Urgentní
akce

MÍRUMILOVNÁ DEMONSTRACE NENÍ ZLOČIN!

  Případ

Během posledních dvou let proběhly v Polsku tisíce demonstrací, které napomohly zpomalit nebo zastavit destruktivní právní změny. Vrcholem byly nedávné protesty proti zpřísnění potratového zákona, kvůli kterému došlo téměř k úplnému zákazu potratů v Polsku.

Nyní bude interrupce legální jen v případě ohrožení života matky nebo pokud k těhotenství došlo v důsledku znásilnění či incestu.

Reakcí vlády na tyto pokojné demonstrace bylo zpřísnění zákona o shromažďování a pokus o „zdiskreditování“ a zastrašení demonstrantů.

Zadržení, policejní vazba, pokuty a policejní dohled jsou jen některé z hrozeb, které demonstrující v Polsku musejí brát v potaz, pokud se rozhodnou vyjít do ulic.

Omezení svobody shromažďování a projevu spolu se systematickým ničením nezávislého soudnictví je nebezpečná kombinace! Zastavme to! Postavte se za právo žen svobodně rozhodovat o svém těle a za svobodu projevu v Polsku.

Změna je možná, pokud budeme jednat společně. Připojte se k naší výzvě ministrovi vnitra a spravedlnosti.

Požadujme, aby polské orgány respektovaly svobodu projevu a shromažďování.

Ukažme #MocUlice

Pozadí

Téměř každý týden se v mnoha polských městech konají pouliční demonstrace, na kterých protestující vyjadřují nesouhlas s pokusem úřadů omezit lidská práva, včetně práv žen. Stavějí se proti rostoucí vlně nacionalismu a xenofobie a poukazují na ničení životního prostředí.

Nicméně v dnešním Polsku vyžaduje účast na protestech nejen čas a odhodlání, ale také kontakt na právníka a ochotu čelit následkům – od obtěžování přes fyzické a slovní útoky až po trestní oznámení nebo věznění.

Protestujícím často hrozí zatčení a trestní stíhání, nemluvě o hrozbě policejního násilí.

Amnesty International ve svých zprávách dokumentuje stav svobody shromažďování v Polsku a způsob, jakým polský stát reaguje na probíhající protesty – tedy trestním stíháním a násilím. Zároveň představuje účinky změn právních předpisů přijatých v roce 2016, které vedly k rozšíření rozsahu dohledu prováděného donucovacími orgány. Výsledkem je, že občané nevědí, zda byli podrobeni „operativní kontrole“ (a kým), což jen podporuje pocit nejistoty a strachu.

Doposud Amnesty International zdokumentovala následující známky rostoucích omezení svobodného shromažďování a svobodného projevu v Polsku:

  • Potlačování protestů s použitím hrubé síly proti jejich účastníkům, následná neochota označení odpovědných osob, které se dopustily porušování lidských práv na protestujících.

  • Nespravedlivé zacházení se shromážděními – jak v zákoně, tak v praxi.

  • Stíhaní aktivistů.

  • Omezení nezávislosti soudnictví, které hraje zásadní roli při ochraně svody projevu a shromažďování.