soudce Sławomir Jęksa ve shrnutí svého rozhodnutí přijmout odvolání ženy, která byla obviněna z používání urážlivého jazyka na demonstraci. Argumentoval tím, že tato žena nejenže měla právo vyjádřit se tak, jak to udělala, zejména však proto, že vyjadřovala opravdové obavy ohledně neoprávněného zasahování do lidských práv v Polsku.

Několik dní po tomto rozhodnutí se stal soudce Jęksa terčem právě takového politického zásahu, před kterým varoval. Disciplinární žalobce proti němu zahájil řízení z toho důvodu, že jeho rozhodnutí bylo „vyjádřením politických názorů“ a „trestným činem proti důstojnosti úřadu soudce“.

Soudce Jęksa nemá velkou víru v disciplinární řízení, které se bude konat v Disciplinární komoře Nejvyššího soudu. Disciplinární komora je zvláštní orgán, jehož členové byli vybráni orgánem tvořeným z politiků z vládnoucí strany.

Jeksa je jen jeden z několika soudců, kteří čelí podobným tlakům. Od loňského podzimu čelí disciplinárnímu řízení více než desítka soudců. Výsledkem mohou být sankce, včetně jejich propuštění z úřadu.

Někteří z otevřenějších soudců, kteří veřejně vyjádřili svůj nesouhlas s vládním zásahem do soudnictví, dokonce dostali výhrůžky smrtí.

Soudce Waldemar Żurek z Krakova dostával několik let nenávistnou poštu. „Nejhorší z nich zněla:´Když půjdete s rodinou do nákupního střediska, schytáte dva výstřely.´ Když jsem četl ´výstřely , hodně mě mrazilo."

Soudce  Igor Tuleya z Varšavy denně  dostává výhružky. „To se pro mě stalo chlebem s máslem a zvykl jsem si na to. Obávám se, že když je začnu hlásit, budu muset opustit soud. Asi jednou týdně mě někdo slovně napadne na ulici.“

To vše se děje v kontextu širší pomlouvačné kampaně proti soudcům, kteří podpořili kampaň o ochraně lidských práv, která začala v roce 2017. Soudci jsou neustále zobrazováni jako „nepřátelé lidí“, kteří „poškozují zájmy Polska“. Provládní sdělovací prostředky a účty sociálních médií šly až tak daleko, že zasahovaly do  jejich soukromí tím, že pravidelně zveřejňovaly jejich osobní údaje, včetně podrobností o jejich pracovní neschopnosti a jejich cestách do zahraničí.

Přesto se soudci v Polsku nadále organizují a kolektivně odolávají tlakům vlády. „Poprvé v naší kariéře musíme udržet svou pozici a ukázat, že nejsme jen státní úředníci, ale autorita, která chrání právní řád,“ řekla mi soudkyně Dorota Zabłudowska.

Probíhající boj o nezávislost soudnictví v Polsku však není jen o nich. Je to boj za lidská práva, který v konečném důsledku ovlivňuje každého v zemi i v Evropě.

Evropská komise zahájila proti Polsku řízení ohledně nedodržování postupu k ochraně soudců před politickou kontrolou. Je jasné, že tím, že nedochází k ochraně soudců před politickými zásahy, disciplinární režim země nejenže podkopává nezávislost soudnictví, ale ohrožuje i užívání lidských práv a ohrožuje fungování EU jako celku.

Mrazivý účinek zneužití tohoto chybného disciplinárního systému je skutečný a teď na to poukázala i Komise. Členské státy by měly tento krok podpořit a vyzvat Polsko, aby ukončilo obtěžování a zastrašování soudců.

Toto rozhodnutí stanovuje důležitou mezní čáru a objasňuje, že zasahování do nezávislosti soudnictví nemůže být a nebude tolerováno. Umožnit jednomu členskému státu působit mimo právní stát by způsobilo “kontaminaci“ celé unie..

Když jsme spolu minulý měsíc v Poznani mluvili, soudce Jęksa mi řekl: „Pokud budu disciplinárně omezen ve své práci, žádný soudce v Polsku se nebude moct cítit v bezpečí.“

Ale zásada, že soudnictví by mělo být osvobozeno od zásahů politiků, není jen ve prospěch soudců, ale je pro ochranu nás všech.

Autorka: Barbora Černušáková, výzkumnice Amnesty v Polsku

Text vznikl pro server Euronews.

Publikováno / Zveřejněno v/ dne:Svoboda slova a vězni svědomí